Vliv napadení velevrubů invazní slávičkou mnohotvarou na reprodukci hořavky duhové

Verze PDF

Slávička mnohotvará Dreissena polymorpha je považována za jednoho z nejvíce destruktivních invazních druhů ve sladkých vodách. V této studii autoři zkoumali, jak obsazení velevrubů slávičkou ovlivňuje výběr hostitelských jedinců u hořavky duhové. Experiment dokázal, že slávička mnohotvará negativně ovlivňuje počet vajec snesených hořavkou do schránky živého velevruba. Počet snesených vajíček hořavkou koreloval negativně s počtem jedinců přisedlých sláviček. I při nižší intenzitě napadení (do 9 jedinců na velevruba) bylo negativní ovlivnění počtu snesených vajíček hořavkou stále významné. Nicméně, nízká intenzita napadení nemá vliv na kvalitu hostitelského jedince z pohledu hořavky a na rozhodnutí, zda naklást vajíčka či nikoli. Autoři docházejí k závěru, že snížený počet vajíček hořavky u napadených jedinců velevrubů je ovlivněn neúspěšnou ovipozicí a nikoli vyhýbáním se kladení na napadené jedince. Ve studii je demonstrováno, že nepůvodní druhy mohou nepřímo významně ovlivnit vztah dvou autochtonních druhů.

Využitelné výstupy: 

Slávička mnohotvará Dreissena polymorpha je považována za jednoho z nejvíce destruktivních invazních druhů ve sladkých vodách. V nedávné době se rozšířila mimo svůj původní ponticko-kaspický areál, včetně rozsáhlých oblastí v Evropě. Invaze slávičky je usnadněna absencí ekologického ekvivalentu ve sladkých vodách, enormní rozmnožovací schopností, planktonním larválním stadiem schopným účinného rozptylu a vysokou tolerancí k faktorům prostředí. Velevrubi, včetně velevruba malířského, druhu široce rozšířeného v Evropě jsou často slávičkami negativně ovlivněni. Slávička konkuruje velevrubům při sběru potravy a rovněž deformuje jejich schránky, když na ně přisedá. Hořavka duhová je specializována na kladení jiker do žaber velevrubů. Hořavky jsou vybíravé při kladení vajec a preferují jedince velevrubů splňující určité požadavky na kvalitu. Embrya se vyvíjejí uvnitř mlže asi měsíc a pak jej opouštějí jako volně plovoucí juvenilové. Konkurují velevrubům v potravě a kyslíku a mohou poškozovat epitel. V této studii autoři zkoumali, jak obsazení velevrubů slávičkou ovlivňuje výběr hostitelských jedinců těchto mlžů u hořavky duhové. Jedinci velevrubů byli zařazeni do pěti kategorií podle obsazenosti slávičkami (bez sláviček, 4 – 7 ex., 8 – 12 ex., 14 – 25 ex., 29 – 43 ex.).
Počet vajíček hořavky umístěných v žábrách velevrubů byl negativně ovlivněn intenzitou přisedlých sláviček. Počet vajíček hořavky byl pozitivně ovlivněn délkou lastury velevruba. Nebylo zjištěno, že by délka lastur slávičky ovlivnila počet vajíček nakladených hořavkou. Maximální počet sláviček na jednom velevrubovi, který ještě obsahoval alespoň jedno vajíčko od hořavky, bylo 16 jedinců. Nejstrmější pokles v početnosti vajíček hořavky byl zaznamenán mezi jedinci napadenými 5 – 10 slávičkami. Nebyl zaznamenán významný rozdíl mezi rozhodnutím hořavky snést vejce na napadeného a nenapadaného velevruba, ovšem rozdíl byl zaznamenán v úspěšnosti ovipozice. Nebyl zaznamenán rozdíl v preovipozičním chování vůči napadeným a nenapadeným jedincům velevrubů. Vysvětlením patrně může být, že hlavním rozdílem mezi napadenými a nenapadenými jedinci je fyzická bariéra, nikoli odlišný fyziologický stav. Menší počet nakladených vajíček u jedinců napadených slávičkou je způsoben tím, že slávičky jsou často přichyceny u dýchacích otvorů velevrubů a ztěžují tak přístup pro nakladení vajíček hořavkou. 
Experiment dokázal, že slávička mnohotvará negativně ovlivňuje počet vajec snesených hořavkou do schránky živého velevruba. Počet snesených vajíček hořavkou koreloval negativně s počtem jedinců přisedlých sláviček. I při nižší intenzitě napadení (do 9 jedinců na velevruba) bylo negativní ovlivnění počtu snesených vajíček hořavkou stále významné. Nicméně, nízká intenzita napadení nemá vliv na kvalitu hostitelského jedince z pohledu hořavky a na rozhodnutí, zda naklást vajíčka či nikoli. Autoři předpokládají, že se hořavky vyhýbají intenzivněji napadeným jedincům, ale tato hypotéza musí být ještě prověřena. Z výsledků vyplývá, že dochází ke zvýšené mortalitě vajec hořavky u napadených jedinců velevrubů. Může to být způsobeno vypuzením vajíček mlžem, nakladením mimo schránku velevruba nebo udušením. Na nepřesnou ovipozici ukazují výsledky experimentu, kdy u dvou ze tří napadených jedinců se vajíčka hořavky nedostala do žaber velevruba. Autoři docházejí k závěru, že snížený počet vajíček hořavky u napadených jedinců velevrubů je ovlivněn neúspěšnou ovipozicí a nikoli vyhýbáním se kladení na napadené jedince. Ve studii je demonstrováno, že nepůvodní druhy mohou nepřímo významně ovlivnit vztah dvou autochtonních druhů.               

Zdroj: 
Vrtílek M., Reichard M. 2012: An indirect effect of biological invasions: the effect of zebra mussel fouling on parasitisation of unionid mussels by bitterling fish. Hydrobiologia 696 (1): 205-214.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.