Tvorba polních tůní na Jindřichohradecku

Verze PDF
Autoři: 

Petr Hesoun

Lokalita: 

Kunžak - Lána, Světce (okres JH)

Období sledování: 

2005 - 2011

Souhrn: 

V letech 2005 a 2008 bylo v okrese Jindřichův Hradec vyhloubeno pět tůní na orné půdě a to ve dvou lokalitách. Účelem těchto akcí bylo zejména zvýšení biodiverzity vodních organizmů včetně vážek v těchto lokalitách. Na dvou zkoumaných lokalitách „polních“ tůní bylo celkově zjištěno 19 druhů vážek. U většiny druhů se dá předpokládat vazba na danou lokalitu, protože byly zjištěny buď opakovaně nebo byli nalezeni imaturní jedinci, exuvie anebo bylo sledováno epigamní chování. Z výsledků je zřejmé, že i „polní“ tůně mohou být vhodným refugiem zejména mobilních mokřadních druhů.

Metodika: 

Kunžak-Lána – č. m. k. 6857, k. ú. Kunžak, 655 m n. m. Zde byly v polní sníženině vyhloubeny dvě tůně začátkem roku 2005. Místo bylo součástí plochy orné půdy, bylo však obděláváno pouze v suchých letech, většinou zde hospodaření nebylo možné. V době hloubení tůní zde rostla zejména vlhkomilná nitrofilní vegetace a vegetace bahnitých substrátů (např. Rumex obtusifolius, Cirsium arvense, Alopecurus pratensis, Ranunculus flammula aj.). Výskyt vážek zde nebyl před vyhloubením tůní zjištěn. Hladina v tůních kolísá zejména v závislosti na množství srážek a teplotě. Horní větší tůň postupně zarůstá zejména křovitými mokřadními vrbami. Žádné úpravy na ní nebyly od jejího vybudování realizovány. Její hloubka nepřesahuje 100 cm, asi na třetině plochy nádrže dochází k periodickému vysychání. Spodní menší tůň byla zřejmě v roce 2010 upravena, takže má strmější břehy bez významnějších porostů. Okolí je stále využíváno jako orná půda. Mokřad Světce – č. m. k. 6755, k. ú. Světce, 535 m n. m. Plocha, na které byly tůně realizovány je část bývalého prameniště, která byla v 80.letech 20. století „rekultivována“, odvodněna a převedena na ornou půdu. Protože zde i přes realizované úpravy byly půdy značně podmáčené, nebylo území dlouhodobě hospodářsky využíváno. Dominovaly zde nitrofilní rostlinné druhy (Rumex obtusifolius, Cirsium arvense, Urtica dioica, Alopecurus pratensis), ale byly zde zachovány i fragmenty slatinných luk například s Carex hartmanii a Trifolium castaneum. Zbývající část prameniště byla zachována a nachází se v ní význačná společenstva rašelinných a slatinných luk například s Menyanthes trifoliata, Epipactis palustris, Carex pulicaris, Carex umbrosa, Laserpitium prutenicum,Gentiana pneumonanthe aj. V této lokalitě byly vytvořeny na podzim roku 2007 tři tůně, na které z jedné strany navazuje uvedené prameniště, oddělené od nich stokami a z druhé strany pozemek orné půdy. Zachované prameniště i okolí vybudovaných tůní jsou asi 5 let pravidelně koseny jednou či dvakrát ročně. Na stokách, které povrchově prameniště odvodňovaly, bylo vybudováno několik přehrádek, za kterými vznikly drobné, poměrně zastíněné tůňky. Před vyhloubením tůní byly v lokalitě zaznamenány pouze jednotlivé kusy šidélka Pyrrhosoma nymphula. Hladina všech tří polních tůní kolísá zejména v závislosti na množství srážek a teplotě. Všechny tůně jsou ploché s nízkou hrázkou bez výpustního zařízení, největší hloubka v nich dosahuje cca 80 cm, většina plochy má však hloubku do 50 cm. Zejména v nejjižnější tůni dochází k silnému kolísání hladiny a periodickému obnažování velké části jejího dna (i přes ½ výměry). Všechny tůně zarůstají především orobincem Typha latifolia. Zemědělské plochy v okolí tůní jsou stále využívány jako orná půda. Otevřená část mokřadu je pravidelně kosena a dřeviny z ní jsou většinou odstraňovány. Souvislé porosty dřevin na prameništi tvoří asi 40 % plochy prameniště a jsou ponechávány bez zásahu. Odonatofauna lokality Kunžak Lána byla zkoumána v letech 2005 až 2008 při čtyřech návštěvách a to 30. 8. 2005, 30. 5. a 28. 6. 2006 a 4. 5. 2008. Lokalita Mokřad u Světců byla navštívena v letech 2009 až 2011 také čtyřikrát a to v termínech 1. 7. 2009, 1. 7. 2010, 13. 5. 2011 a 6. 9. 2011. Při všech návštěvách byla zaznamenávána zjištěná imaga, pořizována fotodokumentace významných druhů a sbírány exuvie. K odchytu imag byla používána síť o průměru 50 cm. U několika významnějších nálezů byl sebrán i dokladový exemplář.

