Srovnání složení a sezónních změn v potravě kuny skalní a tchoře tmavého v České republice

Verze PDF

Složení potravy tchoře tmavého (Mustela putorius) a kuny skalní (Martes foina) bylo zkoumáno z obsahu žaludků 49 tchořů a 108 kun. Potrava obou lasicovitých šelem zahrnovala široké množství druhů živočichů, avšak převládali drobní savci a ptáci. Žáby byly konzumovány pouze v zimě, zatímco plazi nebyli v potravě přítomni v žádném ročním období. Bezobratlí živočichové se v potravě kuny skalní vyskytovali poměrně často, kdežto v případě tchoře tmavého jen velice zřídka. Kuna také zkonzumovala průkazně větší množství hlodavců, zejména pak potkanů (Rattus norvegicus), a zpěvných ptáků. I přes tyto rozdíly se potravní niky obou druhů překrývají a kuna skalní představuje, zejména v zimním období, pro tchoře tmavého velkou potravní konkurenci.

Využitelné výstupy: 

Tchoř tmavý se dříve hojně vyskytoval na většině území Evropy, ale jeho počty silně poklesly a na mnoha místech byl úplně vyhuben. I v České republice byl dříve intenzivně loven, podle statistiky Ministerstva zemědělství již v současné době k žádnému odlovu nedochází. Populace kuny skalní naopak v posledním století vzrostla a to i přes intenzivní lov. Oba tyto druhy jsou sympatrické (vyskytují se na stejném území). Jako hlavní důvody poklesu tchoří populace se uvádí ničení přirozeného prostředí, zabíjení myslivci a také introdukce invazního norka amerického (Mustela vison). Tchoři jsou také často oběťmi srážek s auty a nelze zanedbat ani potravní konkurenci s kunou skalní, zejména pak v zimních měsících. Tchoř je v potravě více vybíravý, zatímco kuna skalní nepohrdne téměř žádnou potravou. Tchoří potrava se skládá převážně z hlodavců a obojživelníku, v menší míře pak ze zajícovců, ptáků či z mršin. Kuna skalní se živí převážně malými až středně velkými savci, ptáky a v letních měsících také hodně ovocem. V menší míře pak také plazy, obojživelníky a hmyzem. Tato studie se zaměřila na překryv potravních návyků u těchto dvou šelem a na to, jaké jsou sezónní změny ve složení jejich potravy. Byly prozkoumány obsahy žaludků 49 tchořů a 108 kun, které pocházely ze sražených či zastřelených zvířat. Z výsledků vyplývá, že potrava tchořů tmavých se skládala převážně z hlodavců (zejména myšic), zajícovců a ptáků (zejména z řádu hrabaví). V zimě byli nejčastější kořistí právě ptáci. Co se týče bezobratlých, přítomni byli jen zřídka a to pouze na jaře či na podzim. Na jaře tchoři konzumovali nejvíce hlodavce a zajíce, na podzim potom ryby a žížaly. V zimě byla jejich potrava tvořena převážně myšmi domácími (Mus musculus), hrabošíky podzemními (Microtus subterraneus), bělozubkami šedými (Crocidura suaveolens), ptáky a mršinami srnců obecných (Capreolus capreolus). Samice tchořů se živily více mršinami a rybami než samci, jejichž strava se skládala převážně ze savců (zajíci, hlodavci) a bezobratlých. V případě kuny skalní obsahovala potrava převážně zajíce, hlodavce (myšice Apodemus sp., myši, potkany, hryzce vodní Arvicola terrestris, veverky Sciurus vulgaris a hrabošíky) a ptáky (hrabaví i zpěvní ptáci). Ryby a žáby byly konzumovány pouze v zimě. V každém ročním období pak kuny konzumovaly ovoce a bezobratlé živočichy (kroužkovce, dvoukřídlé, motýly a škvory). Na jaře lovily kuny veverky, zajíce, ostatní hlodavce, ptáky a motýly průkazně více než na podzim. Hryzci vodní a žížaly byli v potravě naopak nejvíce přítomni na podzim. Samci se přitom více živili zajíci, zatímco samice hlodavci (tento rozdíl byl nejvíce patrný v zimě). Kuny vykazují větší rozdíly ve složení potravy v různých ročních obdobích než tchoři. Z výsledků dále vyplývá, že se potravní niky tchoře a kuny silně překrývají, což naznačuje velký konkurenční tlak kuny na tchoře, zvláště v období nedostatku potravy. Kuna skalní může tedy teoreticky také částečně stát za velkým úbytkem tchořů tmavých v České republice. 

Grafické přílohy: 
Srovnání složení a sezónních změn v potravě kuny skalní a tchoře tmavého v České republice
Srovnání složení a sezónních změn v potravě kuny skalní a tchoře tmavého v České republice
Zdroj: 
Ryšavá-Nováková M., Koubek P. 2009: Feeding habits of two sympatric mustelid species, European polecat Mustela putorius and stone marten Martes foina, in the Czech Republic. Folia Zoologica 58: 66-75.
Zadal: 
Gabriela Urbánková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.