Průchod ryb 0+ přehradní turbínou; indikace šíření nepůvodních druhů

Verze PDF

Ve studii byl sledován průchod plůdků (0+) candáta obecného (Sander lucioperca), cejna velkého (Abramis brama) a nepůvodní hlavačky poloměsíčité (Proterorhinus semilunaris) z nádrže Nové Mlýny do řeky Dyje skrz turbíny vodní elektrárny. Většina ryb měla standardní délku 12-33 mm. Sezónní aktivita korespondovala s třecí aktivitou ryb. Candáti, hlavačky a větší jedinci cejnů (>22 mm) proplouvali téměř výlučně v noci, menší jedinci cejna neměli žádnou preferenci. Mortalita nepůvodní hlavačky po průchodu turbínami byla signifikantně nižší než ostatních druhů (3 % oproti 18 %). Průchod velkého počtu jedinců hlavačky z přehrady do Dyje (odhadnuto na 473 tisíc jedinců ročně) a jejich následné šíření po proudu mohlo přispět k rychlému vzniku populace v Dyji a rychlé expanzi dál po proudu.

Využitelné výstupy: 
  • Sezónní změny: počet proplavaných candátů dosáhl vrcholu ke konci května a pak postupně klesal. U cejnů bylo zaznamenáno vícero takových vrcholů aktivity a hlavačka migrovala později – začátkem července.
  • Rozdíl mezi světlem a tmou: statisticky (p<0,001) významný rozdíl mezi světlou a tmavou periodou dne byl zaznamenán u candáta a hlavačky. Hlavačka driftovala téměř výhradně ve tmě (o něco méně na začátku a konci tmavé periody). Candát také preferoval tmavou periodu. U cejnů byl rozdíl jen ve velikosti jedinců: větší ryby driftovaly během tmy (v průměru 18,9 mm oproti 15,6 mm). Cejni >22 mm zřídka driftovali za světla, zatímco cejni <22 mm neměli žádnou preferenci.
  • Průměrně 14 % všech ryb po průchodu turbínou mělo vnější poškození. Pozorovatelná zranění (řezné rány, vypouklé oči a deformity těla v důsledku tlaku) byla zhodnocena jako fatální. Délka ryby neměla vliv na pravděpodobnost zranění. U candáta byla zaznamenána mortalita 18,4 %, tedy mnohem vyšší než u hlavačky a cejna (3,3 a 3,4 %). Když ale byli vzati do úvahy všichni cyprinidi (včetně cejna), i ti neidentifikovatelní poškození jedinci, zvýšila se mortalita této skupiny na 18,8 %.
  • Abiotické vlivy: byla pozorována silná (p<0.05) korelace mezi biotickými faktory (počet dnů po dni s teplotou 10 °C, průhlednost vody, odtok) a hustotou candáta.
Grafické přílohy: 
Schéma vodní elektrárny
Sezónní variabilita početnosti
Standardní délka ryb
Denní variabilita hustoty
Standardní délky cejna
% poškozených ryb
Přehled odběrů
Přehled úlovků
Zdroj: 
Tarkan A.S., Copp G.H., Top N., Özdemir N., Önsoy M., Bilge G., Filiz H., Yapici S., Ekmekçi F.G., Kirankaya S.G., Emiroğlu Ö., Gaygusuz Ö., Gürsoy Gaygusuz Ç., Oymak A., Özcan G. 2012. Are introdukce gibel carp Carassius gibelio in Turkey more invasive in artificial than in natural waters? Fisheries Management and Ecology 19: 178-187.
Zadal: 
Kateřina Dočkalová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.