Sledování funkčnosti rybích přechodů: jak a co nejlépe hodnotit?

Verze PDF

Rybí přechody jsou unikátními stavbami, jejichž primárním účelem je poskytnout rybám možnost vyhnout se překážkám vytvořeným na toku lidskou činností (malé vodní elektrárny, jezy atd.). Mnohé z nich ale tuto funkci neplní dostatečně. Mnohdy mohou dokonce rybám bránit v migraci nebo je jejich průchod natolik náročný, že vede k mortalitě jedinců, kteří přechod překonali.
Tento článek obsahuje souhrn publikací, které se zabývají různými aspekty funkčnosti rybích přechodů v Evropě, Severní Americe, Jižní Americe a Austrálii. Na všech čtyřech kontinentech se studie zabývaly několika aspekty funkčnosti rybích přechodů, a to samotnou strukturou (hydraulické parametry, stavba dna a stěn) těchto staveb, jejich efektivitou (kolik ryb projde) a důsledky, které mohou pro ryby plynout z ne/úspěšného průchodu rybím přechodem. Vzhledem k unikátnosti každého přechodu je ale většina těchto studií obtížně srovnatelná, krom jiného zde chybí i zohlednění všech výše zmíněných aspektů dohromady u jednoho objektu.
Do budoucna by tedy bylo vhodné zaměřit se na dlouhodobější monitoring hydraulických parametrů přechodů, vlivů změn těchto parametrů na chování ryb v přechodech, ale také vliv úspěšného používání přechodů na fyziologii a reprodukci ryb v delším časovém úseku, než jen v době bezprostředně po použití přechodu.
 

Využitelné výstupy: 

Problematika rybích přechodů se řeší již více než 50 let. Za tu dobu se jejich vzhled značně změnil a v poslední době přibývá zejména v Evropě staveb velmi dobře napodobujících přirozenou strukturu toku. I přes značnou sofistikovanost těchto staveb jsou metody hodnocení efektivity průchodnosti rybích přechodů často nedostatečné. Metodika je do značné míry ovlivněná zemí, kde se výzkum provádí. Zatímco v Evropě je hodnocen pouze samotný průchod ryb přechodem (množství a druhy), v Kanadě je pro pozitivní funkčnosti rybího přechodu nutná nejen dokumentace úspěšné migrace, ale také prokázání minimálního vlivu na reprodukční úspěšnost migrujících jedinců a umožnění migrace všech stadií druhu od juvenilů po dospělce. V poměrně nedávné době k těmto kritériím navíc přibyla nutnost monitorovat průchod původních (domácích) druhů s ohledem na míru jejich stresu, energetické ztráty, popřípadě možnost zranění, které by mohly utrpět.
Krom samotné metodiky se liší i zaměření studií v jednotlivých částech světa. Zatímco v Severní Americe jsou více zkoumány fyzikální (hydraulické) parametry a výzkum se orientuje především na skupinu Salmoniformes, v Evropě se přechody zkoumají spíše ze strany diverzity druhů, které přechody mohou využívat. Kupodivu málo studií se věnuje tomu, proč jsou některé přechody rybami využívány jen minimálně, popřípadě jestli průchod přechodem nevede díky zvýšenému stresu k výraznému snížení kondice ryby, menší šanci na reprodukci nebo dokonce ke zvýšené mortalitě. Minimální využití přechodu pro ryby může být dáno zejména nedostatečnou atraktivitou vstupní části. Jak bylo zjištěno např. u mihule trojzubé (Entosphenus tridentatus), důležitý je nejen vzhled samotného vstupu a rychlost a směr proudu v něm, ale také způsob navádění ryb ke vstupu. Další překážkou může být taky nepřiměřená délka přechodu, která může zpomalit táhnoucí ryby natolik, že se vyčerpají a buď se již nejsou schopny vytřít, nebo hynou krátce po tření, což bylo zjištěno např. u lososů v řece Columbia.
Rybí přechody jsou využívání nejen k migraci proti proudu, ale také po proudu. Poproudá migrace se týká nejen adultních jedinců, ale často také juvenilů. V případě této migrace je nutné zabránit vstupu rybám do překážky, kterou rybí přechod obchází, což bývají zejména turbíny hydroelektráren nebo přehradní nádrže. Řešením této situace může být převoz ryb (zejména juvenilů) a jejich následné vypuštění pod překážkou. Převoz ale časově neodpovídá skutečné době migrace, což může způsobit změnu ve vývoji nebo chování vypuštěných jedinců. Proto je důležité budovat vhodné povrchové struktury přechodů, které umožní úspěšný vstup juvenilů do nich. Krom zatraktivnění struktury přechodu pro juvenily je také důležité používat různé typy bariér (fyzické, akustické, elektrické nebo hydrodynamické). 

Grafické přílohy: 
Poproudá migrace lososa
Migrace lososa rybím přechodem
Schéma možných transportů ryb (adultů a juvenilů)-rybí přechody, převoz auty
Zdroj: 
Roscoe, D.W., Hinch, S.G. 2010. Effectiveness monitoring of fish passage facilities: historical trends, geographic patterns and future directions. Fish and Fisheries 11: 12-33.
Zadal: 
MarketaMrkvova
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.