SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ

Verze PDF
Souhrn: 

Urbanizace začínající ve 20. století vedla mimo jiné i k drastickému nárůstu umělého osvětlení, globální světelné znečištění dále roste a za posledních 25 let se téměř zdvojnásobilo. Rozšíření umělého světla do zbývajících tmavých oblastí prokazatelně ovlivňuje biologickou diverzitu (30 % obratlovců a více než  60 % bezobratlých je aktivních v noci). Většina organismů, včetně lidí, má vyvinuty molekulární cirkadiánní hodiny řízené přirozeným cyklem den – noc, které hrají klíčovou roli pro metabolismus, růst a chování. Řada evolučních studií považuje noční život za důležitý krok ve vývoji obratlovců, který je ale v současné době ohrožen nepředvídatelnými důsledky používání umělého osvětlení.

9 studií hodnotilo vliv umělého osvětlení a světelného znečištění na biodiverzitu (1 studie), specifické skupiny hmyzu (2), ptáků (2), vybrané druhy netopýrů (2) a obratlovců (1) včetně studie vlivu na cirkadiálních rytmy člověka (1).

Kolektiv odborníků a recenzentů FOP (2020) Světelné znečištění – kompendium. Dostupné na www.fop.cz.

Komentář: 

http://forumochranyprirody.cz/svetelne-znecisteni-jako-hrozba-pro-biodiv...
Světelné znečištění ohrožuje biodiverzitu tím, že akceleruje změny nočních návyků živočichů a prokazatelně i rostlin. V případě hmyzu snižuje jeho celkovou biomasu, velikost populace a prostřednictvím změn relativního složení populace dále působí na potravní řetězec. Migrující ryby a ptáci mohou být díky umělému osvětlení zmateni, což způsobí nadměrnou ztrátu energie, která může vést k fenologickým změnám a snížení migračního úspěchu. Druhy vyhledávající potravu během dne by mohly díky osvětlení prodloužit dobu své potravní aktivity, čímž by zvýšily predační tlak na noční druhy. U rostlin může umělé světlo během noci zapříčinit předčasnou produkci listů, jejich pozdní ztrátu a prodloužení vegetačního období. Lze předpokládat, že genetické složení populací bude narušeno selekcí vyvolanou umělým osvětlením u jedinců necitlivých na světlo.

http://forumochranyprirody.cz/prime-neprime-vlivy-svetelneho-znecisteni-...
Larvy herbivorního hmyzu chované pod pouličním osvětlením vážily o 43 % méně než larvy chované v neosvětleném prostředí. Světelné znečištění má tedy přímý negativní vliv na larvální biologickou zdatnost. Larvy s nízkou tělesnou hmotností se přeměňují v dospělce znevýhodněné při hledání sexuálního partnera a produkci potomstva. Před zakuklením mohou vyžadovat více času na vývoj v larválním stádiu. Světelné znečištění může ovlivňovat výkonnost larev nepřímo prostřednictvím vlivu na hostitelskou rostlinu. Larvy chované v neosvětleném prostředí a krmené hostitelskými rostlinami, které rostly pod umělým osvětlením, mohou mít výrazně nižší tělesnou hmotnost než larvy konzumující rostliny z prostředí neosvětleného.

http://forumochranyprirody.cz/svetelne-znecisteni-muze-byt-pro-nocni-hmy...
U dvou druhů amerických světlušek Photuris versicolor a Photinus pyralis v rámci studie v noci lákaných na umělé osvětlení (LED), byla v důsledku světelného znečištění snížena míra jejich zapojení se do námluv (bioluminescenční blikání). Světelné znečištění také snižovalo pářící úspěch druhu Photuris pyralis. O druhu Photuris versicoloris je známo, že loví Photuris pyralis díky napodobování jejich vzorců blikání, avšak nebyly nalezeny žádné důkazy naznačující, že by světelné znečištění ovlivňovalo interakce mezi těmito dvěma druhy ve vztahu predátor – kořist.

http://forumochranyprirody.cz/zarici-svetla-ve-velkych-mestech-stehovavi...
Studie provedená v kontinentálním měřítku kvantitativně vyhodnocuje vliv expozice nočnímu světelnému znečištění u aktivně migrujících ptáků. Vzhledem podrobnosti a velikosti studie migrujících ptáků v městských oblastech, došlo k identifikaci lokalit, v rámci kterých mohou být programy zabývající se redukcí světelného znečištění nejvíce efektivní. ALAN (artificial light at night) v mnoha oblastech po celém světě stále roste, což poukazuje na stále rostoucí ekologickou hrozbu pro všechny zvířata s noční aktivitou, zejména pro noční ptáky. Intentivní ochranářské úsilí je na lokální a kontinentální úrovni nezbytné ke snížení expozice migrujících ptáků světelnému znečištění.

