Vliv klimatu a změn ve využívání půdy na zimující populace ptáků ve Finsku

Verze PDF

Hodnota průměrné teploty na počátku zimy ve Finsku vzrostla za období 1961-2011 téměř o 2,5 °C. Předpokládá se, že změna klimatu bude mít větší efekt na zvířata v severních zeměpisných šířkách. Na rozdíl od hnízdících populací ptáků je složení zimujících populací do značné míry určeno migračním chováním. V tomto článku se autoři snažili zkoumat potencionální dopady klimatu a změn ve využívání půdy na základě dlouhodobých trendů přezimujících ptačích populací ve Finsku. 

Využitelné výstupy: 
  • Zkoumaná oblast pokrývala rozsah zeměpisné šířky 1000 km v boreální zóně severní Evropy. Zimující populace ptáků ve Finsku byly monitorovány s využitím cca 10 km tras (celkem 420 tras každoročně) během let 1959-2012. Studie vycházela ze sledovaného období 54 let a časových trendů u 63 druhů, které se týkaly migrační strategie, synantropie (vazba ptáků na člověka a lidská obydlí) a rozšíření ptáků na zimovištích.  
  • Z 63 studovaných druhů vykazovalo 32 druhů signifikantní pozitivní populační trendy, 19 druhů negativní trendy a zbývajících 12 druhů nevykazovalo trendy žádné. Pět nejrychleji rostoucích početností populací bylo zaznamenáno u druhů: polák chocholačka, vrabec polní, labuť zpěvná, hohol severní a zvonek zelený. Naopak pět nejvíce klesajících početností bylo u populací druhů: havran polní, tetřev hlušec, bělokur rousný, tetřívek obecný a sněhule severní.
  • Výsledky této studie prokázaly několik výrazných změn mezi přezimujícími ptáky během posledních pěti dekád. Jak migrační strategie, tak využívání půdy nezávisle ovlivnily populační trendy některých ptáků. Zeměpisná šířka překvapivě populační trendy ptáků neovlivnila. Výsledky také poukázaly na zimoviště, která hrají v populační dynamice důležitou roli.
  • Výsledky této studie naznačují, že vodní ptáci reagují na změnu klimatu vzhledem k jejich závislosti na otevřené vodní hladině. Ta je ovlivněna v posledních desetiletích teplotami na počátku zimy. Početnosti vodních ptáků vykazovaly, ve srovnání s jinými skupinami ptáků, silný nárůst . Tři z pěti druhů s nejrychleji rostoucí početností byli vodní ptáci.
  • Ptáci migrující na krátké vzdálenosti vykazovali signifikantně nižší trend růstu populací než ptáci stálí, zatímco částeční migranti nevykazovali žádný trend.
  • Zatímco lesní druhy ptáků zažily několik vážných poklesů, městské druhy ptáků významně zvýšily početnost zimujících populací v souvislosti s přikrmováním. Početnost většiny městských druhů ptáků signifikantně vzrostla, zejména u druhů: vrabec polní, sýkora modřinka, zvonek zelený, kos černý a drozd kvíčala.  Havran polní a špaček obecný patří k druhům se silně klesající početností. Oba tyto druhy jsou však během období rozmnožování specialisté krmící se na zemědělské půdě.
  • Lesní druhy vykazovalyběhem sledovaného období jasný pokles početnosti pravděpodobně kvůli ztrátě původního prostředí.
Grafické přílohy: 
Vliv klimatu a změn ve využívání půdy na zimující populace ptáků ve Finsku
Vliv klimatu a změn ve využívání půdy na zimující populace ptáků ve Finsku
Vliv klimatu a změn ve využívání půdy na zimující populace ptáků ve Finsku
Vliv klimatu a změn ve využívání půdy na zimující populace ptáků ve Finsku
Vliv klimatu a změn ve využívání půdy na zimující populace ptáků ve Finsku
Vliv klimatu a změn ve využívání půdy na zimující populace ptáků ve Finsku
Zdroj: 
Fraixedas S., Lehikoinen A, Lindén A.: Impacts of climate and land-use change on wintering bird populations in Finland. Journal of Avian Biology (2015) 46, 63–72.
Zadal: 
Eva Ježková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.