Střechy a zdi porostlé zelení v ochraně biodiverzity: přínos pro městskou konektivitu?

Verze PDF
Zvyšování biodiverzity ve městech je nyní rozšířeným konceptem zlepšování udržitelnosti fungování měst a vytváření odolnějšího městského prostředí vůči disturbancím zapříčiněným ekosystémovými službami. V hustě osídlených městských oblastech se biodiverzita nachází v menších, více fragmentovaných a izolovaných oblastech s výskytem vegetace. Důkazy ukazují, že konektivita v takových krajinných oblastech zvyšuje biodiverzitu. Právě střechy a zdi porostlé zelení mohou být důležitými prvky městských koridorů pro volně žijící živočichy. Plánování ekologických koridorů je způsobem, jak usnadnit šíření druhů mezi městským a přirozeným prostředím a kolonizovat nové ekosystémy druhy příchozími z okrajových částí měst. Šíření druhů je třífázovým procesem (emigrace, migrace, imigrace), který je výsledkem interakce mezi specifickým chováním jednotlivých druhů a krajinným uspořádáním.
Pro diskutování významu budov porostlých vegetací v oblasti krajinné konektivity byl v této práci proveden přehled ekologických a technických specifik zdí a střech porostlých zelení ve světle klíčových faktorů týkajících se výskytu volně žijících zvířat v městském prostředí (velikost areálu, kvalita stanoviště, početnost, izolace). Je potřeba si uvědomit, že střechy a zdi porostlé zelení poskytují živočichům pouze omezenou velikost plochy, kvalitu stanoviště v rozsahu budovy a limitovanou redundanci kvality ploch v krajině. V této práci byly také porovnány stanovištní hodnoty střech a zdí porostlých zelení s přízemními porosty, které se nacházejí hlavně v mětských centrech (parcích, nevyužitých částech města a na chodnících).
 
Využitelné výstupy: 
 
Mezi zjištění této souhrnné práce patří například nízký počet střech a zdí porostlých zelení a existence překážek v rámci implementace těchto střech a zdí do městského prostředí. Tyto překážky však budou praděpodobně v brzké době překonány. Také bylo zaznamenáno, že biodiverzita střech porostlých zelení je ovlivňována okolním prostředím a výškou, avšak stále je třeba mnoha poznatků pro zjištění, zda mohou zdi pokryté zelení sloužit jako vertikální koridory pro rostliny a volně žijící živočichy. Porovnání společenstev členovců vyskytujících se na 40 střechách porostlých zelení se 40 přízemními stanovišti analogickými k těm střešním ukázalo, že zatímco střešní společenstva částečně replikují společenstva přízemních stanovišť, funkční diverzita obou společenstev zůstala stejná, a to bez ohledu na mobilitu daných živočichů. Méně dostupných zdrojů a tvrdé lokální podmínky mohou tento rozdíl vysvětlit.
Budoucí výzkum je nutný pro zjištění, zda mohou být zdi vertikálními koridory pro volně žijící zvířata, a tedy zda mohou snížit izolaci střech porostlých zelení. Autoři této práce tvrdí, že vytvoření 3D ekologické konektivity ve městech vyžaduje zásadní modifikace vzhledu a údržby stávajících sytémů budov porostlých zelení. Dále navrhují, aby byly biotické a abiotické charakteristiky budov porostlých vegetací začleněny do výzkumu za účelem bližší podoby těchto budov přirozenému prostředí.
Zdroj: 
Mayrand, F.; Clergeau, P. Green Roofs and Green Walls for Biodiversity Conservation: A Contribution to Urban Connectivity? Sustainability 2018, 10, 985. doi:10.3390/su10040985
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Adéla Boušková)
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.