http://forumochranyprirody.cz/za-nacasovanim-reprodukce-kosu-cernych-nes...
Autoři se zaměřili na poměrně specifický faktor, a to vliv sociálních stimulů na načasování reprodukce a hnízdní hustotu ptačích populací v městském prostředí, konkrétně na druh kos černý (Turdus merula). Během experimentu udržovali v klecích jedince (samotné nebo v párech) pocházející z městského a venkovského prostředí a sledovali růst jejich gonád a produkci luteinizačního hormonu, lutropinu (LH). Načasování a gonadický růst se však mezi jedinci průkazně nelišil.

http://forumochranyprirody.cz/svetelne-znecisteni-v-mestskych-lesnich-ok...
Tato práce demonstruje rušivé vlivy umělého osvětlení vyskytujícího se v blízkosti městských lesních okrajových oblastí na hmyzožravé netopýry, kteří jsou citliví na světlo a na netopýry, kteří světlo využívají. Získaná zjištění jsou v souladu s výzkumem, který tvrdí, že umělé osvětlení má negativní dopad na určité druhy vyskytující se na ekologicky citlivých stanovištích, a že umělé osvětlení v městských lesních okrajových oblastech přispívá ke ztrátě funkční konektivity. Pomaleji létající netopýři nebo netopýři s relativně vysokou frevencí echolokace se přizpůsobili nepřehledné vegetaci. Výletová aktivita druhu Vespadelus vulturnus byla v lesních okrajových oblastech výrazně zpožděna díky přítomnosti pouličního osvětlení. Naopak rychleji létající netopýři, jako Chalinolobus gouldii, Ozimops ridei, Austronomous australis, Saccolaimus flaviventris a Miniopterus orianae oceanensis, nebyli umělým osvětlením v lesních okrajových oblastech ovlivněni.

http://forumochranyprirody.cz/vliv-svetelneho-znecisteni-otevrenych-habi...
Pravděpodobnost výskytu srnců v městském prostředí pozitivně koreluje s rostoucím množstvím otevřených stanovišť (pastviny a orná půda). Srnci jsou značně flexibilní, pokud jde o volbu habitatu - vyskytují se v lesích i v otevřeném terénu a také v ekotonu, tj. mezní zóně mezi. Míra umělého nočního osvětlení s výskytem srnců korelovala naopak negativně, výskyt srnců byl méně pravděpodobný v oblastech s vysokou intenzitou umělého osvětlení a tento parametr predikoval výskyt srnců lépe než počet budov, vzdálenost od řeky nebo hladina hluku. V důsledku toho je umělé osvětlení pravděpodobně důležitým faktorem, který odrazuje kopytníky od kolonizace potenciálně vhodných stanovišť v městských oblastech.

http://forumochranyprirody.cz/vliv-umeleho-osvetleni-na-vyber-koristi-hm...
Výsledky této americké studie ukazují, že žádný ze studovaných druhů netopýrů nevykazoval významný posun v preferencích potravy, proporcionální rozdíly v identifikované kořisti se zdají být závislé na druhu. Netopýři červení Myotis ruber, hnědaví Myotis lucifugus a  hnědošedí Myotis grisescens odpovídali očekávanému vzoru na uměle osvětlených místech s vyššími spotřebou motýlů a nižší spotřebou brouků. Netopýři hnědí Eptesicus fuscus jsou specialisté na brouky. U nich došlo k podstatnému zvýšení podílu této kořisti v uměle osvětlených podmínkách. Netopýři krátkouší Nycticeius humeralis a netopýři druhu Perimyotis subflavus nevykazovali za přirozeně tmavých a uměle osvětlených podmínek žádné změny v preferencích mezi motýli či brouky. Párové porovnání mezi druhy v rámci každé zkoumané skupiny poskytuje další důkazy o druhově specifických změnách v potravě, na rozdíl od celkového vzorce společného pro všechny druhy, kdy např. stupeň překrývání mezi netopýry hnědými a netopýry červenými byl menší na osvětlených lokalitách než na tmavých lokalitách, což naznačuje zvýšenou dietní diferenciaci za přítomnosti světla.

