Úspěšná obnova druhově bohatých trávníků závisí na různých metodách přenosu semen

Verze PDF

Vhodně založené silniční lemy mohou sloužit jako náhradní lokality pro travnaté biotopy, které z intenzivní zemědělské krajiny mizí. V této studii se autoři zaměřili na osm druhů cévnatých rostlin běžně se vyskytujících v tradičně využívaných trávnících v západním Norsku: svízel syřišťový, chrastavec rolní, smolnička obecná, bedrník obecný, mochna stříbřitá, silenka obecná, ovsíř pýřitý a kostřava červená. Cílem bylo vyhodnotit vhodnost této skupiny druhů při obnově druhově bohatých trávníků na silničních lemech. Autoři srovnávali zastoupení těchto osmi druhů po roce a třech letech od vysetí na holé půdě nového silničního lemu se zastoupením druhů ve vegetaci a semenné bance místních trávníků. Obnova druhově bohatých trávníků je ovlivněna biotickými i abiotickými faktory, jako jsou půdní vlastnosti, absence druhů v semenné bance, omezení rozptylu ve fragmentované krajině atp. Z výsledků studie vyplývá, že druhově bohaté trávníky na nových silničních lemech patrně nemohou být založeny pouze ze semenné banky místních trávníků. Je nutné použít různé substráty a kombinaci dalších metod podpory (vysévání semen, přenos sena) jako doplněk k semenné bance, aby mohly druhově bohaté trávníky vzniknout. Kromě ovsíře pýřitého žádný ze sledovaných druhů nevyžaduje k založení populace v silničním lemu speciální opatření.

Využitelné výstupy: 

Vhodně založené silniční lemy mohou sloužit jako náhradní lokality pro travnaté biotopy, které z intenzivní zemědělské krajiny mizí. Silniční lemy jsou často osévány nepůvodními travami, což vede k vytvoření rozsáhlých monotónních porostů. Během posledních let ale vzrůstá zájem o využití místních genotypů původních druhů rostlin pro obnovu vegetace silničních lemů. Běžně jsou využívány tři metody: 1) in situ klíčení semen nasbíraných v okolí, 2) vyklíčení ze semenné banky ze svrchní vrstvy půdy, 3) přenos sena. Pokud není pestrost trávníků zvýšena vyséváním, popř. jinými metodami přidání semen, je nepravděpodobné, že se na holé půdě vytvoří druhově bohaté trávníky. V této studii se autoři zaměřili na osm druhů cévnatých rostlin běžně se vyskytujících v tradičně využívaných trávnících v západním Norsku. Cílem bylo vyhodnotit vhodnost této skupiny druhů při obnově druhově bohatých trávníků na silničních lemech. Autoři srovnávali zastoupení těchto osmi druhů pro roce a třech letech od vysetí na holé půdě nového silničního lemu se zastoupením druhů ve vegetaci a semenné bance místních trávníků.
Semena byla sbírána ze tří místních lokalit travních biotopů a na každé z nich byla sledována početnost cévnatých rostlin na 36 náhodně vybraných čtvercích (0,5 x 0,5 m). Semena byla získána z těchto druhů rostlin: svízele syřišťového, chrastavce rolního, smolničky obecné, bedrníku obecného, mochny stříbřité, silenky obecné, ovsíře pýřitého a kostřavy červené a vysévána na nově vzniklý silniční lem. U dvouděložných rostlin bylo vyséváno 25, u trav 125 semen na plochu. Vzorky půdní semenné banky o hloubce 5 cm byly odebrány u všech sledovaných ploch na všech třech lokalitách. Semena byla klíčena za umělých podmínek po dobu 17 týdnů.
Všech osm druhů vykazovalo významné rozdíly v zastoupení ve vegetaci a v semenné bance u dárcovských lokalit. Ovsíř pýřitý a chrastavec rolní nevyklíčily z žádného vzorku semenné banky, ale vyskytovaly se ve více než 25% sledovaných ploškách s vegetací. Zastoupení mochny stříbřité bylo nízké na sledovaných ploškách, ale klíčila ze semenné banky s vysokou frekvencí. Toto zjištění je v souladu s výsledky jiných průzkumů, že druhové složení v semenné bance se často liší od složení nadzemní vegetace. Z osmi druhů vyklíčilo ze semenné banky pouze šest, a z nich čtyři v méně než ve 20% vzorcích. Nízké zastoupení mochny v nadzemní vegetaci oproti semenné bance je patrně způsobeno jejími slabými kompetičními schopnostmi. Vztah mezi semennou bankou a zastoupením ve vegetaci je dosti slabý, což je způsobeno celkově nízkou klíčivostí semen.    
Rozdíly v zastoupení v semenné bance a na plochách rok po vysetí bylo zaznamenáno u pěti z osmi druhů. Ovsíř pýřitý nevyklíčil ani ze semenné banky ani na vysévaných plochách. Chrastavec rolní se objevil na více než čtvrtině vysévaných ploch a dosahoval podobného zastoupení jako v nadzemní vegetaci. Kostřava červená a silenka obecná se objevily na všech vysévaných plochách, ale vyklíčily z poměrně mála vzorků ze semenné banky. Vyšší zastoupení některých druhů na vysévaných plochách může být způsobeno vyšším zastoupením životaschopných semen. Pouze dva druhy vyklíčily ve všech ploškách na nových silničních lemech.   
Rozdíly v zastoupení na vysévaných plochách a ve vegetaci u dárcovských lokalit se lišily významně u čtyř z osmi druhů. Ovsíř pýřitý nevyklíčil ze semen, ale vyskytoval se početně na původních trávnících. Z toho vyplývá, že u tohoto druhu je klíčové vegetativní rozmnožování. Kromě ovsíře pýřitého a mochny stříbřité se ostatní druhy ujaly dobře ze semen a většina z nich zvýšila své zastoupení po třech letech od vysetí. Vyplývá z toho, že je možné založit cílovou vegetaci vyséváním semen sesbíraných z místních druhů, ale může trvat několik let, než je dosaženo dobrých výsledků. Po třech letech vykazovaly kostřava červená, silenka obecná a chrastavec rolní vyšší zastoupení ve vysévaných plochách než původních trávnících. Rozdílné zastoupení druhů v původních trávnících může být dáno zvýšenou kompeticí zde než u vysévaných ploch.
Obnova druhově bohatých trávníků je ovlivněna biotickými i abiotickými faktory jako jsou půdní vlastnosti, absence druhů v semenné bance, omezení rozptylu ve fragmentované krajině atp. Z výsledků studie vyplývá, že druhově bohaté trávníky na nových silničních lemech patrně nemohou být založeny pouze ze semenné banky místních trávníků. Je nutné použít různé substráty a kombinaci dalších metod podpory (vysévání semen, přenos sena) jako doplněk k semenné bance, aby mohly vzniknout druhově bohaté trávníky. Kromě ovsíře pýřitého nevyžaduje žádný ze sledovaných druhů speciální opatření k založení populace v silničním lemu.                     

Zdroj: 
Nordbakken J.-F., Rydgren K., Auestad I., Austad I. 2010: Successful creation of species - rich grassland on road verges depend on various methods for seed transfer. Urban Forestry & Urban Greening 9: 43-47.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.