Velkoplošné odvodňování ovlivňuje hnízdní úspěšnost tetřevovitých

Verze PDF

V posledních desetiletých klesala ve Finsku hnízdní úspěšnost u všech tamních druhů tetřevovitých. Autoři ukazují závislost poklesu na velkoplošném zavádění drenáží spojeným ještě s množstvím srážek na lokalitě, a to u tří sledovaných druhů (tetřeva, tetřívka a jeřábka). Závislost je posílena navíc tím, že negativní efekty se ukazují jen ve středním a jižním Finsku, kde je zavádění drenáží a fragmentace krajiny nejvyšší.

Využitelné výstupy: 

Populace všech tří druhů finských tetřevovitých ptáků, tetřívka obecného, tetřeva hlušce a jeřábka lesního, čelily mezi lety 1964 a 1988 poklesu úspěšnosti hnízdění. Ve stejné době docházelo i k velkoplošnému vysoušení mokřadů zejména v jižní a hlavně pak centrální části země. Zmeliorováno bylo cca 6000 ha půdy.
Autorům se podařilo prokázat souvislost mezi budováním drenáží a množstvím srážek na jedné straně a poklesem úspěšnosti hnízdění na straně druhé a to u všech zmíněných druhů. Tento závěr je překvapivý zvláště s ohledem na to, že ekologické preference všech tří druhů nejsou totožné. Jen tetřívek preferuje vysloveně mladé lesní porosty a rašeliniště, narozdíl od tetřeva nebo jeřábka, kteří jsou častější ve starších lesních porostech. Zdá se však, že minimálně na jihu Finska je krajina již natolik fragmentovaná, že i tetřev s jeřábkem jsou nuceni jít do mladších lesních porostů, a tedy i oni jsou budováním drenáží ovlivňováni.
Vliv odvodňování na mortalitu kuřat je jak přímý, tak nepřímý, zdola i shora. Zdola to může jít o ovlivnění množství hmyzu, potravy kuřat. Shora zase způsobený zvýšenou predací hnízd v sušších oblastech, která byla prokázána v dřívějších studiích. Navíc fragmentace krajiny zemědělskou činností a tvorbou holosečí zlepšuje přístupnost krajiny pro savčí i ptačí predátory. Z přímých vlivů je pak třeba mluvit hlavně o utonutí kuřat ve strouhách za velkých dešťů. Strouhy jsou navíc tak hustě, že pro kuřata mnohdy tvoří neprostupný labyrint. Vliv srážek je krom plnění drenážních struh ještě jeden: srážky jsou spojeny i s chladnějším počasím, které také přežívání kuřat zhoršuje.
Pro ochranu tetřevovitých je proto nezbytné zahrnout či neobnovovat alespoň některé hlubší strouhy. To je naplňováno finskou vládou na státní půdě, kde se snaží obnovovat rašeliniště a mokřady, jedny z klíčových biotopů EU. Pro lepší ovlivnění soukromé půdy by ale bylo třeba legislativní změny.

Grafické přílohy: 
Roční (a) a kumulativní (b) přírůstek drenáží dle oblastí.
Zdroj: 
Ludwig G.X., Alatalo R.V., Helle P., Nissinen K., Siitari H. 2008: Large-scale drainage and breeding success in boreal forest grouse. Journal of Applied Ecology 45: 325-333.
Zadal: 
František Špoutil
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.