Sledování vlivu pastvy lesní zvěře na bylinné patro hadcových borů

Verze PDF
Autoři: 

Přemysl Tájek

Lokalita: 

Mariánskolázeňsko

Období sledování: 

2007-2014

Souhrn: 

Uměle zvyšované stavy lesní zvěře jsou dlouhodobě považovány za jednu z hlavních příčin znemožňujících přirozenou obnovu lesů. V oblasti Slavkovského je negativní vliv lesní zvěře obzvláště patrný v borech na hadcích, kde lesní zvěř (především jelen sika a jelen evropský) významně ovlivňuje i složení bylinného patra. Pastva lesní zvěře významně negativně ovlivňuje pokryvnost druhů bylinného patra hadcových borů, včetně druhů vzácných a ochranářsky významných.
Popis území a historie hospodaření:
Sledování vegetace probíhá na 2 lokalitách v CHKO Slavkovský les nacházející se na hlavním hadcovém hřebeni tzv. Mnichovských hadců. Hřeben je dlouhý cca 7 km, v nejširších místech má přes 2 km a je „rozpůlen“ údolím Pramenského potoka na jižní a severní část. Polovina pokusných ploch byla založena v jižní části (východně od PR Vlček), polovina v části severní (NPR Pluhův bor).
Historicky bylo území vždy lesem, v novověku však poměrně silně ovlivňovaným člověkem (pastva ovcí, pravděpodobně i vypalování, sběr klestu a hrabání steliva).

Metodika: 

Ke sledování vývoje vegetace (především vřesovištní) bylo na lokalitě v roce 2007 založeno 18 dvojic trvalých monitorovacích ploch o velikosti 1×1 m. Polovina ploch byla oplocena drátěným 1,2 m vysokým pletivem navázaným na 4 rohové kůly. Snímkování probíhalo v letech 2007, 2009, 2011 a 2014, standardními fytocenologickými metodami s použitím devítičlenné stupnice pokryvnosti. Snímkování bylo vždy prováděno vždy v září a říjnu.

Výsledky: 

Pastvě lesní zvěře má zcela zásadní vliv na pokryvnost a složení bylinného patra hadcových borů. Nejvíce jsou pastvou ovlivňovány keříčkovité rostliny: vřes (Calluna vulgaris), vřesovec (Erica carnea), brusinka (Vaccinium vitis-idaea), borůvka (Vaccinium myrtillus), zimostrázek (Polygala chamaebuxus), které mají na pasených plochách významně nižší pokryvnosti. Zcela odlišný je i celkový charakter bylinného patra – nepasené plochy směřují po svém oplocení k zapojené (až 0,5 m vysoké) vegetaci s dominancí keříčků, u jejichž báze je po většinu roku subjektivně výrazně vlhčí mikroklima a větší množství opadu. V pasených plochám mají významně nižší pokryvnosti i ostatní druhy rostlin včetně travin, pastva dokonce ovlivňuje vegetaci tak intenzivně, že v neoplocených plochách dominují pouze mechy (ty zvěř spásá výrazně méně).

Diskuze: 

Přestože druhy bylinného patra vytrvávají dlouhodobě i v pasených plochách, mají velmi nízké pokryvnosti, méně kvetou, tvoří méně semen atd. Především časně kvetoucí vřesovec a naopak pozdně kvetoucí vřes jsou v území významnými nektaronosnými rostlinami pro řadu druhů hmyzu (čmeláci, včely, motýli), pro něž může (mohlo) být takto razantní dlouhodobé snížení potravní nabídky fatální.
Několik málo dochovaných fotografií a zápisů z počátku 20. století dokládá oproti dnešku zcela odlišný charakter zdejší vegetace. Zdejší bory měly rozvolněnější charakter s bohatým vřesovištním podrostem. Tato vegetace byla natolik jedinečná, že byla důvodem k vyhlášení řady maloplošně chráněných lesních území (NPR Pluhův bor, PR Vlček, PR Planý vrch, PP Dominova skalka). V současnosti jsou lesy kromě okusu lesní zvěře negativně ovlivňovány také zvýšeným přísunem atmosférického dusíku a pravděpodobně i absencí tradičního hospodaření (lze předpokládat, že pastva v lesích ovlivňovala vegetaci odlišně než výběrová pastva lesní zvěře). Dalším z pravděpodobných významných faktorů v minulosti býval oheň. Na základě analýz uhlíků v půdním profilu se zdá, že i před příchodem člověka bývaly zdejší hadce občasně ovlivňované požáry (P. Bobek, nepubl. data). Současné lesnické hospodaření, ale i absence hromadění odumřelých keříčkovitých rostlin brání vzniku požárů a přirozené obnově živinami chudých borů i vřesovištní vegetace.

Závěr: 

Zvyšování zápoje stromového patra, zvýšený přísun dusíku, absence požárů, degradace bylinného patra a devastace borového zmlazení nepřirozeně vysokými lesní zvěře – to vše vede k postupné změně charakteru hadcových borů.
Většinu z těchto faktorů může současná ochrana přírody jen obtížně ovlivnit, ale katastrofálně vysoké stavy lesní zvěře jsou faktorem, který by ovlivnit mohla a měla by se o to pokusit. Škody jsou způsobovány především nepůvodním druhem – jelenem sikou, dochází k plošné devastaci populací zvláště chráněných druhů rostlin (vřesovec pleťový, zimostrázek alpský, hvozdík lesní). Ochrana přírody musí vynakládat značné finanční prostředky k zajištění obnovy borů alespoň na několika málo nejcennějších plochách (oplocenky, skarifikace půdního povrchu pro podporu borového zmlazení aj.). Ke škodám na porostech navíc dochází i z lesnického pohledu. I přesto jsou však praktické nástroje v rukou ochrany přírody zcela nedostatečné a je velmi obtížné přimět vlastníky a nájemce honiteb k redukci počtů lesní zvěře.

Grafické přílohy: 
pastva v lesích, nepasená plocha
pastva v lesích, pasená plocha
pastva v lesích, pokusné plochy
pastva v lesích, pokusné plochy
pastva v lesích, pokusné plochy
Zadal: 
Přemysl Tájek
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.