Vliv pastvy na životaschopnost populace perleťovce mokřadního

Verze PDF

Vliv pastvy na druhovou rozmanitost a početnost bezobratlých je dosti různorodý s protichůdnými účinky a závisí na mnoha faktorech. Doposud nebyl příliš zkoumán vliv pastvy na populační dynamiku jednotlivých druhů hmyzu. Na lokalitě Prés da Lienne v jihovýchodní Belgii byl sledován vliv pastvy na populaci perleťovce mokřadního Proclossiana eunomia, který se zde vyskytuje v lokální populaci, jež je součástí metapopulace v údolí řeky Lienne.Negativní vliv čtyřleté pastvy se zřetelně projevil na početnosti perleťovců, pastva pravděpodobně způsobuje přímou likvidaci vývojových stadií (vajíček, housenek, kukel), nepřímo ovlivňuje složení vegetace, zejména úbytek živné rostliny.Přesto může být pastva vhodným managementem, pokud je vhodně řízena.Dobytek by měl být přednostně pasen na rozsáhlých tužebníkových plochách, pastva na plochách se rdesnem by měla být omezena, nižší intenzita pastvy by měla být v jarním a letním období.

Využitelné výstupy: 

Vliv pastvy na druhovou rozmanitost a početnost bezobratlých je dosti různorodý s protichůdnými účinky a závisí na podmínkách prostředí, sledovaném taxonu, vegetaci, intenzitě pastvy a časových a místních podmínkách. U společenstev hmyzu byla zaznamenána řada negativních i pozitivních dopadů, méně byl zkoumán vliv pastvy na populační dynamiku jednotlivých druhů. Na lokalitě Prés da Lienne v jihovýchodní Belgii byl sledován vliv pastvy na populaci perleťovce mokřadního Proclossiana eunomia, který se zde vyskytuje v lokální populaci, jež je součástí metapopulace v údolí řeky Lienne. Perleťovec mokřadní je v západní Evropě zranitelným druhem, který se vyskytuje na nehnojených vlhkých loukách podél řek a vrchovištích s výskytem rdesna hadího kořene, jediné živné rostliny. Cílem bylo vyhodnotit, zda pastva ovlivňuje kvalitu biotopu pro perleťovce a početnost a rozmístění perleťovců vzhledem k vegetačním charakteristikám. Dobytek (Gallowayský skot) byl na lokalitu přivezen v červenci 2002, po letové periodě perleťovce. Na lokalitě byla vymezena dvě nezávislá pastevní území, která zahrnovala i plochy s nízkou kvalitou biotopu pro perleťovce. Dobytek se mohl volně pohybovat uvnitř pastevních ploch. Plošky s vysokou kvalitou biotopu pro perleťovce byly vyloučeny z pastvy z důvodu ochrany druhu. Vliv pastvy byl sledován čtyři roky. Plošky s vysokou kvalitou biotopu obsahovaly vyšší zastoupení rdesna hadího kořene, více travních trsů a snížené zastoupení hlavních konkurentů rdesna(trav, tužebníků a pcháčů). Rdesno je využíváno perleťovcem nejen jako živná rostlina, ale též jako jediná rostlina, na které dospělci sají nektar. Travní trsy zvyšují míru přežívání housenek perleťovce, které je využívají jako přístřešek při nepříznivém počasí. Tužebník je hlavním konkurentem rdesna a vytváří často rozsáhlé monotónní porosty. Pcháče indikují eutrofizaci půdy. Negativní vliv pastvy se zřetelně projevil na početnosti perleťovců – perleťovci zřetelně častěji navštěvovali nepasené plochy oproti paseným plochám a rovněž se jich zde více vylíhlo. Pastva pravděpodobně způsobuje přímou likvidaci vývojových stadií (vajíček, housenek, kukel), nepřímo ovlivňuje složení vegetace. Dochází k destrukci rdesna a trsnatých trav okusem a sešlapem a k šíření druhů tolerantních k pastvě (např. různých druhů výběžkatých trav) a rozvoji nitrofilních rostlin. Negativní vliv pastvy na rdesno (a tím i na perleťovce) je výraznější než u jiných rostlin pravděpodobně z důvodu vyšší poživatelnosti. Rovněž se projevuje účinek pastvy skotu, kdy se stádo pase obvykle společně na malé ploše a dochází proto k velkému pastevnímu tlaku na malé ploše. Opuštění zemědělského využívání by v dlouhodobé perspektivě vedlo k zániku otevřených mokřadních luk a tím i populace perleťovce. Kosení, které by bylo pro zachování populace perleťovce na lokalitě nejvhodnější, není v současné době schůdné kvůli vysoké finanční náročnosti a nepřístupnému terénu pro těžkou techniku. Pastva může být dobrým kompromisním řešením, pokud je dobře usměrněna. Dobytek by měl být přednostně pasen na rozsáhlých tužebníkových plochách, pastva na plochách se rdesnem by měla být omezena. Možná je rovněž kombinace skotu a koňů pony z důvodu lepšího rozložení pastevního tlaku. Intenzita pastvy by neměla překročit 0,2 dobytčí jednotky/ha. Pastva může být intenzivnější na podzim a v zimě, omezena by měla být na jaře a v létě, kdy je vliv na hmyz vyšší.

Grafické přílohy: 
Na pasené ploše rdesno hadí kořen téměř vymizelo, zatímco na nepasené ploše zůstalo v původní hustotě
Mapa sledované oblasti
Početnost perleťovce mokřadního v jednotlivých letech
Zdroj: 
Schtickzelle N., Turlure C., Baguette M. 2007: Grazing management impacts on the viability of the threatened bog fritillary butterfly Proclossiana eunomia. Biological Conservation 136: 651-660.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.