Veřejnost a vnímání městské zeleně: výsledky dotazníkového šetření ve Francii a Portugalsku

Verze PDF

Porozumění tomu, jak veřejnost vnímá zeleň ve městech, je zásadní pro architekty a plánovače při instalaci dalších vegetačních struktur. Tato studie shrnuje názory tisícovky obyvatel ze čtyř měst ve Francii a Portugalsku (Paříž, Angers, Lisabon, Porto); zároveň se zaměřila na rozdíly mezi nimi. Práce ukázala, že v určitých názorech napříč sledovanými městy sice panuje relativní shoda, některé se ale liší. Práce ukazuje, že neexistuje univerzální vnímání přírody ve městech a zdůrazňuje nezbytnost lokálních průzkumů názorů při jakémkoli plánování městských vegetačních struktur.

Využitelné výstupy: 
  • průzkum byl proveden formou dotazníku o třech částech. Vlastnímu dotazníku předcházela úvodní část shrnující účel studie a definici městské zeleně: "městská zeleň zahrnuje všechny veřejné či soukromé zarostlé plochy uvnitř zástavby, kam patří jak přirozené tak vysazené stromy, trávy či květiny". Použití této definice mělo zabránit záměně se zelenými ulicemi (dešťové zahrady, kořenové čističky apod.).
    • první část dotazníku sbírala informace o socio-ekonomickém zázemí jednotlivých respondentů (viz Příloha 1).
    • druhá část obsahovala otázky o obecném vnímání městské zeleně - jmenovitě o celkové spokojenosti se zelení v daném městě, celkové spokojenosti ze zelení v okolí respondentova bydliště, existence parku v okolí bydliště a frekvenci návštěv veřejných parků (viz Příloha 2). Respondenti hodnotili svoji spokojenost se zelení na 5ti stupňové škále od "těžce nespokojen" do "velmi spokojen". Z hlediska přítomnosti parků bylo zjišťováno, zda se nějaká parková plocha nachází ve vzdálenosti do 5 minut chůze od respondentova bydliště či pracoviště.
    • třetí část zjišťovala jakou důležitost jednotliví respondenti vyjmenovaným benefitům městské zeleně přikládali (viz Příloha 3).
  • dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 1000 respondentů, po 250 v každém městě. Všechny položky v dotazníku zodpovědělo 66 % dotazovaných a pouze ti byli zahrnuti do analýz.
  • celkem 62 % zpracovaných odpovědí vyjadřuje spokojenost s charakterem zeleně ve městech, 57 % je spokojeno se zelení v okolí bydliště. Nejspokojenější z městskou zelení jsou obyvatelé francouzského Angers. Za nimi stojí Paříž; Lisabon a Porto mají takřka shodné výsledky (viz Příloha 2).
  • většina respondentů ze všech 4 měst má park v blízkosti bydliště (71 % - 86 %) či pracoviště (61 % - 82 %).
  • nejvýraznější rozdíly byly mezi frekvencí návštěv městských parků. Nejčastěji navštěvují městské parky obyvatelé Paříže, naopak velmi zřídka obyvatelé portugalského Porta.
  • z hlediska benefitů městské zeleně oceňovali obyvatelé všech měst nejvíce socio-kulturní aspekty (viz Příloha 3). Srovnatelně nízkou důležitost přikládají dotazovaní schopnosti městské zeleně zmírňovat mikroklima, čímž bylo nabouráno tvrzení předchozích studií, jež píší o dobré informovanosti veřejnosti o městských tepelných ostrovech.
    • v názorech na ostatní benefity se respondenti z jednotlivých měst rozchází.
Grafické přílohy: 
Podíl jednotlivých dotazovaných socio-ekonomických charakteristik
Výsledky obecného vnímání zeleně ve městech
Přehled benefitů a jejich bodového ohodnocení na škále důležitosti
Zdroj: 
Madureira H., Nunes F., Vidal Oliveira J., Cormier L., Matureira T. (2015): Urban residents' belief concerning green space benefits in four cities in France and Portugal. Urban Forestry & Urban Greening 14: 56-64
Zadal: 
Zuzana Blažková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.