Vliv krajinných struktur na rozšíření a rozptyl denních motýlů

Verze PDF

V této kompilační studii autoři diskutují současné znalosti o vlivu krajinných struktur na rozšíření a pohyby denních motýlů. Role krajinných prvků je hodnocena u koridorů, nášlapných kamenů, bariér, uzlů, ochranných zón a význačných krajinných rysů. Kvalita biotopu je nepochybně faktorem převažujícího významu. Je zapotřebí ale zohlednit i rozlohu a izolovanost plošek, protože je zřejmé, že všechny nemohou být „opečovávány“ tak, aby dosahovaly pro daný druh optimální úrovně. Zachování co nejvyššího počtu plošek se suboptimálním biotopem (vedle klíčových ploch s optimálními biotopy) podporuje disperzi a zajišťuje krajinu jemnějšího zrna, v níž se obecně vyskytuje vyšší biodiverzita. Velikost a prostorové rozmístění plošek v krajině může být pro přežívání druhu v krajině klíčové. Tyto parametry jsou přitom druhově specifické. Je třeba mít rovněž na paměti, že dichotomistický model biotopové plošky/matrice je značným zjednodušením a že krajina ve skutečnosti obsahuje plošky, které se liší kvalitou biotopů, dostupností zdrojů a prostupností. Je zapotřebí provést další průzkum v krajinném měřítku, abychom vliv fragmentace a izolace na denní motýly lépe poznali.

Využitelné výstupy: 

V této kompilační studii autoři diskutují současné znalosti o vlivu krajinných struktur na rozšíření a pohyby motýlů. Role krajinných prvků je hodnocena u koridorů, nášlapných kamenů, bariér, uzlů, ochranných zón a význačných krajinných rysů.
Izolace, fragmentace, metapopulace:

  • zatímco některé studie ukázaly, že kvalita biotopu a rozloha biotopové plošky jsou mnohem důležitější než izolovanost, jiné uvádějí, že:
  • pro některé druhy ve vysoce pozměněném prostředí se izolovanost skutečně projevuje jako limitující faktor
  • ve většině případů nevíme, jaké jsou limity rozptylu u určitých druhů v určitých krajinách
  • rozptyl (a tím i vliv krajinné struktury) se může lišit v rámci areálu druhu vzhledem k současným a minulým klimatickým vlivům a úpravám ve využití krajiny
  • fragmentace může ovlivnit kvalitu zbývajících plošek biotopu
  • zjednodušené měření rozptylu nemusí odrážet skutečné migrační trasy; krajinné struktury mohou upravit určité rozptylové chování druhu mimo biotop

Plošky biotopu a matrice

  • Použití zjednodušeného modelu biotopová ploška/matrice může fungovat v jednoduché krajině, kde existuje poměrně uniformní matrice s málo zdroji pro denní motýly a biotopové plošky jsou jasně vymezeny. V běžné krajině je vhodnější přístup zohledňující vysokou míru krajinné heterogenity
  • Generalisté a specialisté mohou reagovat na krajinné vlivy různým způsobem. Tyto vlivy mohou být akcentovány mobilitou druhu a úrovní krajinné heterogenity.
  • Obhospodařování v krajině a krajinná struktura může mít různé dopady v závislosti na typu krajiny.

Velikost plošky a osídlení

  • velikost plošky je významným faktorem ovlivňujícím imigraci. U některých druhů byla ale zjištěna vyšší míra imigrace na menších ploškách biotopu, ačkoliv vyšší početnost jedinců se předpokládá na větších ploškách.
  • imigrace může být ovlivněna mírou krajinné heterogenity
  • specialisté a generalisté se liší ve svých reakcích na velikost plošky biotopu. Pozitivní vliv mezi populační hustotou a velikostí plošky u specialistů je signálem pro ochranu větších plošek biotopů.