Výsledky: 

V lokalitě Mokřad u Světců byly učiněny tyto nálezy: 1. 7. 2009 – Coenagrion puella (přes 10), Pyrrhosoma nymphula (do 10), Ischnura elegans (přes 10), Ischnura pumilio (do 10), Libelula depressa (do 10), Libelula quadrimaculata (do 10), Orthetrum cancellatum (do 10), Orthetrum brunneum (do 10, imaturní), Sympetrum sanguineum (do 10, imaturní), Sympetrum striolatum (do 10, imaturní), Lestes sponsa (desítky, imaturní, tandemy). 1. 7. 2010 – Orthetrum cancellatum (přes 10, kopulace), Orthetrum albistylum ( 1M), Orthetrum brunneum (přes 10 exuvií, 5 imat.), Libelula depressa (5M, 2 exuvie), Libelula quadrimaculata (přes 10), Sympetrum striolatum (5 imat.), Sympetrum sanguineum (5 imat.), Anax imperator (1M, 1F ovip., přes 10 exuvií.), Aeshna.cyanea (2 exuvie), Lestes sponsa (přes 50), Ischnura pumilio (přes 30 imaturní), Enallagma cyathigerum (přes 50, imaturní, ovipozice), Coenagrion puella (přes 50, imaturní, ovipozice), Coenagrion hastulatum (do 10, tandem). 13. 5. 2011 – Pyrrhosoma.nymphula (1M) 6. 9. 2011 – Lestes sponsa (10), Aeshna cyanea (do 5) V lokalitě Kunžak-Lána byly nalezeny tyto druhy vážek: 30. 8. 2005 – Aeshna cyanea (1M), Sympetrum vulgatum (tandemy, ovipozice), Enallagma cyathigerum (1M), Lestes barbarus (1M) 30. 5. 2006 – Lestes barbarus (do 10) 28. 6. 2006 – Enallagma cyathigerum (do 10), Coenagrion puella (přes 10), Libellula depressa (do 10), Sympetrum sanguineum (desítky- imaturní, larvy, exuvie ), Sympetrum fonscolombii (do 10, tandem, ovipozice) 4. 5. 2008 – vážky nezjištěny

Diskuze: 

Druhové složení odonatofauny nově vytvořených tůní je zřejmě ovlivněno především spektrem druhů, které se vyskytují v jejich okolí. Nižší počet zjištěných druhů v lokalitě Kunžak-Lána je zřejmě způsoben zejména tím, že v okolí tůně se nenachází prostředí příliš vhodné pro lov, odpočinek a další aktivity imag. Výsledky jsou ale ovlivněny i nadmořskou výškou lokalit, rozdílnými daty provedených průzkumů a dalšími okolnostmi.

Závěr: 

Na dvou zkoumaných lokalitách „polních“ tůní bylo celkově zjištěno 19 druhů vážek. U většiny druhů se dá předpokládat vazba na danou lokalitu, protože byly zjištěny buď opakovaně nebo byli nalezeni imaturní jedinci, exuvie anebo bylo sledováno epigamní chování. V lokalitě Mokřad u Světců bylo zaznamenáno 16 druhů vážek a v lokalitě Kunžak-Lána 8 druhů. Mezi zjištěnými druhy je jich 6 zařazených v červeném seznamu. Jsou to jednak acidofilní šidélko C. hastulatum, které je však na Jindřichohradecku hojné, jednak druhy, které bychom mohli označit jako pionýrské či teplomilné a to L. barbarus, O.albistylum, O. brunneum, S. fonscolombii a S. striolatum. Z výsledků je zřejmé, že i „polní“ tůně mohou být vhodným refugiem zejména mobilních mokřadních druhů.

Grafické přílohy: 
Tůň Kunžak-Lána, květen 2005
Tůň Kunžak-Lána, květen 2008
Světce tůň, říjen 2007
Světce - tůň, červenec 2010
Světce - tůňka na přítoku, září 2011
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.