Rozpoznání, řešení a sledování konfliktů mezi ochranou lesní biodiverzity a dalších veřejných zájmů

Verze PDF

Konflikty týkající se lesa, jeho ochrany a využitelnosti vznikají v Evropě kvůli odlišným měnícím se požadavkům lesnictví a ochrany lesa. Mohou vznikat kvůli neshodě nad tématem např. deforestace, využití lesa, ale i zalesňování. Článek se zaměřuje na to, jak takovéto konflikty rozpoznat, hledat jejich, byť i částečné, řešení a jejich monitorování. Celý tento proces se dělí na tři oblasti, na které je třeba se soustředit: 1) podstata problému; 2) postup (metody řešení konfliktu); 3) vztahy mezi jednotlivými účastníky konfliktu. Na ty oblasti jsou potom cíleny i tři metody řešení konfliktu: 1) technické řešení, které působí v oblasti podstaty problému (např. lesnické směrnice, lesní plánování); 2) politické řešení zaměřené na metody řešení konfliktu (regulace EU, národní/oblastní plánovaní využitelnosti lesa a krajiny); 3) kulturní řešení, které má na starost vztahy mezi účastníky konfliktu. Velice často je ovšem nutno kombinovat všechny tyto přístupy řešení, protože například pouze věděcké či technické řešení samo o sobě není aplikovatelné.

Využitelné výstupy: 

Konflikty mohou vyvstat na několika úrovních jak místních (lokální, regionální, národní, mezinárodní), tak i časových (problémy vyvstávající ihned či až po delší době – případ boreálních lesů), a velice často jsou spojeny s ekonomickým rozvojem.
Pokud se problém objeví a je náležitě definován, je nutno zavést takové metody řešení, díky kterým budou moci všechny zúčastněné strany komunikovat a spolupracovat. Dále by se měly informovat místní instituce a veřejnost, zajistit dostatečná informovanost všech účastníků, kteří by se do řešení těchto problémů i přes časovou či finanční náročnost měli zahrnout (např. vytvoření  fóra s pravidelnými schůzkami). Plánovací proces by měl zůstat transparentní. Díky tomu, že bude veřejný, zahrne demokratické rozhodování, umožní spojení mezi privátním a veřejným sektorem procesu a sníží možné riziko neshod a sporů. Je třeba stanovit, kdo se procesu bude účastnit a jaké jsou jeho cíle.
Nejlepším možný výsledek je ten, kdy je dosažena největší ekologická efektivita s nejmenší možnou ztrátou ve využitelnosti dané oblasti jejími vlastníky.
Dosažením, pokud možno stanoveného, výsledku ovšem proces nekončí. Všechny tři oblasti konfliktu je potřeba nadále monitorovat, což zajistí zpětnou vazbu a i informace pro případné další konflikty a jejich řešení, což umožňuje použití tohoto přístupu i v dlouhodobém měřítku.

Grafické přílohy: 
Rozpoznání, řešení a sledování konfliktů mezi ochranou lesní biodiverzity a dalších veřejných zájmů
Rozpoznání, řešení a sledování konfliktů mezi ochranou lesní biodiverzity a dalších veřejných zájmů
Rozpoznání, řešení a sledování konfliktů mezi ochranou lesní biodiverzity a dalších veřejných zájmů
Zdroj: 
Niemelä J., Young J., Alard D., Askasibar M., Henle K., Johnson R., Kurttila M., Larsson T.B., Matouch S., Nowicki P., 2005: Identifying, managing and monitoring conflicts between forest biodiversity conservation and other human interests in Europe. Forest Policy and Economics 7 (6): 877-890.
Zadal: 
Tereza Drábková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.