Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér

Verze PDF

Oheň působí zejména v senzitivním ekosystému (např. evropské Alpy) jako environmentální filtr, který významně redukuje variabilitu jednotlivých znaků společenstvech. Otestovat se to autoři rozhodli v centrální části švýcarských Alp, kde v rámci modelové skupiny čeledí Cerambycidae a Buprestidae testovali vliv ohně a nadmořské výšky na 15 různých znaků těchto společenstev.
Výsledky ukazují, že druhové bohatství a diversita saproxylických taxonů (v rámci studie) byla vyšší na vypalovaných lokalitách (v relativním poměru vůči těm nevypalovaných) a dominance distribuce mezi nejčetnějšími druhy se změnila.

Využitelné výstupy: 
  • Z celkového počtu 29 308 sesbíraných jedinců náležejících k 62 druhům (z toho 45 k čeledi Cerambycidae a 17 k Buprestidae) připadalo na jednu lokalitu v průměru 1628 jedinců a 23 určených druhů.
  • 37 druhů mělo zastoupení 5 a více jedinců, zatímco patnáct druhů bylo zaznamenáno pouze na jedné lokalitě.
  • Druhové bohatství a druhová diverzita – autoři nalezli vyšší hodnoty na lokalitách vypálených než na nevypalovaných, s průměrným počtu jedinců na lokalitu (t = -5.037, p<0,001), druhové bohatství (t = -6,285, p<0,001) a Simpsonův index druhové diverzity (t = -3,627, p=0,0034), částečně v nižších a středních nadmořských výškách.
  • Ve stejnou dobu probíhalo měření v okrajových zónách vypálených lokalit, kde byly naměřeny vyšší hodnoty pro počty jedinců (F2,36=6,55, p=0,004), druhovou bohatost (F2,36=21.12, p<0,001) a diverzitu (F2,36=12,31, p<0,001) než na nevypálených a v centru vypálených lokalit.
  • Navzdory ochranářským cílům studie bylo do pastí odchyceno i 22 ohrožených druhů, přičemž hned 12 z nich bylo exkluzivně nacházeno na vypálených lokalitách (ať už na jejich okrajích nebo ve středu).
  • Ze zbytku pak 7 bylo výlučně nacházeno na okrajích a 4 na okrajích i ve středu nevypalovaných lokalit. Pouze druh Cortodera femorata byl nacházen exkluzivně na nevypalovaných lokalitách.
  • Zatímco počet jedinců (ať už ohrožených druhů nebo škůdců) bylo prokazatelně vyšší na vypalovaných lokalitách než na nevypalovaných (F2,36 = -36,04, p<0,001 pro ohrožené druhy, pro škůdce (F2,36 = -8,11, p<0,01) celková početnost ohrožených druhů ve vypalované oblasti (7337 jedinců) byla 53x vyšší, než škůdců (138 jedinců) odchycených v té samé lokalitě.
Grafické přílohy: 
Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér
Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér
Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér
Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér
Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér
Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér
Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér
Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér
Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér
Zdroj: 
Michael Classens, The nature of urban gardens: toward a political ecology of urban agriculture, Agric Hum Values (2015) 32, pp.: 229–239
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.