Variabilita citlivosti larev obojživelníků na dusitany

Verze PDF

Řada vědců poukazuje na možnou souvislost globálního úbytku početnosti obojživelníků se širokým rozšířením používání dusíkatých hnojiv. Dusitany (NO2-) jsou přirozenou součástí cyklu dusíku v ekosystémech. Bakterie rodů Nitrosomones a Nitrobacter oxidují amoniak a dusitany a podílejí se na rovnováze mezi toxickými a netoxickými dusíkatými složkami ve vodních ekosystémech. Tato rovnováha ale není schopna dlouhodobě perzistovat díky velkému množství uměle dodávaného dusíku do systému lidskou činností z odpadních vod, výluhů skládek, hnojiv a chovu dobytka. Kontaminace velkým množství dusíkatých látek mění přirozené prostředí mnoha druhů vodních živočichů. Většina obojživelníků se rozmnožuje ve vodě, kde také probíhá embryonální a larvální část vývoje. Z tohoto důvodu se tým francouzských a španělských biologů rozhodl studovat vliv přítomnosti dusitanů ve vodě na larvální vývoj čtyř druhů žab. Zjistili významné mezidruhové rozdíly v senzitivitě, ale také rozdíly mezipopulační.
 

Využitelné výstupy: 
  • Studován byl vliv NaNo2 na larvální vývoj ropuchy krátkonohé (Epidalea calamita), skokana Perezova (Pelophylax perezi) a rosničky Hyla meridionalis, u skokana navíc u larev z pobřežních i vysokohorských populací.
  • Ropucha krátkonohá je poměrně rezistentním druhem. Po 15 dnech expozice byla nejvyšší mortalita 38 % zjištěna při koncentraci 7,5 mg.l-1 N–NO2-.
  • Larvy skokana Perezova jsou citlivější na vyšší koncentrace. Mortalita 100 % byla zjištěna při koncentraci 15 mg.l-1 N–NO2- po 13 dnech expozice.
  • Larvy skokana vystavené přítomnosti dusitanu až během vývoje jsou citlivější než larvy vystavené dusitanu už během embryonálního vývoje.
  • Larvy skokana z pobřežní populace jsou méně citlivé než larvy z horského jezera.
  • Přítomnost dusitanu nevyvolává zvýšenou mortalitu larev rosničky H. meridionalis starších vývojových fází, u mladších larev roste mortalita jen u nejvyšších testovaných koncentracích 100-200 mg.l-1 N–NO2.
  • Výsledky experimentu ukazují na výrazné mezidruhové i vnitrodruhové rozdíly v senzitivitě žab k dusitanu sodnému. Tento fakt může být výsledkem geografické nebo genetické variability či evoluční adaptaci v toleranci.
Grafické přílohy: 
Variabilita citlivosti larev obojživelníků na dusitany
Variabilita citlivosti larev obojživelníků na dusitany
Variabilita citlivosti larev obojživelníků na dusitany
Variabilita citlivosti larev obojživelníků na dusitany
Variabilita citlivosti larev obojživelníků na dusitany
Zdroj: 
Shinn, C., Marco, A., & Serrano, L. (2008). Inter-and intra-specific variation on sensitivity of larval amphibians to nitrite. Chemosphere, 71(3), 507-514.
Zadal: 
Kateřina Kucírková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.