Reintrodukce rašeliníku na suchá rašeliniště

Verze PDF

Dříve se předpokládalo, že na obnovení přirozené vegetace rašelinišť postačí znovuzavodnění oblasti. Tento způsob se ovšem ukázal být nedostačující. V této studii se autoři zaměřili na lokální zvýšení vlhkosti změnou profilu povrchu rašeliniště (Obr. 1). Při odvodňování byl vytvořen sklon povrchu, který usnadňoval vysušování. Oproti kontrolním místům se na plochách, kde proběhla reprofilizace, úspěšnost reintrodukce rašeliníku zvýšila. Přidáním dvou plastových stěn na okraj pole došlo ke snížení evaporace a voda ze srážek se dostávala na střed plochy.

Využitelné výstupy: 

Znovuobnovení vegetace opuštěných rašelinišť je složitý proces, který přirozeně proběhne bez zásahu člověka jen zřídka. A to zejména kvůli nepříznivým mikroklimatickým a hydrologickým podmínkám, které vznikly při vysoušení ekosystému. Předchozí studie se zaměřovaly především na změnu podmínek v managementu zavodňování, nikoli na samotnou reintrodukci mechů. Rašeliníky přitom vykazují schopnost rychlé regenerace, kdy se můžou vegetativně rozmnožit z téměř každé části rostliny. Aby reintrodukce rašeliníku byla úspěšná, nesmí být úroveň podzemní vody níže než 40 cm pod povrchem.
V této studii se autoři pokoušeli o reintrodukci rašeliníku na velmi suché, 8 let opuštěné rašeliniště, kde byl jediný přísun vody ze srážek. Hypotéza byla, že pokud bude mít plocha sklon do písmene V, rašelinný substrát uprostřed bude vlhčí. Vlhkost bude tím vyšší, čím více se zabrání evaporaci vody ze substrátu. Tomu měly dopomoct plastové stěny, které sváděly vodu ze srážek přímo doprostřed pole. V rámci experimentu bylo založeno 9 pokusných čtverců sestavených do 3 bloků. V každém bloku byly 2 čtverce reprofilizovány do konkávního tvaru, 1 zůstal rovný (kontrolní). Do čtverců byl aplikován rašeliník, na který byla následně dána mulčovací sláma, kvůli zabránění nadbytečné evaporace.
Výsledky:

  • Plastové stěny skutečně redukovaly ztráty vody evaporací, zároveň sváděly vodu do centrální zóny, která tak zůstávalo vlhčí než okolní plochy.
  • Průměrná vlhkost půdy byla největší na plochách s profilem do V a plastovými stěnami (83 %, Obr. 2), pak jen s profilem do V (bez stěn; 80 %) a nejméně vlhké byly plochy s rovným povrchem (73 %).
  • Přežívání rašeliníku bylo v přímé souvislosti s vyšší vlhkostí substrátu a dostupností podzemní vody (Obr. 3).
  • Reprofilizace tedy zvýšila úspěšnost reintrodukce rašeliníku v porovnání s rovným povrchem plochy.
Grafické přílohy: 
Reintrodukce rašeliníku na suchá rašeliniště
Reintrodukce rašeliníku na suchá rašeliniště
Reintrodukce rašeliníku na suchá rašeliniště
Zdroj: 
Bugnon, L.-C., Rochefort, L., Price, J. S. (1997). Field experiment of Sphagnum reintroduction on a dry abandoned peatland in eastern Canada. The Society of Wetlands Scientist, 17 (4): 513-517.
Zadal: 
Gabriela Urbánková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.