Sukcesní změny v bývalém vojenském prostoru: vliv bezkolence modrého na ústup rosnatky

Verze PDF

V této studii zkoumají autoři vývoj vegetace v bývalém vojenském prostoru v Německu. Vývoj vegetace byl sledován na 160 ha bývalé tankové střelnici Dauban ve východním Německu. Střelnice zahrnuje strukturálně rozmanitou vegetaci otevřených stanovišť s velkým zastoupením mokřadů. Při zastavení vojenské činnosti došlo k přirozené sukcesi a ústupu otevřených stanovišť a rozvoji konkurenčně schopných rostlin jako je bezkolenec modrý. Sukcese ve sledované oblasti vedla rovněž k šíření keřů. Nárůst početnosti bezkolence byl provázen zvýšeným zastoupením stařiny a sníženým zastoupením holé půdy. Předpoklad, že zvýšené zastoupení bezkolence povede k ústupu rosnatek, nebyl potvrzen. Nicméně, aby bylo možné zachovat rozsáhlejší formace s pionýrskou vegetací, je zapotřebí změnit přístup v managementu. Jakýkoli management ve prospěch pionýrské vegetace musí zohlednit potlačení dominantního bezkolence. Autoři doporučují extenzivní pastvu jako vhodnou strategii pro vytvoření obnovních nik pro pionýrské druhy v oblastech s vysokou strukturální a vegetační rozmanitostí, které vyžadují dynamický přístup v managementu. Extenzivní pastva může zahrnovat volně žijící druhy nebo může být zavedena kombinovaná pastva dobytka v ohradníkách a volná pastva volně žijících druhů. Jinou alternativou je zavedení strhávání drnů pro podporu pionýrské vegetace.

Využitelné výstupy: 

V této studii zkoumají autoři vývoj vegetace v bývalém vojenském prostoru v Německu. Vzhledem k absenci činnosti vojenské techniky dochází na otevřených stanovištích k postupující sukcesi. Ve studii je zkoumáno, zda je sukcese doprovázena šířením konkurenčně silného bezkolence modrého (Molinia caerulea), a zda přírodní sukcese vede k ústupu pionýrských druhů (v tomto případě dvou druhů rosnatek). Autoři rovněž zjišťují, zda disturbance způsobené losem evropským a dalšími volně žijícími živočichy vytvářejí v zapojené vegetaci otevřené plošky. Vývoj vegetace byl sledován na 160 ha bývalé vojenské střelnice Dauban ve východním Německu. Střelnice zahrnuje strukturálně rozmanitou vegetaci otevřených stanovišť s velkým zastoupením mokřadů. V roce 2003 byla v oblasti zavedena pastva losa – jednoho samce a dvou samic.
V krajinném měřítku došlo k rychlým sukcesním změnám. Zastoupení holé půdy pokleslo z 13% v roce 2001 na 4% v roce 2004 a naopak vzrostl podíl stařiny (z 57% na 74%). Sukcese se projevila v šíření křovin (vrba ušatá, tavolník). Početnost bezkolence vzrostla o více než 100%. Početnost rosnatky okrouhlolisté vzrostla mezi roky 2002 a 2003 a naopak poklesla mezi lety 2003 a 2004. U rosnatky prostřední nebyl zaznamenán žádný rozdíl v početnostech mezi roky. Výskyt rosnatky prostřední koreloval negativně s celkovou pokryvností rostlin a pozitivně se zastoupením holé půdy. Početnost bezkolence vzrůstala se zvyšující se pokryvností rostlin a stařiny a snižovala se se zastoupením holé půdy. U rosnatky okrouhlolisté nebyly zjištěny žádné konzistentní vztahy se sledovanými parametry.
Všechny druhy volně žijících živočichů narušovaly vegetaci, sešlapem vytvářely malé plošky obnažené půdy. U losa byl zaznamenán významně nižší vliv sešlapu než u ostatních druhů živočichů.
Při zastavení vojenské činnosti dochází k přirozené sukcesi a ústupu otevřených stanovišť a rozvoji konkurenčně schopných rostlin, jako je bezkolenec modrý. Sukcese ve sledované oblasti vedla rovněž k šíření keřů. Z výsledků jasně vyplývá, že během sledované doby došlo k nárůstu početnosti bezkolence modrého, doprovázené zvýšením zastoupení stařiny a sníženým zastoupením holé půdy. Zvýšené zastoupení bezkolence je známé z více oblastí v Evropě. Vysoká konkurenční schopnost bezkolence je přičítána jeho ukládáním živin do oddenků v průběhu pozdního léta a podzimu.
Předpoklad, že zvýšené zastoupení bezkolence povede k ústupu rosnatek, nebyl potvrzen. Oba druhy rosnatek byly schopny přežít přes silné důkazy o kompetičních schopnostech bezkolence. Méně konkurenčně zdatné druhy mohou migrovat a měnit rozšíření mezi jednotlivými mikrostanovišti a tak přežívat přes přítomnost dominantních druhů. Autoři se domnívají, že rosnatky zvládly přežít díky opakovaným disturbancím, jako je pastva.
Bylo potvrzeno, že sešlap a okus zvěří ovlivňuje vegetaci. Významnější vliv než u losa byl zjištěn u ostatních druhů zvěře, zejména u divokých prasat. Rytí prasat v zemi zanechávalo velké plochy téměř bez vegetace.
Časový rámec studie neumožňuje podrobně vyhodnotit vliv vytvořených otevřených plošek s holou půdou na obnovu rosnatek. Nicméně, přítomnost rosnatek byla pravidelně zjištěna v blízkosti stezek vysoké zvěře. Vyšší klíčivost rosnatek ve stopách než v okolní vegetaci byla zaznamenána v jiných studiích. Bylo prokázáno, že přítomnost pionýrských druhů je pozitivně ovlivněna v oblastech s okusem vysoké zvěře. Sešlap je ve sledované oblasti hlavní disturbanční činností. Vytváří jen malé mezery ve vegetaci, nikoli rozsáhlé otevřené plošky. Zdá se, že za současných podmínek přežijí rosnatky pouze na pár místech, např. podél chodníků a říčních břehů. Aby bylo možné zachovat rozsáhlejší formace s pionýrskou vegetací, je zapotřebí změnit přístup v managementu. Jakýkoli management ve prospěch pionýrské vegetace musí zohlednit potlačení dominantního bezkolence. Z nedávných výzkumů vyplynulo, že kromě pastvy je nejúčinnější metodou potlačování bezkolence strhávání drnů. Autoři doporučují extenzivní pastvu jako vhodnou strategii pro vytvoření obnovních nik pro pionýrské druhy v oblastech s vysokou strukturální a vegetační rozmanitostí, které vyžadují dynamický přístup v managementu. Extenzivní pastva může zahrnovat volně žijící druhy nebo může být zavedena kombinovaná pastva dobytka v ohradníkách a volná pastva volně žijících druhů. Jinou alternativou je zavedení strhávání drnů pro podporu pionýrské vegetace. 

Grafické přílohy: 
Sukcesní trendy v bývalé vojenské oblasti ve východním Německu
Dynamika obou druhů rosnatek a bezkolence modrého
Zdroj: 
Gaertner M., Konold W., Richardson D.M. 2010: Successional changes on a former tank range in eastern Germany: Does increase of the native grass species Molinia caerulea cause decline of less competitive Drosera species? Journal for Nature Conservation 18: 63-74.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.