Tvorba zelenomodrých opatření posilujících odolnost městských ekosystémů vůči extrémním výkyvům počasí

Verze PDF

Tato práce představuje nový software AST (Adaptation Support Tool) určený pro územní projektanty a inženýry, který navrhuje výběr dílčích součástí zelené (vegetace) a modré (voda) infrastruktury nejlépe odpovídající individuálním podmínkám měst. Uživatelé tohoto programu by měli být schopni jednak zhodnotit vhodnost již realizovaných projektů vzhledem k jejich umístění a jednak sami utvořit ucelený soubor hydro-vegetačních struktur, který by zmírnil následky extrémního počasí (povodně, sucha, epizody extrémně vysokých teplot) na okolní zástavbu a její obyvatele. Od podobných existujících programů se AST liší tím, že jako jediný začíná tvorbu projektu úvodní analýzou cílové lokality.

Využitelné výstupy: 
  • městské oblasti jsou obzvlášť náchylné vůči extrémním výkyvům počasí. Nepropustné povrchy zástavby ovlivňují vodní i tepelný režim oblasti, a tak účinek těchto výkyvů dále zesilují. Územní projektanti se proto musí zaměřit na zvýšení odolnosti měst a zprostředkovaně i jejich obyvatel. Odolnost městské zástavby je definována její schopností fungovat bez většího narušení i za neočekávaných podmínek a zároveň se těmto podmínkám do budoucna přizpůsobit. Zeleno-modrá infrastruktura splňuje nároky obou těchto aspektů. Zapracování těchto opatření do probíhajících renovační prací výrazně snižuje výsledné náklady.
    • modro-zelená infrastruktura poskytuje řadu jasně definovaných služeb pro městský ekosystém: zvyšuje retenci vody v jinak nepropustných površích měst, zadržená voda je sváděna do přirozených podzemních rezervoárů či sběrných nádržích, odkud může být čerpána během období sucha. I když tyto nádrže dosáhnou plné kapacity, stále mohou ostatní součásti infrastruktury zpomalovat odtok srážkové vody. Vegetace zároveň poskytuje stín a ochlazení díky evapotranspiraci.
  • autory vytvořený AST software vybírá vhodné opatření z modro-zelené infrastruktury (viz Příloha 1) vzhledem k cílové lokalitě tak, aby byla co nejlépe zajištěna kontinuální funkčnost místní zástavby. AST pracuje s detailním souborem faktorů, jež mají vliv výběr finálních opatření.
    • AST vyžaduje informace o celkovém prostředí, klimatu a geomorfologii. Klima ovlivňuje míru evapotranspirace a stínění. Vlastnosti půdy určují její retenční schopnosti.
    • nezbytné je znát charakter cílové zástavby - vlastnické poměry, charakter územního pokryvu, údaje o kontaminaci a přítomnost podpovrchových staveb (potrubí apod.). Výstavba modro-zelených opatření na soukromých parcelách je komplikovanější. Hustá zástavba zase ubírá z alternativy, kam opatření postavit. Na malých, izolovaných parcelách je problematické instalovat opatření vyžadující komplexní podzemní systém. Při rekonstrukci kontaminovaných oblastí je nezbytné zabránit šíření kontaminace do okolí.
    • klíčová je analýza vlivu jednotlivých opatření na celé územní škále. Kupříkladu taková opatření na úrovni ulic zvládají nejlépe lehké až středně těžké srážky, které nesou nejvíce kontaminantů, a tím přispívají ke zkvalitnění podzemních vod. Oproti tomu skladování vodních srážek má největší význam na úrovni bloků a celých měst.
    • neméně důležité je zvážení pozice opatření uvnitř povodí. Instalace infrastruktury vysoko v povodí může ovlivnit zbytek toku. Nezbytné je zvážit vliv opatření na stav podzemní vody; dojde-li k navýšení hladiny na úroveň stok, můžou nastat průsaky vody na povrch.
  • AST dále hodnotí příspěvek plánovaného opatření ke stávajícím podmínkám cílové lokality a finanční náklady spojené se stavbou. Parametry stávajících podmínek lokality jsou: evapotranspirace (mm/d), retence vody v půdě po těžkých deštích (m3), redukce největšího odtoku (mm/h), zásoby vody během sezóny sucha (m3), obnova podzemní voda (mm/y) a dopad na kvalitu podzemní vody.
  • rámec AST tvoří dvě části: 1) nástroj výběru opatření vzhledem k lokalitě (viz Příloha 1), jehož výsledkem jsou balíčky vícera navzájem se doplňujících opatření, a 2) nástroj zhodnocení jejich efektivity (EAT, Effectiveness Assessment Tool). EAT postupuje ve třech krocích.
    • první krok vyžaduje specifikaci územního měřítka, pro kterou hodnotí proveditelnost projektu na dané lokalitě. Výsledkem je pořadí balíčků opatření dle nejlepšího skóre proveditelnosti.
    • druhý krok se sestává z hodnocení vhodnosti daných baličků pro danou lokalitu - je analyzován charakter místa, nároky opatření na podzemní strukturu a možnost případné nástavby dalších opatření. Výsledkem je opět pořadí balíčků dle nejlepšího skóre vhodnosti.
    • poslední krok srovnává získaná skóre a vybírá nejlépe odpovídající balíček opatření, který následně otestuje pomocí teoretického modelování.
  • AST byl prozatím vyzkoušen jen v nizozemských městech Delft a Rotterham. Zkoušky byly úspěšné, nicméně program je stále ve fázi vývoje rozličných vylepšení - mj. kompatibility dílčího nástroje EAT s MS Office.
Grafické přílohy: 
Rámcové schéma AST
Typologie zelenomodrých opatření
Zdroj: 
Voskamp I.M., Van de Ven F.H.M. (2015): Planning support system for climate adaptation: Composing effective set of blue-green measures to reduce urban vulnerability to extreme weather events. Building and Environment 83: 159-167
Zadal: 
Zuzana Blažková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.