Sedmdesát let proměn venkovské krajiny, mapování biodiverzity a ekosystémových služeb

Verze PDF

Autoři se zaměřili na proměnu hospodaření v krajině, a důsledky těchto změn na biodiverzitu a celkovou nabídku ekosystémových služeb. Využity byly mapy zachycující využití jednotlivých území (s rozlišením jeden hektar), v oblasti Dorsetu. Celkem bylo vybráno deset odlišných regionů.
Podstatná pro studii byla dvě období – mapování, vycházející z dat před rokem 1930 (než začal proces intenzifikace zemědělství), a období 1940-2000, s výraznou intenzifikací. Hodnocena byla nabídka ekosystémových služeb z hlediska melioračních charakteristik (a souvisejícím zadržením uhlíku v půdě), vyčíslení efektu zemědělství a lesnictví a druhové bohatství rostlin (biodiverzita).
V této studii bylo nabídnuto srovnání vývoje změn v krajině z hlediska dlouhodobého časového horizontu.
Za sedmdesát let došlo z  relativně homogenního rozložení ekosystémových služeb (a úložišť uhlíku) v krajině k jejich "shlukovitosti". Namísto rovnoměrného rozložení se vytvářejí spíše jednotlivá izolovaná centra biodiverzity. Moderní způsob intenzivního hospodaření dále způsobuje řadu konfliktů mezi ztenčující se nabídkou ekosystémových služeb a biodiverzitou.

Využitelné výstupy: 
  • Prostorová proměna dvou ekosystémových služeb a biodiverzity v Dorsetu za sledované období se projevila celkovým snížením biodiverzity, zatímco produkce zemědělství a lesnictví narůstala. Překvapivě se však ani pří výrazných proměnách hospodaření v krajině nikterak výrazně neměnil podzemní zásobník uhlíku.
  • Biodiverzita je dnes více nerovnoměrně rozložena, zatímco „zesíťování“ nabídky sledovaných ekosystémových služeb je výrazné.
  • Zajímavé je srovnání vývoje cen potravin/zemědělských plodin, odrážejících ekonomickou „hodnotu“ ekosystémových služeb. Od roku 1929 mléko podražilo 16x, brambory 19x a obilniny 7x. Za stejnou dobu se však ceny v důsledku inflace zvýšily 37x. To v praxi znamená, že zemědělské plodiny jsou v podstatě levnější, než před sedmdesáti lety. Souvisí to i s intenzivnějším způsobem hospodaření, a tudíž jejich vyšší dostupností.
  • Proměny v krajině vytvářejí „horká místa biodiverzity“ (hot-spots) dynamickým způsobem. Tento proces odráží jiné vnímání vzniku krajinné mozaiky, a proměny v dlouhodobém využívání krajiny zde sehrávají „pozitivní roli“ (změna hospodaření v krajině je řídící silou změny). V těchto konkrétních případech jsou to jindy negativně vnímané procesy fragmentace, které z rovnoměrně rozložené biodiverzity v krajině vytvářejí izolovaná centra druhové rozmanitosti.
Grafické přílohy: 
Sedmdesát let proměn venkovské krajiny, mapování biodiverzity a ekosystémových služeb
Sedmdesát let proměn venkovské krajiny, mapování biodiverzity a ekosystémových služeb
Sedmdesát let proměn venkovské krajiny, mapování biodiverzity a ekosystémových služeb
Sedmdesát let proměn venkovské krajiny, mapování biodiverzity a ekosystémových služeb
Sedmdesát let proměn venkovské krajiny, mapování biodiverzity a ekosystémových služeb
Zdroj: 
Jiang M., Bullock M.J., Hooftman A.P.D. 2013: Mapping ecosystem service and biodiversity changes over 70 years in a rural English county. Journal of Applied Ecology 50: 841-850.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.