Reakce epilitických rozsivek z horských potoků na znečištění odpadními vodami

Verze PDF

Horské potoky řadíme mezi velmi citlivé ekosystémy, sehrávající primární roli v ochraně přírody. Jenže o tom, jak se do života v těchto potocích prolíná intenzivní turistický ruch, zejména činnost rekreačních center, se dosud vědělo jen málo.
Tato studie vyhodnocuje vliv odpadních vod na přisedlá společenstva rozsivek, v devatenácti horských tocích na Šumavě (9) a v Krkonoších (10). Vzorky byly současně odebírány na horních (nezasažených) i dolních (znečištěných) částech toků. Vyhodnocení se týkalo fyzikálně-chemických vlastností vody. Identifikováno bylo celkem 153 druhů rozsivek, náležejících do 44 rodů. Na základě znalostí o biologii jednotlivých druhů se nástroji analytického programu Canoco podařilo vylišit dvě skupiny. Rozsivky, které se vyskytovaly ve vodě znečištěné odpadní vodou z chatových oblastí, malých vesnic a rekreačních center, a druhy, které se vyskytovaly ve vodě neznečištěné. Celkem bylo vyhodnoceno pět hlavních faktorů, které měly rozhodující vliv na distribuci jednotlivých epilitických zástupců rozsivek na profilu říčního toku: pH, teplota vody, koncentrace dusíku/dusičnanů a organického dusíku ve vodě, a elektrická vodivost. Rozsivky se v této studii projevili jako velmi účinný indikátor stavu životního prostředí, a autoři doporučují zařazení metodiky jako přidruženého nástroje ke zjišťování kvality při posuzováních stavu vodních ekosystémů.

Využitelné výstupy: 
  • Mezi nejpočetnější druhy patřily rozsivky druhů Achnanthidium minutissimum (tvořila téměř 10 % všech odběrů), Eolimna minima (9%), Fragilata capucina Desm. s. l. (8%) a Gomphonema parvulum  (7%).
  • Vliv znečištění neovlivňuje celkovou biodiverzitu rozsivek. Dochází sice ke změnám v zastoupení jednotlivých druhů, ale odpadní vody se na horních šumavských tocích neprojevují komplexní změnou ve společenstvích fytobentosu.
  • Eutrafentická rozsivka Eolimna minina je indikátorem vysoké koncentrace NO3 a organického dusíku. Tento druh se vyznačuje značnou rezistencí vůči znečištění, a toleruje široké podmínky prostředí od α-meso po polysaprobitu. I výskyt několika dalších druhů, například Cocconeis placentula var. lineata, Mayamaea atomus var. permitisPlanothidium lanceolatum nebo Reimeria sinuata, druhů typických spíše pro dolní toky řek, může sloužit jako spolehlivý indikátor eutrofizace horských potoků.
  • Oproti tomu rozsivky druhů Diatoma mesodon, Fragilaira capucina a Psammothidium subatomoides se vyskytují převážně ve vodách oligotrofních, které nejsou vůbec nebo jen minimálně ovlivněny znečištěním odpadními vodami.
  • Vliv znečištění, respektive přechod od oligotrofních stádií k eutrofním, je mnohem výraznější v lokalitách s  nižším naměřeným elektrickým potenciálem (s nižší vodivostí). Příkladem jednorázového narušení mohou být mezi-sezónní výkyvy, kdy například v zimním/jarním období – na vrcholu lyžařské sezóny-  dochází ke zvýšení koncentrací dusíku z amoniaku a dusičnanů. Podstatnou pufrační roli tu hraje také rychlost proudění, která umožňuje vyšší míru oxidace.
  • Mezi sledovanými lokalitami nejsou z hlediska trendu znečištění říčních toků rozdíly. Šumava, kde se podmínky pro rozvoj cestovního ruchu vzhledem k minulému přičlenění pohoří do hraničního pásma, a blízkosti vojenského výcvikového prostoru Boletice, vytvářejí postupně, však vykazují shodné parametry i podobnou míru znečištění, jako Krkonoše. Skladba sledovaných druhů rozsivek dostatečně vysvětluje stav vodních toků v obou regionech.
Grafické přílohy: 
Reakce epilitických rozsivek z horských potoků na znečištění odpadními vodami
Reakce epilitických rozsivek z horských potoků na znečištění odpadními vodami
Reakce epilitických rozsivek z horských potoků na znečištění odpadními vodami
Reakce epilitických rozsivek z horských potoků na znečištění odpadními vodami
Zdroj: 
Moravcová A., Rauch O., Lukavský, J., Nedbalová L. 2013: The response of epilithic diatom assemblages to sewage pollution in mountain streams of the Czech Republic. Plant Ecology and Evolution 146 (2): 153-166.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.