Snížení reprodukčního úspěchu ptačích populací v důsledku hlučné dopravy

Verze PDF

Konstantní hlukové pozadí, dané přítomností frekventované silnice, stírá rozdíly mezi jednotlivými akustickými signály, vysílané živočichy. Ptačí populace na tento problém narážejí po celém světě, právě díky tomu, že dopravní infrastruktura je prakticky všudypřítomná. Hluk projíždějících automobilů překrývá signály ptáků, nezbytné pro obranu teritoria/ přilákání partnerky, a tudíž snižuje reprodukční úspěch řady ptačích druhů. V závislosti na na čase, frekvenci a míře překryvu hlukového pozadí se tak některé lokality stávají pro ptačí druhy a jejich rozmnožování prakticky vyloučenými.
V této studii byl monitorován vliv akustického pozadí dálnice v Holandsku na populaci sýkor koňader (Parus major). V období zvýšené vokální aktivity (před rozmnožováním/hnízděním) tu bylo měřena maximální hluková clona, její proměna se vzdáleností od cestního tělesa, časový průběh a spektrum hluků, a celkový vliv těchto faktorů na úspěšné rozmnožování sýkor.

Využitelné výstupy: 
  • Hluk byl měřen v období březen-květen (2008), tedy před plným olistěním stromů v okolí dálnice. Snímače hluku (SongMeter recorders, 16 bit, 24 kHz) byly umístěny na stromech ve výšce dvou metrů nad zemí, v intervalech po sto metrech, a podélných transektech situovaných od sebe 80-100 metrů. Snímače zaznamenávaly hlukové pozadí (v intervalech po třiceti vteřinách z každé půlhodiny) po dobu 5-6 dní.
  • V prvním analytickém datasetu byly vyhodnocovány jednotlivé faktory – míra hluku (celková, maximální a v jednotlivých časových intervalech), vzdálenost od cestního tělesa, hustota nahloučení dřevin, průměr stromů a procentické zastoupení opadavých dřevin. Ve studii byl zhodnocen i směr proudění větru, ovlivňující hlukové pozadí na sledované lokalitě. V tomto případě byl sledován zejména silný severní vítr, který přinášel zvuk přímo od dálnice. Tyto faktory byly při analýzách zahrnuty mezi „vysvětlující“ faktory.
  • Celková míra hluku obecně klesala se vzdáleností od dálnice, s přibližným poklesem o 20 dB na každých 500 metrů. Zvuky o vyšší frekvenci se šířily rychleji, než zvuky nízkofrekvenční. Frekvence a intenzita zaznamenaných zvuků podléhala v průběhu celého dne velké variabilitě. Lokality, kde bylo měřeno hlukové pozadí ve střední vzdálenosti (cca 300 metrů) se od lokalit ve velké vzdálenosti (700 metrů) lišilo přibližně o 9 dB.
  • Jeden z transektů byl blízko železniční tratě. I když jsou zvuky projíždějícího vlaku velmi hlasité, průměrná míra hluku na lokalitě poblíž kolejí byla vůbec nejnižší.
  • Směr a rychlost větru, průměrná denní teplota. Všechny tři zmíněné faktory se významnou měrou podíleli na „šíření“ hluku do okolí dálnice. Faktor „vzdálenost od dálnice“ navíc interagoval s rychlostí větru a „průměrnou denní teplotou“. Například na lokalitě vzdálené 700 metrů od vozovky se zvukové pozadí o frekvenci pod 1 kHz zvýší za chladných dnů a při severním větru o 10 dB.
  • Záznamy pořízené ze vzdálenosti 400 metrů od vozovky napovídají, že proměnlivé zvuky o frekvenci 4 kHz se největší měrou podílejí na narušování ptačí vokalizace, a v této oblasti dochází k také největšímu pozorovatelnému narušení ptačího chování, spojeného s vokalizací.
  • Celková míra hluku se podílela negativně na velikosti snůšky, s přibližným poklesem velikosti snůšky o 10 % na každých 20 dB.
  • Ve studii se podařilo doložit, že proměnlivá míra hlukového pozadí, vycházející z dálnice, může významnou měrou negativně ovlivnit reprodukční úspěch běžných ptačích druhů.
Grafické přílohy: 
Snížení reprodukčního úspěchu ptačích populací v důsledku hlučné dopravy
Snížení reprodukčního úspěchu ptačích populací v důsledku hlučné dopravy
Snížení reprodukčního úspěchu ptačích populací v důsledku hlučné dopravy
Snížení reprodukčního úspěchu ptačích populací v důsledku hlučné dopravy
Zdroj: 
Halfwerk, W., Holleman, L.M.J., Lessells, M.C., Slabbekoorn, H. 2011: Negative impact of traffic noise on avian reproductive Success. Journal of Applied Ecology 48: 210–219.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.