Včely ani intenzivní zemědělské hospodaření bez plevele nepřežijí

Verze PDF

Autoři se soustředili na zjištění potravní nabídky rostlin, ze kterých včely získávají nektar, v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině (s převahou řepkových polí a slunečnicových lánů). Trend a celkové nutriční kvality nabídky zkoumali pět let.

Včely shromažďují nektar převážně z pěstovaných zemědělských plodin, ale pyl přenáší především z široké nabídky přítomných bylin, plevelných rostlin a dřevin, jež se vyskytují na přilehlých polo-přirozených habitatech. „Plevelné“ druhy představují asi 40 % podíl potravy včel před zahájením kvetení zemědělských plodin a sehrávají zásadní roli v jejich přežití.
 

Využitelné výstupy: 

Sezónní proměna uspořádání původu pylu/nektaru vykazovala bimodální charakter se dvěma vrcholy (I.: 10.5.-6.6.; II.: 17.7.-16.8.). Sezónní variace ve složení pylu byla vysoce průkazná (GAMM, F6, 773 = 7.333, P< 0.001). Poměrně nečekaně nastal první vrchol až měsíc po vykvetení řepky, zatímco druhý připadal na začátek květu slunečnice a kukuřice.
Hmotnost nektaru v nástavcích sledovaných úlů kopírovala toto bimodální uspořádání (F4,1455 = 375.9, P<0.001), s volnějším nárůstem na jaře (12.4. -10.5.) po strmější (19.7.-21.8.). Toto uspořádání korespondovalo se zahájením kvetení dvou hlavních pěstovaných olejnin: řepky a slunečnice.

Ke společné kulminaci sběru nektaru/pylu docházelo pouze během období květu slunečnice.

Příspěvek jednotlivých kvetoucích rostlin k potravě včel: výzkumníci zaznamenali celkem 450 vzorků pylu, identifikovat dokázali 228 vzorků. Kompletnost vzorků dosáhla 84 %.

Složení druhového bohatství potravy a diverzity bylo nejvýraznější v květnu. 90,2 % druhů bylo současně navštěvováno jak kvůli pylu, tak nektaru.

V souhrnu byly zemědělsky pěstované plodiny druhým nejčastějším zdrojem pylu (30,2 % z celkového množství pylu).

Ve srovnání s dalšími zdroji v průběhu sezóny navštěvovaly včely zemědělské plodiny kvůli potravě méně (χ2= 14,80; df = 1; P<0,001). Zejména na začátku sezóny byly pěstované plodiny (představované řepkou) využívány méně pro pyl (podíl 11 %), než jiná kvetoucí vegetace.

V kontrastu s tím byly dřeviny a bylinné rostlinné druhy (včetně plevelů rostoucích na polo-přirozených habitatech) využívány více než z 60 % (χ2= 8,43 ; df= 1; P < 0,01).

Dřeviny (hloh, Crataegus sp., trnka, Prunus sp. a javor Acer sp.) se významnou měrou podílely na skladbě potravy (pylu) u včel v průběhu května.

Mák vlčí (Papaver rhoeas) byl nejnavštěvovanější rostlinný druh a druhý nejvíce sbíraný, hned za zemědělsky pěstovanými plodinami kukuřicí a slunečnicí.

Nutriční hodnota dominantních druhů (pyl): pro 15 nejfrekventovanějších druhů byl stanoven poměr mezi průměrnou hmotností a parametry vykreslujícími kvality pylu (proteiny, minerální živiny).
Kvalita sbíraného pylu v průběhu sezóny klesala. (F1,14 =71,1, P  <  0.01 a F1,14 =30.0, P  < 0.05). Na začátku sezóny (v dubnu) včely sbírají převážně na živiny bohatý pyl (příspěvek na minerály a proteiny bohatého pylu dominuje ve sběru).

Autoři upozorňují na zajímavou „výjimku z pravidla“ – ačkoliv je pyl řepky bohatý na proteiny, minerály a energii, sbírán byl na začátku sezóny minimálně.

Grafické přílohy: 
Včely ani intenzivní zemědělské hospodaření bez plevele nepřežijí
Včely ani intenzivní zemědělské hospodaření bez plevele nepřežijí
Včely ani intenzivní zemědělské hospodaření bez plevele nepřežijí
Včely ani intenzivní zemědělské hospodaření bez plevele nepřežijí
Včely ani intenzivní zemědělské hospodaření bez plevele nepřežijí
Včely ani intenzivní zemědělské hospodaření bez plevele nepřežijí
Zdroj: 
Requier, F., Odoux, J.- F., Tamic, T., Moreau, N., Henry, M., Decourtye, A.,Bretagnolle, V., Honey bee diet in intensive farmland habitats reveals an nexpectedly high flower richness and a major role of weeds, Ecological Applications, 25(4), 2015, pp.: 881–890
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.