Vliv člověkem pozměněných biotopů na rostliny a suchozemské plže ve středoevropských městech

Verze PDF

V této studii sledovali autoři vliv urbánních biotopů na rozmanitost cévnatých rostlin a suchozemských plžů v 32 městech ve střední Evropě a v Belgii a Nizozemsku. Druhové složení všech cévnatých rostlin, které nebyly pěstovány člověkem, a všech suchozemských plžů bylo zaznamenáváno na sedmi hektarových plochách v každém městě. Každá plocha zahrnovala jeden typ městského biotopu představující rozdílný disturbanční režim: historické náměstí, městská třída, obytná oblast s kompaktní zástavbou, obytná oblast s otevřenou zástavbou, park, raná a středně pokročilá sukcesní stadia. Celkem bylo zaznamenáno 1196 rostlinných druhů a 87 druhů plžů. Ačkoli klima a s ním spjatý biogeografický gradient byl poměrně široký, od oceánických oblastí v Nizozemsku po kontinentální oblasti v Maďarsku, jeho vliv na druhové složení městské bioty byl méně významný než vliv městských typů biotopů. To znamená, že v podmínkách střední Evropy má pozměnění biotopů v městských oblastech silnější vliv na rostliny a živočichy než klimatické proměnné v širším měřítku. Výsledky potvrzují zjištění z jiných studií, že druhová pestrost se zvyšuje z biotopů typu náměstí a městských tříd na obytné oblasti a periferie. Alfa diverzita (druhová pestrost na plochu) a gama diverzita (druhová pestrost typu biotopu) rostlin i plžů byla velice nízká ve vysoce urbanizovaných částech městských center. Raná sukcesní stadia byla druhově bohatá na rostlinné druhy, ale vyskytoval se zde nejnižší počet druhů měkkýšů. Středně pokročilá sukcesní stadia s vytrvalými trávníky a křovinami hostila rozmanitá společenstva rostlin i suchozemských plžů. U plžů byla alfa a gamma diverzita těchto stanovišť vyšší než u jiných biotopů.

Využitelné výstupy: 

Urbanizace je spjata se silnými změnami v biologické rozmanitosti, ale rozmanitost rostlinných živočišných společenstev v urbánních biotopech značně kolísá. V této studii sledovali autoři vliv urbánních biotopů na rozmanitost cévnatých rostlin a suchozemských plžů v 32 městech ve střední Evropě a v Belgii a Nizozemsku. Druhové složení všech cévnatých rostlin, které nebyly pěstovány člověkem, a všech suchozemských plžů bylo zaznamenáváno na sedmi hektarových plochách v každém městě. Každá plocha zahrnovala jeden typ městského biotopu představující rozdílný disturbanční režim: historické náměstí, městská třída, obytná oblast s kompaktní zástavbou, obytná oblast s otevřenou zástavbou, park, raná a středně pokročilá sukcesní stadia. Pro každou plochu byly zjištěny údaje o teplotě a srážkách. Celkem bylo zaznamenáno 1196 rostlinných druhů a 87 druhů plžů. Ačkoli klima a s ním spjatý biogeografický gradient byl poměrně široký, od oceánických oblastí v Nizozemsku po kontinentální oblasti v Maďarsku, jeho vliv na druhové složení městské bioty byl méně významný než vliv městských typů biotopů. To znamená, že v podmínkách střední Evropy má pozměnění biotopů v městských oblastech silnější vliv na rostliny a živočichy než klimatické proměnné v širším měřítku. Výsledky potvrzují zjištění z jiných studií, že druhová pestrost se zvyšuje z biotopů typu náměstí a městských tříd na obytné oblasti a periferie. Alfa diverzita (druhová pestrost na plochu) a gamma diverzita (druhová pestrost typu biotopu) rostlin i plžů byla velice nízká ve vysoce urbanizovaných částech městských center, ale rozdíly v druhovém složení mezi jednotlivými městy byly vysoké. Většina prostředí v centru měst vyhovuje pouze několika málo druhům, a ačkoli se zde příležitostně vyskytují vhodné biotopy, jsou obvykle druhově chudé vzhledem k omezeným disperzním schopnostem druhů. Výsledky ukazují, že městské zahrady a otevřené plochy mezi bytovou zástavbou obohacují biodiverzitu města. Obytné oblasti zahrnují heterogenní mozaiku malých zahrad, trávníků, sešlapávaných ploch a zdí. Takováto heterogenita přispívá k druhové pestrosti. Raná a střední sukcesní stadia se vyskytovala zejména na periferii města a zahrnovala značně bohatší rostlinná společenstva než jiné biotopy. Oba tyto typy se vyskytují častěji v průmyslových městech post-komunistických zemí než v západní Evropě. Ačkoli se na raných sukcesních stadiích vyskytovalo mnoho větrosnubných druhů rostlin a druhů klíčících ze semenné banky, vyskytoval se zde nejnižší počet plžů. Vzhledem k nedostatku dostupného úkrytu zde nejsou plži schopni vytvořit životaschopné populace. Pro porovnání, středně pokročilá sukcesní stadia s vytrvalými trávníky a křovinami hostila rozmanitá společenstva rostlin i suchozemských plžů. U plžů byla alfa a gamma diverzita těchto stanovišť vyšší než u jiných biotopů. 83% ze všech druhů plžů bylo nalezeno ve středně pokročilých sukcesních stadiích. Pouze tento typ hostil vzácné a ohrožené druhy jako Granaria frumentum a Helicodonta obvoluta. Ačkoli tento biotop značně přispívá k městské biodiverzitě, je často ničen postupující urbanizací. Variabilita v druhovém složení společenstev rostlin i suchozemských plžů odpovídá především změnám v biotopech a méně klimatickým podmínkám. Výsledky jsou příspěvkem k našemu poznání o výskytu městské flóry a fauny a k možnostem její lepší ochrany.

Zdroj: 
Lososová Z., Horsák M., Chytrý M., Čejka T., Danihelka J, Fajmon K., Hájek O., Juřičková L., Kintrová K., Láníková D., Otýpková Z., Řehořek V., Tichý L. 2011: Diversity of Central European urban biota: effects of human-made habitat types on plants and land snails. Journal of Biogeography 38: 1152-1163.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.