Vliv obnovování vodních děl na invazivní hlaváčovité ryby na příkladu velké řeky (Dunaj, Rakousko)

Verze PDF

Autoři zkoumali efekt různých regulačních opatření vybudovaných na volně tekoucím úseku Dunaje na výskyt a abundanci nepůvodních hlaváčovitých druhů ryb. Ve své práci se snažili optimalizovat svoje hodnocení uplatněním BACI (Before-After-Control-Impact) designu.

Výskyt invazních hlaváčovitých ryb může mít neblahý vliv na stávající ichtyofaunu a není snadné proti němu bojovat. Přímé metody eliminace těchto druhů nejsou snadno proveditelné, nepřímé metody (jako např. cílená změna habitatu) zase nedostatečně prozkoumané.

V zájmovém území zjistili autoři studie tři invazní druhy hlaváčovitých (Babka gymnotrachelus, Ponticola kessleri a Neogobius melanostomus), některé s velmi velkou hustotou výskytu (především poslední dva jmenované). Tyto ryby se v posledních letech dobře šíří na nová stanoviště díky úpravám břehů a včleňování kamenných náspů. Jejich početnost narůstá velice rychle brzy po osídlení nové lokality a mohou být nepříjemnou konkurencí pro původní osazenstvo toku. Při některých odchytech činila početnost invazních hlaváčů až 54% celkového úlovku.

Studie byla prováděna na úseku Dunaje východně od Vídně mezi říčními kilometry 1893,5 a 1880,5. Šlo o jednu z posledních dvou rakouských částí řeky s volnou průtočností toku. V tomto úseku vybrali autoři 3 sledované části – projektovou, v níž již byla některá obnovovací opatření provedena, a dvě další, referenční. Na těchto lokalitách pak probíhaly pravidelné odchyty ryb pro určení změn početnosti osádky a denzity druhů.

Využitelné výstupy: 

 

Čtyři až šest let po instalaci měla provedená opatření negativní (odstranění kamenných náspů), neutrální (propojení bočních ramen) či pozitivní vliv (úprava pobřežní hráze) na početnost předmětných druhů. Početnost obou nejčetnějších invazních druhů v době po provedení opatření klesla. Tento pokles pravděpodobně indikuje stabilizační fázi populací hlaváčovitých ryb (např. s ohledem na přeorientování domovských dravých ryb na novou potravu), ale může být rovněž zapříčiněn nebývalým rozvodněním řeky v roce 2013. V případě druhu P. kessleri začala početnost později (při dalších odchytech) opět mírně stoupat, u druhu N. melanostomus pokles pokračoval. Iniciační početnost B. gymnotrachelus byla celkově nízká a tento stav se výrazněji nezměnil ani po provedení stavebních zásahů.

 

Autoři dospěli k závěru, že dopad opatření závisí na typu zásahu, je druhově specifický a velmi záleží na použitém materiálu.

 

Důležité je rovněž správné plánování výzkumu - monitoring musí pokaždé probíhat ve větším měřítku a více etapách, aby bylo možné vyvodit relevantní závěry.

 

Dosavadní výsledky obou autorů naznačují velký potenciál případných úprav břehů řek. Důležitým faktorem při realizaci vodních děl typu hrází a náspů (s ohledem na invazní hlaváčovité ryby) je hrubost použitého materiálu na škále od velkých kamenů k jemnému štěrku či sedimentu (dle preferencí konkrétního druhu). Připojení bočních ramen k hlavnímu toku mělo na invazní hlaváčovité ryby zanedbatelný efekt, úpravy břehů spojené s nahrazením kamenných hrází štěrkovými úseky výskyt těchto ryb snižovala.

 

Realizace podobného typu úprav toku zjevně může ovlivňovat početnost a denzitu invazních druhů. Celkovou koncepcí úprav koryta řeky lze tedy optimalizovat druhovou skladbu rybí osádky a zajistit snížení výskytu nepůvodních hlaváčovitých ryb v toku.

Zdroj: 
Ramler, D., Keckeis, H. Effects of hydraulic engineering restoration measures on invasive gobies in a large river (Danube, Austria). Biol Invasions 22, 437–453 (2020). https://doi.org/10.1007/s10530-019-02101-x
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Olga Hušková)
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.