Transport a vypouštění zvířat při záchranných programech – stres a přežívání koroptví polních

Verze PDF

Při přepravě jsou zvířata vystavena stresu, který může ovlivnit následné přežívání po jejich vypuštění do volné přírody. Na koroptvích byla pozorována výrazná stresová reakce na transport a manipulaci. Hladiny stresových hormonů klesly na před-transportní hodnoty až po 33 hodinách aklimatizace. Ptáci, kteří měli po 33 hodinách aklimatizace nižší hodnoty stresového hormonu kortikosteronu, měli i vyšší míru přežívání. Zvýšená hladina stresových hormonů, která byla vyvolaná přemisťováním koroptví, tak mohla mít vliv na jejich přežívání v prvních dnech po reintrodukci. 

Využitelné výstupy: 

-          Reintrodukční programy jsou často neúspěšné ve snaze založit samostatné populace, mnohdy kvůli vysoké úmrtnosti v prvních týdnech po vypuštění zvířat. Mezi přímé příčiny patří predace, hladovění, nemoci a rozptýlení vypuštěných zvířat. Stres při přepravě navíc zvyšuje pravděpodobnost podlehnutí jedné z přímých příčin mortality. Při jemném vypouštění (soft release) je zvířeti poskytnut čas na aklimatizaci, ale stále zůstává otázkou, zda představuje aklimatizace pozitivní efekt a pomáhá stres snižovat, nebo představuje naopak negativní efekt, který stres vyvolává.
-          Bazální hladina celkového i volného (biologicky aktivního) kortikosteronu po transportu 18-ti týdenních koroptví významně vzrostla oproti hodnotám před transportem a zůstala zvýšená i po 9 hodinách aklimatizace. K poklesu k hodnotám před transportem došlo až u ptáků, kteří měli možnost strávit v aklimatizačním boxu 33 hodin (Graf 1a, 2a). Stresová hladina celkového kortikosteronu klesla po transportu, ale vzrostla po 9 hodinách aklimatizace. Hodnoty celkového kortikosteronu podobné těm před transportem byly zaznamenány opět pouze u koroptví, které měly možnost 33 hodinové aklimatizace (Graf 1b). Stresová hladina volného kortikosteronu byla před i po transportu koroptví stejná, narostla u ptáků, kteří strávili 9 hodin v aklimatizačním boxu a na hodnoty podobné před-transportním klesl stresový volný kortikosteron po 33 hodinové aklimatizaci (Graf 2b).
-          U tří skupin, které měly možnost 33 hodinové aklimatizace, záviselo následné přežívání na bazální a stresové hladině kortikosteronu. Koroptve s vyšší hladinou celkového či volného, bazálního (Graf 3a, 4a) či stresového kortikosteronu (Graf 3b, 4b) po aklimatizaci, měly nižší míru přezívání. U čtyř skupin koroptví, které měly 9 hodin na aklimatizaci, nekorelovaly hodnoty kortikosteronu po aklimatizaci s mírou přežívání.
-          Co je ale důležité, ptáci, kterým bylo ponecháno pouze 9 hodin na aklimatizaci, přežívali po prvním měsíci po vypuštění ve stejné míře jako ptáci, kteří měli možnost delší aklimatizace a strávili v aklimatizačních boxech 33 hodin. V průběhu prvního měsíce uhynulo 85% zvířat.
-          Tato studie ukázala, že při transportu a manipulaci s ptáky dochází ke zvýšení hladiny stresového hormonu kortikosteronu, který snižuje šance na přežití v prvních dnech po vypuštění. Je tedy velmi důležité stresory a hladiny stresových hormonů sledovat a snížit je na minimum.

Grafické přílohy: 
Graf 1: Koncentrace bazálních hodnot celkového kortikosteronu (a) a koncentrace stresových hodnot vyvolaných manipulací se zvířetem (b) v plasmě - před, po transportu a po aklimatizační době 9 nebo 33 hodin
Graf 2: Koncentrace bazálních hodnot volného kortikosteronu (a) a koncentrace stresových hodnot vyvolaných manipulací se zvířetem (b) v plasmě - před, po transportu a po aklimatizační době 9 nebo 33 hodin
Graf 3: Počet dní života od vypuštění v závislosti na celkovém bazálním kortikosteronu (a) a celkovém kortikosteronu ve stresovém stavu (b). Symboly představují 3 skupiny, které měly 33 hodin na aklimatizaci, kdy za 3 dny (tečka), 4 dny (trojúhelník) nebo 14 dní uhynula polovina jedinců s vysílačkami
Graf 4: Počet dní života od vypuštění v závislosti na volném bazálním kortikosteronu (a) a volném kortikosteronu ve stresovém stavu (b). Symboly představují 3 skupiny, které měly 33 hodin na aklimatizaci, kdy za 3 dny (tečka), 4 dny (trojúhelník) nebo 14 dní uhynula polovina jedinců s vysílačkami
Zdroj: 
Jenni, L., Keller, N., Almasi, B., Duplain, J., Homberger, B., Lanz, M., Korner-Nievergelt, F., Schaub, M. & Jenni-Eiermann, S. (2014). Transport and release procedures in reintroduction programs: stressand survival in grey partridges. Animal Conservation, Early view.
Zadal: 
missredshank
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.