Rizika používaní rodenticidů: otrava necílových druhů hlodavců a sekundární toxicita

Verze PDF

Trávení rodenticidy je v současné době jedním z nejpoužívanějších způsobů regulace početnosti škodlivých hlodavců. Tato praxe však vyvolává celou řadu otázek, týkajících se jejich vlivu na necílové druhy organizmů, které těmito látkami mohou být značně ohroženy. Je třeba si uvědomit, že používané jedy nemusí působit pouze primární otravy (tj. smrt zvířete, které tuto látku pozřelo), nýbrž se mohou dostávat i do dalších článků potravního řetězce. Rodenticidy způsobují velmi pomalou smrt zvířete, které předchází poměrně dlouhé období apatie, což z něho činí velmi snadno ulovitelnou kořist. Tímto způsobem pak dochází k sekundárním otravám mnoha druhů dravců či jiných predátorů malých savců.
 
Stejně jako potkani (Rattus norvegicus), myši (Mus domesticus) nebo veverky popelavé (Sciurus carolinensis), které jsou hlavními cíli deratizace ve Velké Británii, tak i jejich predátoři a mrchožrouti jsou ohroženi a ovlivněni jedy v důsledku druhotné otravy. Zbytky rodenticidů byly prokázány u poštolky obecné (Falco tinnunculus), hranostaje (Mustela erminea) a kolčavy (Mustela nivalis), které jsou ale hlavními predátory především myšice křovinné (Apodemus sylvaticus), norníka rudého (Clethrionomys glareolus) nebo hraboše mokřadního (Microtus agrestis), tj. necílových druhů hlodavců. Je tedy zřejmé, že použité jedy mají dalekosáhlejší dopad.
 
Studie zaměřená právě na hodnocení vlivu těchto látek na necílové druhy byla prováděna na dvou farmách a třech bažantnicích ve Velké Británii, kde byly nastraženy návnady a také živochytné pasti. Stejný postup byl použit i na kontrolních stanovištích vzdálených od farem 300 - 1000 m. Odchycená zvířata byla zařazena do druhu, bylo u nich určeno pohlaví, hmotnost a byla označena. Odhad populace byl po třech měsících zopakován. K deratizaci byl použit jed Racumin (účinná látka coumatetralyl).

Využitelné výstupy: 

Myšice a norníci byli chyceni na všech stanovištích, hraboši pouze na dvou místech a myši domácí pouze na jedné z farem. Otrava byla detekována podle modře zbarvených výkalů. U celkem 48,6%  (n = 938) chycených drobných hlodavců byla prokázána otrava rodenticidem. Nejvíce byly zasaženy myšice (57,4%), norník (30,6%), hraboš (19, 5%) a myš domácí (2,3%).
 
Otrávená zvířata vykazovala změny chování. Jak myšice, tak norníci vykazovali sníženou rychlost únikové reakce, někdy spojenou s nekoordinovaným pohybem. Důsledkem otravy bylo snížení početnosti populací, jejichž stavy byly obnoveny zhruba do tří měsíců v závislosti na roční době a rozmnožovacím cyklu.
 
Výsledky jasně demonstrují, že běžně užívané rodenticidy mají vliv také na místní populaci necílových druhů hlodavců, což může vést k sekundárním otravám jejich predátorů a mrchožroutů.
Je zřejmé, že je zapotřebí přesunout se od momentálně používaných rodenticidů k ekologicky více založeným způsobům hubení hlodavců zahrnujícím zlepšení ekologického managementu na farmách a přijetí dobrých zemědělských praktik.

Grafické přílohy: 
Tabulka úbytku populace hlodavců zahrnující mimo jiné: myšici, norníka, hraboše a myš.
Tabulka zotavení populace hlodavců 3 měsíce po nasazení rodenticidů.
Zdroj: 
Brakes C. R., Smith R. H. 2005: Exposure of non-target small mammals to rodenticides: short-term effects, recovery and implications for secondary poisoning. Journal of Applied Ecology 42:118-128.
Zadal: 
Klára Šíchová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.