Riziko nákaz stoupá spolu se zvyšující se pravděpodobností vyhynutí druhu

Verze PDF

Výzkumníci se rozhodli zodpovědět, jestli má výskyt nákaz u druhů ohrožených vyhynutím nenáhodný a stupňující se charakter. Pro všech šest kategorií Červeného seznamu IUCN udávajících míru ohrožení vypracovali analýzu relativního výskytu a spolu-působení nákaz (s důrazem na obojživelníky, ptáky a savce). Podíl druhů ohrožených nákazami se lišil mezi jednotlivými kategoriemi, onemocnění obecně přispívala k negativnímu stavu druhů. Pokud již byl sledovaný druh negativně ovlivněn jinou hrozbou (např. fragmentací biotopu), byl s vysokou pravděpodobností ohrožen i nákazou, spíše než druhy, jež nebyly ohroženy jinou hrozbou.

Využitelné výstupy: 
  • Důkazy doložená či hypoteticky předpokládaná nákaza (choroba, infekce, onemocnění, parazit, patogen, endo/ektoparazit, plíseň, houba), coby jediná příčina ohrožení, je uváděna jen v 1,3 % případů ze všech druhů zaznamenaných v Červeném seznamu (ze všech 19 378 druhů)

 

  • Proporce druhů ovlivněných nákazami se prokazatelně lišila mezi jednotlivými kategoriemi stupně ohrožení, jak pro obojživelníky ((χ2 = 56.7, P < 0.0001), ptáky (χ2 = 137.0, P < 0.0001), savce (χ2 = 61.2, P < 0.0001) a všechny tabelované druhy:  (χ2 = 188.2, P < 0.0001)

 

  • Pro obojživelníky, ptáky a všechny zaznamenané druhy se proporce ohrožených druhů ovlivněných nákazami prokazatelně lineárně zvyšovala spolu se stoupajícím stupněm ohrožení (od NT, málo dotčený vzestupně po CR, kriticky ohrožený). V případě savců byl vztah mezi stupněm ohrožení a proporcí druhů ovlivněných nákazami nelineární, nejvíce ovlivněna byla kategorie EN (ohrožený).

 

  • Mezi šest hlavních „hrozeb“ pro všechny druhy zařazené do Červeného seznamu patřily (při udané hladině významnosti P < 0.0001): změna využití krajiny (χ2 = 8199.7), přetěžení zdrojů/přelovení (χ2 = 1802.1), invazivní nebo problematické druhy (χ2 =2720.4), znečištění (χ2 =832.6) a klimatické změny (χ2 = 776.1).

 

  • Proporce druhů ohrožených „hrozbami“ - působením invazních a problematických druhů, znečištěním, geologickými událostmi a klimatickými změnami se lineárně zvyšovala spolu se stoupajícím stupněm ohrožení (od NT po CR). Změna využití krajiny a přetěžení/přelovení nevykazovalo jasný trend vůči stupni ohrožení.

 

  • Změna využití krajiny je vůbec nejčastější hrozbou, společnou ptákům, obojživelníkům i savcům, která doprovází výskyt nákaz. Spolupůsobení dalšího, v pořadí druhého faktoru, se už liší napříč jednotlivými taxonomickými skupinami.

 

  • Pro obojživelníky, ptáky, savce i všechny druhy dohromady je výskyt jedné z pěti hlavních hrozeb výrazným předpokladem zvyšujícím pravděpodobnost nákazy.
Grafické přílohy: 
Riziko nákaz stoupá spolu se zvyšující se pravděpodobností vyhynutí druhu
Riziko nákaz stoupá spolu se zvyšující se pravděpodobností vyhynutí druhu
Riziko nákaz stoupá spolu se zvyšující se pravděpodobností vyhynutí druhu
Riziko nákaz stoupá spolu se zvyšující se pravděpodobností vyhynutí druhu
Zdroj: 
Heard, J.M., Smith, F.K., Kelsey, J.R., Berger, M., Chen, J., Dittmeier, J., Goter, M., Ryan, E., 2013, The Threat of Disease Increases as Species Move Toward Extinction, Conservation Biology, Volume 27, no. 6, pp. 1378–1388
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.