Vetřelci v jídelníčku: obohacení potravy původních druhů ryb o nezvyklou kořist

Verze PDF

Autoři prezentované studie sledovali výskyt invazního kraba (Rhithropanopeus harrisii) v žaludcích ryb v oblasti severní části Baltského moře. Zjišťovali tak roli nepůvodního druhu z pohledu nové kořisti a dokumentovali schopnost původních druhů ryb adaptovat se na novou složku potravy.

Nepůvodní druhy mohou měnit koloběh živin a jeho funkci mnoha způsoby.

Invazivní druhy jako predátoři jsou ve vodním prostředí prostudovány vcelku dobře, ovšem pohled z druhé strany (tedy na nepůvodní druhy jako potenciální kořist) bývá přehlížen.

V severním Baltském moři se nově šíří severoamerický omnivorní druh kraba Rhithropanopeus harrisii. Tato změna nám nabízí příležitost sledovat, jakou roli zaujme nový druh v potravním spektru dravých ryb. Situace je o to zajímavější, že v oblasti dosud vůbec nežili žádní krabi a pro zdejší ichtyofaunu se proto jedná o zcela nový typ potravy.

Nepůvodní krab R. harrisii byl v Baltském moři poprvé pozorován v třicátých let 20. století. K jeho prvnímu doloženému nalezení v žaludku ryby v Ostrovním moři (středová část Baltu) došlo roku 2011. Od té doby počet takových nálezů vzrůstá, stejně jako plošný výskyt těchto členovců ve zmíněné lokalitě.

Výzkum autorského týmu probíhal při východní části Ostrovního moře u pobřeží Finska. Na sklonku roku 2013 analyzovali vědci obsah 1185 žaludků 17 druhů ryb a zjišťovali, zda se nepůvodní krab stává součástí jejich jídelníčku. Rybáři již dříve přinesli zprávy o výskytu krabů v potravě okounů (Perca fluviatilis), ale publikovaná studie dokazuje, že jsou tito korýši vydatně konzumováni též vrankou čtyřrohou (Myoxocephalus quadricornis) a v menším počtu i jinými druhy – ploticemu (Rutilus rutilus), cejnkem malým (Blicca bjoerkna) a jelci jeseny (Leuciscus idus).

Ve vzorku žaludků vranek byl nepůvodní krab nalezen u 83% jedinců, oproti tomu v případě okounů to bylo jen 7%.

Průměrná velikost většiny zkonzumovaných krabů (pokud bylo možné tento rozměr změřit) činila 10-12 mm (šíře karapaxu), největší jedinci měřili až 26 mm.

 

Využitelné výstupy: 

 

Schopnost ryb predovat kraby může být limitována velikosti těchto členovců (resp. rozpětím jejich klepet). S tvrdými krunýři nové kořisti si dokáží nejlépe poradit vranky čtyřrohé, neboť jde o bentické ryby schopné schránky krabů rozdrtit. Vrankám rovněž mohou krabi v jídelníčku vyhovovat, neboť se podobají jejich dosavadní kořisti (např. isopodním korýšům).

 

Okouni oproti vrankám nevykazovali takovou afinitu k nové kořisti. Důvodem může být nižší schopnost okounů rozlišit kraby zahrabané v substrátu, méně častý výskyt těchto ryb při dně a rovněž vyšší požadavky fyzicky aktivních okounů na kvalitní potravou (kterou málo výživný krab v krunýři nepředstavuje).

 

Data udávající spotřebu nepůvodních krabů kaprovitými rybami mohou být podhodnocená. Trávicí aparát těchto ryb totiž kořist rozloží na velmi malé části, které znesnadňují její identifikaci a může zkreslit získané výsledky.

 

Výsledky autorů pokazují na nezbytnost nepodceňovat roli invazních druhů z pohledu zastoupení v jídelníčku domácích živočichů a poukazují na problematiku využiti původních predátorů k potírání populací invazních druhů. Pro řádné zhodnocení tohoto aspektu je však třeba rozšířit dosavadní výzkum na delší časový úsek a doplnit jej o rozšíření znalostí týkajících se potravních strategií místních ryb i jejich ochoty adaptovat se na novou potravu.

Zdroj: 
Puntila-Dodd, R., Loisa, O., Riipinen, K. et al. (2019) A taste for aliens: contribution of a novel prey item to native fishes’ diet. Biol Invasions 21, 2907–2917 pp. https://doi.org/10.1007/s10530-019-02021-w
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Olga Hušková)
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.