Rekreační plavby mají negativní vliv na vegetační pokryv důležitý pro rybí populace

Verze PDF
V posledních letech celosvětově roste antropogenní vliv na pobřežní habitaty, což spolu s globálním oteplováním a eutrofizací způsobuje degradaci těchto lokalit a to následně může vést ke ztrátě biodiverzity  a narušení ekosystémů v pobřežních i ve sladkovodních oblastech. Globálně stoupá i zájem o rekreační plavby - celosvětově se počet a velikost rekreačních lodí zvyšuje s ekonomickým nárůstem, kdy nejvyšší počet lodí na obyvatele je uváděn v Severní Americe a severní Evropě (ICOMIA 2016). Tento vývoj nutně vedl k nárůstu infrastruktury umožňující plavby lodí, jako jsou mola a další typy kotevních zařízení. Například Baltském moři došlo k neúměrně velké části těchto staveb a úprav v mělkých oblastech chráněných před vlnami, které ale rovněž představují důležité lokality pro bentickou vegetaci a rybí populace. Pohyb lodí v těchto mělčinách může negativně ovlivnit jak hojnost, tak strukturální složitost vodní vegetace.
V této studii bylo analyzováno, jaký je vliv pohybu malých člunů a přístavů na složení místní vegetace a jaká je hojnost mláďat ryb v souvislosti s vegetačním pokryvem v mělkých vodách v chráněných pobřežních oblastech. Průzkum probíhal v sedmi přístavech a v sedmi s nimi spárovaných nedočených lokalitách v Baltském moři. Protože vodní vegetace v zátokách je ovlivněna i řadou abiotických faktorů, jako je např. otevřenost směrem do moře, byl každý přístav spárován s kontrolní oblastí s co nejvíce podobnou morfometrií, ale bez (nebo s velmi malým počtem) kotevních zařízení. Přístavní oblasti byly vybrány tak, aby tvořily gradient od malých po rozsáhlé přístavy s různým počtem kotvišť. Z rybích druhů byly sledovány populace štiky obecné (Esox lucius), okouna říčního (Perca fluviatilis) a v rámci zastoupení juvenilů i ježdík obecný (Gymnocephalus cernuus) a plotice (Rutilus rutilus).
 
Využitelné výstupy: 
 
Zaznamenám byl signifikantní negativní vliv přístavů na vegetační pokryv v dané oblasti. Pokrytí zakořeněnou vegetací bylo v přístavech o 27% nižší než v kontrolních spárovaných lokalitách a v přístavech byly také zaznamenány trendy nižšího celkového a kumulativního vegetačního krytí. Nejnižší pozorované pokrytí v přístavech bylo 20, 29 a 11% pro celkový, kumulativní a zakořeněný vegetační pokryv. Kromě toho byla výška porostu v přístavech o 0,2 m nižší než v kontrolních oblastech. Síla tohoto negativního efektu vzrůstala s velikostí sledovaného přístavu. Dále byl prokázán pozitivní vztah mezi hojností ryb a jak kumulativní, tak zakořeněné vegetaci, s tím, že vliv kumulativního vegetačního pokryvu byl výraznější. Pozitivní účitek vegetace na jednotlivé druhy sledovaných ryb a hojnost juvenilů.
Výsledky tedy naznačují, že rekreační plavba negativně ovlivňuje strukturu vodní vegetace. Pobřežní oblasti využívané pro rozsáhlé zakotvení (tj. přístavy) měly nižší kryt a výšku a také odlišné složení vodní vegetace, než podobné kontrolní oblasti s žádným nebo velmi malým počtem kotvišť. Kromě toho se zdá, že rozsah degradace lokality roste s hustotou kotvišť v přístavech. Ztráta vodní vegetace ovlivňuje různé funkce ekosystému v pobřežní oblasti. Konkrétně nižší krytí zakořeněnou vegetací ve přístavech může snížit stabilizaci sedimentu, absorpci a ukládání živin. Navíc nižší krytí a výška vegetace má za následek klesající rozsah (objem) vegetačního stanoviště pro přidružené organismy, např. ryby, kde je vegetační pokryv využíván jako reprodukční a/nebo mateřské stanoviště. Vzhledem k tomu, že v oblastech Baltského moře je dostupnost mělkých a před vlnami chráněných biotopů omezena, tyto výsledky naznačují, že intenzivní pobřežní vývoj a plavba lodí by mohla mít nepřímé negativní dopady na populace pobřežních ryb.
Zdroj: 
Hansen, J.P., Sundblad, G., Bergström, U. et al. Recreational boating degrades vegetation important for fish recruitment. Ambio 48, 539–551 (2019). https://doi.org/10.1007/s13280-018-1088-x
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Kateřina Blecherová)
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.