Riziko vymírání je i odrazem historie populací – případ rosničky zelené

Verze PDF

Dokumentace a ochrana genetické diverzity populací, která podmiňuje jejich dlouhodobé přežití, se staly jedním z hlavních témat ochranářské biologie. Dokumentované případy ztráty genetické diverzity u ubývajících populací jsou obvykle připisovány faktorům spojeným s tlakem lidské aktivity na přirozené prostředí druhů, jako je zemědělské využívání nebo industrializace krajiny, popřípadě jsou spojovány s globálními změnami klimatu. Na druhou stranu na vliv historie populaci ve větších časových měřítkách se obvykle zapomíná a jejich vliv bývá v takových studiích přehlížen. Přitom oscilace klimatu ve čtvrtohorách měly velmi výrazný vliv na změny areálu rozšíření většiny druhů a většina z nich prošla během teplotních minim (a smrštění areálu do glaciálních refugií) efektem hrdla láhve (při zúžení populace dochází k poklesu genetické diverzity a posílení významu genetického driftu). Mezinárodní kolektiv genetiků a biologů se rozhodl prozkoumat možný vliv přirozených historických příčin v období pozdních čtvrtohor na ubývání početnosti populací rosničky zelené (Hyla arborea) ve velké části jejího areálu rozšíření.

Využitelné výstupy: 
  • U celkem 779 jedinců rosniček bylo sekvencováno 17 autosomálních mikrosatelitů, dva mitochondriální a jeden jaderný gen (bohužel bez vzorku z České republiky).
  • Vysoká genetická variabilita byla zjištěna na Balkánském poloostrově, přičemž prostorová struktura je zřetelně formována posledními zaledněními.
  • Na Balkáně přežila rosnička zelená poslední ledovou dobu ve třech glaciálních refugiích. Dvě z nich jsou i v současnosti geograficky omezeny na Balkánský poloostrov, třetí expandovala na sever a západ, přičemž cestou ztratila většinu původní genetické diverzity.
  • Tento výsledek podporuje ideu Balkánu jako hlavního evropského centra biodiverzity.
  • Distribuce genetické diverzity rosničky zelené v Evropě skutečně v hrubých rysech odráží situaci ohrožení druhu v jednotlivých částech areálu a dokládá tak fakt, že příčinou úbytku nemusí být antropogenní vlivy jako jediný faktor, jejich interakce s evoluční historií lokálních populací ale může zvyšovat riziko jejich ohrožení.
  • Fylogeografické modely přinášejí důležitou informaci k úplnému porozumění rizika lokálních vymírání a měly by být důležitou součástí ochranářských strategií.
Grafické přílohy: 
Riziko vymírání je i odrazem historie populací – případ rosničky zelené
Riziko vymírání je i odrazem historie populací – případ rosničky zelené
Riziko vymírání je i odrazem historie populací – případ rosničky zelené
Riziko vymírání je i odrazem historie populací – případ rosničky zelené
Riziko vymírání je i odrazem historie populací – případ rosničky zelené
Zdroj: 
Dufresnes, C., Wassef, J., Ghali, K., Brelsford, A., Stöck, M., Lymberakis, P., & Perrin, N. (2013). Conservation phylogeography: does historical diversity contribute to regional vulnerability in European tree frogs (Hyla arborea)?. Molecular ecology, 22(22), 5669-5684.
Zadal: 
Kateřina Kucírková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.