Velikost plošky a vymírání a emigrace

  • rozptyl z plošek není pravděpodobně ovlivněn výhradně velikostí plošky. Nicméně:
  • pokud jsou všechny ostatní faktory shodné, u menších plošek dosáhnou jedinci pravděpodobněji jejich okrajů než u větších plošek. Pokud poté doje k emigraci je ovlivněno řadou dalších faktorů:
  • kvalita biotopu a další limitující faktory
  • stupeň modifikace krajinné matrice, přirozenost hranice ploška-matrice
  • mírou biotopové specializace, pohlavím

Velikost plošky a druhová pestrost 

  • u specialistů, tj. ochranářsky často významných druhů, zjišťujeme obvykle více druhů na větších ploškách. Ale:
  • někteří biotopoví specialisté se mohou vyskytovat na shluku malých plošek a jejich nároky na prostředí nejsou na větších ploškách splněny
  • malé plošky nemohou zajistit trvalý výskyt druhů, u nichž není splněn požadavek na velikost biotopu    

Časová dynamika biotopu

  • časová dynamika biotopu je důležitá z hlediska dlouhodobého výskytu populace druhu
  • časově omezené studie mohou opominout faktory ovlivňující dostupnost biotopu
  • nároky všech životních stadií a faktory, které ovlivňují chování a rozšíření druhu v krajinném měřítku, je zapotřebí vzít v potaz
  • dopady změn klimatu mohou být mnohorozměrné

Podmínky v matrici

  • rozptyl z biotopových plošek může být rizikový a energeticky náročný
  • u lučních druhů může být migrace přes lesní komplexy méně energeticky náročná než migrace lesních druhů přes otevřené plochy.
  • rozlišení, co je biotopová ploška a co matrice, může být nepřesné, pokud jsou studie provedeny jen za optimálních podmínek a jsou zaměřeny jen na jeden aspekt životní strategie druhu (např. modrásek černolemý se za chladnějšího počasí zdržuje v blízkosti křovin, zatímco během optimálních podmínek upřednostňuje otevřené plochy).

Koridory

  • u některých druhů bylo prokázáno, že koridory zvyšují populační hustotu spojovaných biotopových plošek 
  • u některých druhů bylo prokázáno, že jsou schopny objevit vhodný biotop na vzdálenost až 150 m a migrovat nenáhodně
  • konektivita nutně nevyžaduje nepřerušovanou biotopovou strukturu – nášlapné kameny mohou být stejně funkční
  • koridor nemusí být nejkratší vzdáleností mezi dvěma ploškami   

  Bariéry

  • pohyb jedinců v krajině může být omezován krajinným prvky (včetně okrajů biotopových plošek), které fungují jako bariéry. Nicméně:
  • „bariéra“ předpokládá úplnou zábranu v migraci, zatímco ve skutečnosti mají různé krajinné prvky spíše různou míru prostupnosti a
  • míra prostupnosti krajinného prvku závisí na jeho charakteru, rozsahu a specifických rysech druhu motýla, který je překonává
  • rovněž - prostupnost krajinného prvku může být proměnlivá v čase

Kvalita biotopu je nepochybně faktorem převažujícího významu. Je zapotřebí ale zohlednit i rozlohu a izolovanost plošek, protože je zřejmé, že nemohou být všechny plošky „opečovávány“ tak, aby dosahovaly pro daný druh optimální úrovně. Zachování co nejvyššího počtu plošek se suboptimálním biotopem (vedle klíčových ploch s optimálními biotopy) podporuje disperzi a zajišťuje krajinu jemnějšího zrna, v níž se obecně vyskytuje vyšší biodiverzita. Velikost a prostorové rozmístění plošek v krajině může být pro přežívání druhu v krajině klíčové. Tyto parametry jsou přitom druhově specifické. Je třeba mít rovněž na paměti, že dichotomistický model biotopové plošky/matrice je značným zjednodušením a že ve skutečnosti krajina obsahuje plošky, které se liší kvalitou biotopů, dostupností zdrojů a prostupností. Je zapotřebí provést další průzkum v krajinném měřítku, abychom lépe poznali vliv fragmentace a izolace na denní motýly.    

Zdroj: 
Dover J., Settele J. 2009: The influences of landscape structure on butterfly distribution and movement: a review. Journal of Insect Conservation 13: 3-27.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.