Riziko sucha v zemědělské krajině severovýchodního a centrálního Německa

Verze PDF

Autoři hodnotí současné a budoucí riziko zvyšujícího se sucha v zemědělské krajině severovýchodního a centrálního Německa vzhledem ke klimatickým změnám. Dostupnost vody ve vegetačním období je jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících růst zemědělských plodin, a tím jejich roční výnosnost. Autoři zkoumali dostupnost vody pro 3 skupiny plodin: obilniny, kořenovou zeleninu a trávy. Pro tamní krajinu je charakteristické nízké množství srážek, značná prostorová půdní různorodost a vysoký podíl hydromorfních půd. Klimatické změny byly posuzovány za období 1951-2000. Data byla získána z měření 368 meteorologických stanic. Vyhodnocovány byly průměrné měsíční srážky za 5 let. Pro předpověď budoucího vývoje byl použit klimatický scénář pro období 2001-2055.
Největší riziko sucha v zemědělské krajině bylo zjištěno pro spolkové státy Braniborsko a Sasko‑Anhaltsko. Díky většímu množství srážek a dostupnosti vody z půdy se vodní deficit neprojevuje výrazně ve spolkových státech Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Durynsko. Ze zkoumaných plodin jsou nejvíce ovlivněny vodním deficitem obilniny. V období 1996-2000 nebylo možno pěstovat obilniny kvůli vodnímu deficitu na 10 % zemědělské půdy Saska‑Anhaltska a 25 % zemědělské půdy Braniborska. V budoucnu by se mohlo jednat až o 40 % zemědělské půdy těchto oblastí. Kořenová zelenina a trávy nejsou v současnosti významně ovlivněny vodním deficitem, avšak kvůli snižujícímu se trendu množství srážek by mohlo dojít v budoucnu ke změně.

Využitelné výstupy: 
  • Dostupnost vody pro plodiny je ovlivněna schopností půdy vodu zadržet, tzv. retenční schopností půdy. Tato schopnost je závislá na složení půd. Písčité půdy mají obecně nižší míru retenční schopnosti.
  • Podle složení se půdy dělí do půdních typů a následně pro potřeby určení složení půdy na rozsáhlejším území do půdních areálových typů. V oblasti severovýchodního a centrálního Německa bylo určeno 99 těchto půdních areálových typů.
  • Průměrné množství srážek ve vegetačním období za sledovanou dobu (1951-2000) se pohybovalo v rozpětí 22-50 mm. Srážky však nejsou rovnoměrně prostorově rozloženy, vzniká tak rozdíl mezi místy s dostatečným množstvím srážek a místy s nedostatečným množstvím. Předpokládá se, že vlivem klimatických změn se bude tento rozdíl v budoucnu ještě zvětšovat.
  • Pro trvale udržitelné zemědělství by bylo vhodné sestavit příručku s doporučeními o vhodnosti pěstování jednotlivých plodin a obhospodařování půdy v konkrétních oblastech.
Grafické přílohy: 
Koncept půdního složení v mapě zemědělských ploch.
Odvození a členění měsíčního množství srážek na mapovací jednotku mapy zemědělských ploch.
Vyhodnocení rizika sucha pro skupiny plodin.
Změna množství srážek ve vegetačních obdobích (průměr za 5 let) mezi roky 1951 a 2055.
Změna dostupnosti vody pro skupiny plodin mezi roky 1951 a 2055 ve spolkových státech Braniborsko a Sasko-Anhaltsko.
Riziko sucha v zemědělské půdě spolkových států: Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko-Anhaltsko, Sasko a Durynsko.
Procentuální zastoupení rostlinám dostupné vody v zemědělské půdě daných spolkových států.
Zdroj: 
Schindler, U., Steidl, J., Müller, L., Eulenstein, F. and Thiere, J. (2007): Drought risk to agricultural land in Northeast and Central Germany. J. Plant Nutr. Soil Sci. 170: 357–362.
Zadal: 
Vladimír Klapka
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.