http://forumochranyprirody.cz/systematicka-reserse-vlivu-svetelne-expozi...
Původním záměrem při užívání umělého osvětlení byl nespočet výhod, které pro člověka a jeho činnosti prodloužení světelné části dne přinášelo. Rostou však obavy z možných následků působení umělého osvětlení pro naše zdraví a životní prostředí. Mnoho studií naznačuje, že špatné vystavení světlu narušuje cirkadiánní rytmus a může mít i další zdravotní důsledky. Tato rozsáhlá rešerše shrnuje dosavadní relevantní studie zabývající se vlivem umělého světla na lidský organismus. Dva hlavní koncepty, na které se tato rešerše zaměřuje a které vychází z analýzy dosavadních studií, jsou „světlo“ a „cirkadiánní rytmus“.

REFERENCE

Ciach M. & Fröhlich A. (2019) Ungulates in the city: light pollution and open habitats predict the probability of roe deer occurring in an urban environment. Urban Ecosystems (2019) 22:513–523 https://doi.org/10.1007/s11252-019-00840-2
http://forumochranyprirody.cz/vliv-svetelneho-znecisteni-otevrenych-habi...

Cravens Z. M., Brown V. A., Divoll T. J., Boyles J. G. (2019) Illuminating prey selection in an insectivorous bat community exposed to artificial light at night. Journal of Applied Ecolology (2018) 55:705–713. https://doi.org/10.1111/1365-2664.13036
http://forumochranyprirody.cz/vliv-umeleho-osvetleni-na-vyber-koristi-hm...

Dominoni, D. M., Van't Hof, J. T., Partecke, J., Social cues are unlikely to be the single cause for early reproduction in urban European blackbirds (Turdus merula), Physiology & Behavior 142 (2015), pp.: 14–19
http://forumochranyprirody.cz/za-nacasovanim-reprodukce-kosu-cernych-nes...

Ariel Firebaugh, Kyle J. Haynes (2019) Light pollution may create demographic traps for nocturnal insects, Basic and Applied Ecology, Volume 34,2019, Pages 118-125, ISSN 1439-1791, https://doi.org/10.1016/j.baae.2018.07.005.
http://forumochranyprirody.cz/svetelne-znecisteni-muze-byt-pro-nocni-hmy...

Joanna K. Haddock, Caragh G. Threlfall, Bradley Law, Dieter F. Hochuli, Light pollution at the urban forest edge negatively impacts insectivorous bats, Biological Conservation, Volume 236, 2019, Pages 17-28, ISSN 0006-3207, https://doi.org/10.1016/j.biocon.2019.05.016.
http://forumochranyprirody.cz/svetelne-znecisteni-v-mestskych-lesnich-ok...

Franz Hölker, Christian Wolter, Elizabeth K. Perkin, Klement Tockner (2010) Light pollution as a biodiversity threat. Trends in Ecology and Evolution, December 2010, Vol. 25, No. 12 https://doi.org/10.1016/j.tree.2010.09.007
http://forumochranyprirody.cz/svetelne-znecisteni-jako-hrozba-pro-biodiv...

Grenis, K. and Murphy, S.M. (2019), Direct and indirect effects of light pollution on the performance of an herbivorous insect. Insect Science, 26: 770-776. doi:10.1111/1744-7917.12574
http://forumochranyprirody.cz/prime-neprime-vlivy-svetelneho-znecisteni-...

Horton Kyle G, Nilsson Cecilia, Van Doren Benjamin M, La Sorte Frank A, Dokter Adriaan M, Farnsworth Andrew (2019) Bright lights in the big cities: migratory birds’ exposure to artificial light. Frontiers in Ecology and the Environment 17, 4. 209 -214 pp. doi:10.1002/fee.2029
http://forumochranyprirody.cz/zarici-svetla-ve-velkych-mestech-stehovavi...

Tahkamo L., Partonen T., Pesonen A.-K. (2019) Systematic review of light exposure impact on human circadian rhytm, Chronobiology International, 36, 2. 151-170 pp. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/07420528.2018.1527773 http://forumochranyprirody.cz/systematicka-reserse-vlivu-svetelne-expozi...

Zadal: 
Jaromír Hrubeš
EEA Grants ČEPS EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.