Včely v městském prostředí – vítězové a poražení

Verze PDF

Včely hrají velmi důležitou úlohu jako opylovači rostlin, jak v přirozeném prostředí, tak v biotopech silně ovlivněných člověkem. Městské prostředí je mozaikou stanovišť, která jsou pravidelně narušována a zdejší společenstva musejí dynamicky reagovat na narušování způsobované lidskou činností. Doposud bylo málo známo o vlivu urbanizace na druhovou pestrost a složení včelích společenstev. Včelí společenstva byla zkoumána během let 2006 – 2008 na osmi lokalitách v Poznani. Druhy nalezené v centru města a na předměstí se lišily ve svých ekologických nárocích. Druhy s pozdějším začátkem letové aktivity (červen – červenec) častěji preferovaly centrum města než rané druhy. Početnost včel klesala směrem do centra, nicméně druhová rozmanitost nevykazovala žádný zjistitelný trend. Nebyla tedy potvrzena hypotéza snižující se rozmanitosti se zvyšující se mírou urbanizace. Městské prostředí v centru se vyznačuje určitými výhodami, které umožňují zajistit trvalou existenci druhově bohatému společenstvu včel. Na druhou stranu lze říci, že městská krajina působí pro včelí společenstvo jako filtr, protože vlastnosti některých druhů usnadňují osídlení centra města. V důsledku se jednotlivé oblasti podél gradientu urbanizace lišily v druhovém složení včelích společenstev. Z tohoto důvodu by neměly ochranářské snahy být směrovány pouze do jedné části města (např. na periferii), ale měly by podchytit co nejširší škálu možných stanovišť.

Využitelné výstupy: 

Včely hrají velmi důležitou úlohu jako opylovači rostlin, jak v přirozeném prostředí, tak v biotopech silně ovlivněných člověkem. Rovněž slouží jako hostitelé i kořist pro další skupiny živočichů. Proto může být vliv urbanizace na včelí společenstva stěžejním pro zachování biodiverzity ve městech. Městské prostředí je mozaikou stanovišť, která jsou pravidelně narušována, a zdejší společenstva musejí dynamicky reagovat na narušování způsobované lidskou činností. Doposud je málo známo o vlivu urbanizace na druhovou pestrost a složení včelích společenstev.
Cílem studie bylo a) určit druhy včel vyskytující se v polské Poznani, b) zjistit reakci různých druhů včel na urbanizaci, c) zjistit, jaké druhové rysy usnadňují výskyt v městském prostředí.
Včelí společenstva byla zkoumána během let 2006 – 2008 na osmi lokalitách (50 x 50m) představujících široké spektrum městského prostředí (zahrady, parky, vegetace kolem řeky atp.).
Celkem bylo zjištěno 2495 jedinců 104 druhů včel. Nejpočetnějším druhem byla pískorypka jarní (Andrena haemorrhoa), dalšími početně vyskytujícími se druhy byli: čmelák rolní (Bombus pascuorum), pískorypka vrbová (Andrena vaga), pískorypka lesklá (Andrena nitida), včela medonosná (Apis mellifera), čmelák zemní (Bombus terrestris). Tyto druhy tvořily 29% všech zjištěných jedinců. Většina druhů byla zemních (57% druhů), polylektických (využívajících více druhů rostlin k opylení – 74 druhů) a samotářských (65% druhů). Méně zastoupeny byly parazitické druhy (12%) a oligolektické druhy (15%).
104 zaznamenaných druhů v Poznani představuje 40% z fauny včel regionu. Celkový počet druhů zjištěných doposud v tomto městě je 184, tj. 71% z druhů zjištěných v oblasti. Tyto údaje ukazují, že se ve městě může vyskytovat druhově bohatá včelí fauna. Byly nalezeny i některé vzácnější druhy s jižním rozšířením – pískorypka posedová (Andrena florea), pískorypka (Andrena miti), zednice skalní (Osmia mustelina) a čalounice menší (Megachile pilidens). Je možné, že městské oblasti, které jsou teplejší než okolní krajina, mohou poskytovat lepší podmínky pro výskyt těchto druhů.
Druhy z čeledi pískorypkovití byly nejčastější. Hnízdí v zemních norách a jsou časnými jarními letci. V mnoha jiných studiích byly druhy této čeledi shledány v městském prostředí vzácnými. Vzácnost těchto druhů odráží obvykle nedostatek kvetoucích rostlin, zejména stromů v časném jaře. Autoři připisují zvýšený výskyt těchto druhů vhodným lokalitám (botanická a dendrologická zahrada), nicméně zaznamenali ústup v početnosti těchto druhů při zvýšené míře urbanizace.
Druhy nalezené v centru města a na předměstí se ve svých ekologických nárocích lišily. Druhy s pozdějším začátkem letové aktivity (červen – červenec) častěji preferovaly centrum města než rané druhy. Malé druhy byly častější v centru města.
Početnost včel směrem do centra klesala, nicméně druhová rozmanitost nevykazovala žádný zjistitelný trend. Nebyla tedy potvrzena hypotéza snižující se rozmanitosti se zvyšující se mírou urbanizace. Ztráta v pokryvnosti zeleně může být vyvážena plochami s bohatě kvetoucími rostlinami a nabídkou hnízdních možností v různých dutinách uvnitř staveb. Navíc, městské oblasti se vyznačují vysokou prostorovou heterogenitou, jež má původ v rozmanitém využívání na malé ploše. Specifický vliv urbanizace na druhovou pestrost se může proto měnit v závislosti na geografických, historických a dalších faktorech, které jsou unikátní pro každé město.
Městské prostředí v centru se vyznačuje určitými výhodami, které umožňují zajistit trvalou existenci druhově bohatému společenstvu včel. Na druhou stranu lze říci, že městská krajina působí pro včelí společenstva jako filtr, protože vlastnosti některých druhů usnadňují osídlení v centru města. V důsledku se jednotlivé oblasti podél gradientu urbanizace lišily v druhovém složení včelích společenstev. Z tohoto důvodu by neměly ochranářské snahy být směrovány pouze do jedné části města (např. na periferii), ale měly by podchytit co nejširší škálu možných stanovišť.                     

Zdroj: 
Banaszak-Cibicka W. and Zmihorski M. 2012: Wild bees along an urban gradient: winners and losers. J Insect Conserv (2012) 16:331 - 343.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.