Srovnání efektivity systému Natura 2000 a regionální sítě chráněných území na příkladu obojživelníků a plazů

Verze PDF

Sítě chráněných území představují jeden ze základních kamenů ochrany biodiverzity. Takové sítě s různými pravidly, podmínkami a cíli ochrany vznikají na regionální, národní, a v případě soustavy Natura 2000, i nadnárodní úrovni. Pedro Abellán a David Sánchez-Fernandéz se pokusili poprvé zhodnotit efektivitu takových sítí srovnáním celoevropské Natury 2000 se sítěmi národních přírodních rezervací. Výchozím zdrojem dat byl New Atlas of European Amphibians and Reptiles, dostupný z adresy http://na2re.ismai.pt.

Využitelné výstupy: 
  • V obou typech sítí je patrné, že obojživelníci ani plazi nejsou jejich hlavní cílovou skupinou.
  • Národní sítě chráněných území obvykle nepokrývají vyšší množství druhů, než vzniká výběrem náhodné oblasti mimo síť.
  • Natura 2000 obvykle pokrývá vyšší množství druhů, než obsáhne výběr náhodné oblasti mimo síť.
  • Druhy, chráněné sítí Natura 2000 jsou ale především druhy široce rozšířené.
  • Druhy s malými areály rozšíření jsou naopak systémem Natura 2000 nedostatečně zastoupeny.
  • Hodnocení míry efektivity sítě je citlivé na velikost čtverců, v nichž je výskyt druhu hodnocen.
Grafické přílohy: 
Srovnání efektivity systému Natura 2000 a regionální sítě chráněných území na příkladu obojživelníků a plazů
Srovnání efektivity systému Natura 2000 a regionální sítě chráněných území na příkladu obojživelníků a plazů
Srovnání efektivity systému Natura 2000 a regionální sítě chráněných území na příkladu obojživelníků a plazů
Zdroj: 
Abellán, P., & Sánchez-Fernández, D. (2015). A gap analysis comparing the effectiveness of Natura 2000 and national protected area networks in representing European amphibians and reptiles. Biodiversity and Conservation, 1-14.
Zadal: 
Michal Berec
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.