Variabilita hlukového pozadí v členitém městském prostředí

Verze PDF

Zvuk nebo kombinace zvuků, které vytváří hlukové pozadí konkrétní lokality, je velmi významným dílem ekosystémových služeb v zastavěných oblastech. Hluk, respektive jeho povaha, totiž do značné míry určuje, jak negativně či pozitivně celá městská lokalita působí. A nemusí přitom jít jen o estetickou hodnotu místa, nebo její ekologický statut.
Svou roli tu sehrávají také faktory hlasitosti, dané hygienickými a zdravotními limity. Podstatná tedy není jen samotná přítomnost/absence hlukového pozadí, ale jeho povaha.
Mezi základní zjištění této studie patří, že ke zhodnocení míry hluku nestačí jen pouhé technické měření, ale je také zapotřebí hodnotících faktorů subjektivních, založených na lidském smyslovém vnímání. Krajinné charakteristiky mohou do značné míry hlukové pozadí místa ovlivnit (tlumit jej, stírat, překrývat, napomáhat jeho šíření).
Jednotlivé krajinné charakteristiky uvnitř městské zástavby fungují jako určité indikátory, vztažené k hlukovému pozadí, a při tvorbě městských plánů by se s těmito indikátory hluku mělo více pracovat.

Využitelné výstupy: 

Autoři rozlišují podle charakteru hlukového pozadí tři hlavní složky (zdroje). První jsou biofonické (Bio) – jedná se o biologické zvuky, neprodukované lidmi, ale jinak prakticky všemi organismy v daném habitatu, geofonické (Geo) – nebiologické přírodní zvuky pocházejících z geofyziky prostředí (šumění větru, bublání vody, hřmění hromu) a zdroje antropofoní (Anthro) – jsou zvuky antropogenního původu, nebo spojené s lidskými aktivitami (šumění klimatizace, hluk dopravy). Poslední jmenované zdroje dále rozlišujeme na pevné (stacionární) a pohyblivé.
Experimentální měření se odehrávala mezi 3-4.8 2011. Data byla sbírána v osmi po sobě následujících dvouhodinových periodách (tj. první měření začínalo 6-8.00, poslední končilo 20-22.00). Každý desetiminutový záznam byl následně rozčleněn na dvacet třicetisekundových sekvencí. K měření hlukového pozadí docházelo na 23 lokalitách. Každá tato sekvence byla následně ve studiu přehrána, a ohodnocena subjektivní mírou hlukového prožitku od jedné (velmi tiché) po pět (velmi hlasité).
Každému stanovišti v určitý čas dominoval konkrétní zvuk. Čísla v závorce udávají celkový počet záznamů toho kterého zvuku na lokalitách. Mezi nejfrekventovanější patřil „ptačí zpěv“ (22), hlasy dospělých lidí, hovor (16), hluk dopravy – na pozadí (15), hluk dopravy – bezprostřední (9), zvuk kroků, chůze (9), praskání ve větvích stromů (8), zvuky staveniště (7). Prvních pět nejdominantnějších zvuků přispívalo více než 60 % k tvorbě hlukové stopy na všech sledovaných lokalitách.
Ptačí zpěv a hluk z dopravy (v pozadí) dominoval prakticky na všech sledovaných lokalitách ve všech časových periodách. Stavební (konstrukční) zvuky převládaly ve skladbě hluku po celou dobu, s výjimkou posledních dvou měřených period (od 18.00-22.00). Naopak zvuky hovor dospělých lidí převládaly po celý den, s výjimkou prvních dvou period (06.00 -10.00).
Hlukový vjem je do značné míry ovlivněn tvarovým rozhraním/ strukturou a charakterem přítomných staveb, a také přítomností zeleně, které sehrává roli „tlumiče“. Autoři doporučují, aby se analýza hlukového pozadí stala nedílnou součástí plánování městského rozvoje.

Grafické přílohy: 
Variabilita hlukového pozadí v členitém městském prostředí
Variabilita hlukového pozadí v členitém městském prostředí
Variabilita hlukového pozadí v členitém městském prostředí
Variabilita hlukového pozadí v členitém městském prostředí
Variabilita hlukového pozadí v členitém městském prostředí
Zdroj: 
Liu J.,Kang J., Luo T., Behm T., Coppack T. 2013: Spatiotemporal variability of soundscapes in a multiple functional urban area. Landscape and Urban Planning 115: 1-9.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.