Sukcese mechorostů je výsledkem adaptace a změn v substrátu - případová studie z ostrova Moricsala (Lotyšsko)

Verze PDF

Práce popisuje změny v složení společenství mechorostů za posledních sto let bezzásahového režimu na jezerním ostrově Moricsala. Autoři se zaměřili také na rozdíly v morfologii jednotlivých druhů, jež jsou typické pro jimi obývané niky, a to ve snaze předpovědět vliv managementu na vývoj živného substrátu a světelné a vlhkostní podmínky.

 

Využitelné výstupy: 
  • v Evropě se nachází hrstka lokalit, kde lze sledovat vývoj lesních porostů potom, co se upustilo od jejich využití člověkem. Autoři si pro účely práce vybrali porosty z jezerního ostrova Moricsala (Obr. 1), který je od počátku 20. století místem intenzívního floristického výzkumu. Moricsala je jedna z hrstky evropských lokalit, kde sledovat průběh člověkem nerušené vegetační sukcese.

    • do přelomu 19. a 20. století byla zhruba třetina rozlohy ostrova užívána v zemědělství a to formou pastvy, senoseče a těžby dřeva. Toto území bylo pokryto loukami s roztroušenými remízky, ve kterých převládaly dub letní, lípa malolistá, smrk ztepilý, borovice lesní, bříza bělokorá, bříza pýřitá a topol osika. Navzdory lidskému vlivu byl les na ostrově považován za jednu z nejlépe zachovalých lipových doubrav Pobaltí a to vedlo k jeho začlenění do přísně bezzásahové rezervace v roce 1912.

  • za posledních sto let došlo na ostrově k výrazným změnám v lesních porostech, jež byly nejzřetelnější v částech využitých jako pastevní lesy. Na počátku 20. století botanik Karl Reinhold Kuppfer provedl detailní inventarizaci místních mechorostů, jež posloužila autorům této práce jako srovnání.

  • mechorosty jsou, stejně jako cévnaté rostliny, indikátory abiotických vlivů a disturbancí formujících prostředí. Rozličné typy mechů vyžadují rozličné vlhkostní a světelné podmínky. Je to struktura lesa a jednotlivých stromů, které určují složení lokálních společenstev mechů.

  • Kuppfer během své inventarizace zaznamenal nejen jednotlivé druhy mechů, ale taktéž jejich početnost v rámci jednotlivých vegetačních typů, které posléze i zmapoval (viz Obr. 2). Kuppfer pro každý druh popsal i substrát, kde byl mech nalezen. V roce 1980 byla provedena aktualizace, jež rozdělila moricsalské porosty do 9 lesotypů, které byly využity v této práci (viz Obr. 3). V letech 2004 a 2008 proběhla inventarizace mechorostů na celém ostrově. Další bryologický výzkum byl proveden mezi lety 2006-2010 v rámci 52 dílčích ploch náhodně rozmístěných po ostrově.

  • Kuppfer počátkem 20. století popsal v rezervaci 154 druhů mechorostů, z toho 31 játrovek a 123 mechů. Průměrný počet druhů (tzv. α diverzita) na jeden z devíti použitých lesotypů byla 31. Maximum 51 druhů bylo nalezeno v olšových smrčinách (viz Obr. 3). Poslední průzkum odhalil přítomnost 134 druhů mechorostů, přičemž současný stav α diverzity mechorostů na jeden lesotyp je 65 druhů. Výrazný nárůst zaznamenala na plochách březin, kde vzrostla ze 16 druhů na 67.

  • zhruba polovina (69) Kuppferových mechů se nacházela jen v omezeně a to v rámci jednoho či dvou lesotypů. Současný průzkum ukázal, že došlo k úbytku těchto nepočetných druhů (z původních 69 na současných 49). Kuppfer nalezl 22 vzácných a chráněných druhů, současný průzkum 21.

  • 56 Kuppferem zaznamenaných druhů jsou generalisté, kteří byli nalezeni jak na živých stromech, tak na mrtvém dřevu či pozemním substrátu. Dalších 35 se vyskytuje pouze na pozemním substrátu. Deset druhů je k nalezení pouze na mrtvém dřevě a 11 pouze na živých stromech.

    • během bezzásahové periody došlo k výraznému posunu diverzity druhů preferujících různé substráty. Podíl druhů na mrtvém dřevě vzrostl z 21 na 34%. Podíl pozemních druhů klesl z 51 na 38%. Podíl druhů na živých stromech zůstal neměnný.

  • všechny průzkumy shodně identifikovaly 12 životních forem mechorostů (viz Obr. 4) - vláknité polštáře, hladké polštáře, hrubé polštáře, stélkaté polštáře, vysoké trsy, nízké trsy, ocásky, malé polštáře, velké polštáře, vláknité, stromečkovité a větvičkovité.

    • poslední průzkum zjistil mírný nárůst druhové diverzity (viz Obr. 3) mechů žijících na živých stromech a na mrtvém dřevě, a to ve většině popsaných lesotypů. K velmi výraznému nárůstu pozemních druhů došlo v porostech doubrav.

  • výsledky naznačují, že 100 let bezzásahového režimu stačí pro sukcesi spásané krajiny do podoby původního listnatého lesa v ohledu charakteristické diverzity mechorostů.

    • nárůst druhové bohatosti je důsledkem větší diverzity mikrostanovišť s rozdílným klimatem v důsledku ukončení pastevního režimu a těžby dřeva.

    • celkově je patrná sukcese mechorostů od světlomilných životních forem po druhy tvořící rozličné polštářky a povlaky.

 

Grafické přílohy: 
Sukcese mechorostů je výsledkem adaptace a změn v substrátu - případová studie z ostrova Moricsala (Lotyšsko)
Sukcese mechorostů je výsledkem adaptace a změn v substrátu - případová studie z ostrova Moricsala (Lotyšsko)
Sukcese mechorostů je výsledkem adaptace a změn v substrátu - případová studie z ostrova Moricsala (Lotyšsko)
Sukcese mechorostů je výsledkem adaptace a změn v substrátu - případová studie z ostrova Moricsala (Lotyšsko)
Sukcese mechorostů je výsledkem adaptace a změn v substrátu - případová studie z ostrova Moricsala (Lotyšsko)
Zdroj: 
Strazdina L., Brūmelis G., Rēriha I. (2013): Life-form adaptations and substrate availability explain a 100-year post-grazing succession of bryophyte species in the Moricsala Strict Nature Reserve, Latvia. Journal of Bryology 35: 33-46
Zadal: 
Zuzana Blažková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.