Propojenost a spojitost Natury 2000 přes hranice států EU

Verze PDF

Natura 2000 v EU představuje skoro milion km2 a přibližně 26 000 lokalit. Jedním z hlavních cílů směrnice o stanovištích je dobrá ekologická soudržnost (ecological coherence) této soustavy. V uvedené směrnici však není definice, co tímto pojmem rozumět. V článcích 3 a 10 je uvedeno, že se vztahuje k zlepšování a péči o krajinné prvky. Součástí ekologické soudržnosti je spojitost (konektivita) mezi naturovými lokalitami. Tato spojitost je zvláště důležitá u příhraničních lokalit, které jsou stanoveny různými státními autoritami, navíc dle odlišných metodologií.
V ekologii se spojitost skládá ze dvou prvků: fyzických vazeb mezi prvky krajinné struktury a funkční konektivity. V tomto článku se rozlišují termíny „propojenost“ (connectedness), označující prostorové vztahy mezi hranicemi naturových lokalit, a „spojitost“ (connectivity), označující funkční konektivitu. Předpokládá se, že propojenost je klíčovým faktorem pro spojitost.
Autoři článku omezili svou analýzu na taxonomické skupiny, které mají omezenou schopnost disperze, a jsou tedy více závislé na trvalých stanovištích (plochách). Navíc šlo o druhy z přílohy II směrnice o stanovištích. Data o druzích byla vzata ze Standard Data Forms poskytnutých jednotlivými státy. Zájmem výzkumu byly naturové lokality, které se nacházejí do 1 km od pevninských státních hranic (celková délka těchto hranic je 14 714 km). Jednalo se o 1 226 lokalit. Z těchto lokalit spárovali ty lokality, které jsou od sebe vzdálené max. 1 km. Takových párů bylo 514 a zahrnovalo 3 720 výskytů výše zmíněných druhů, z toho bylo 870 shod, tedy případů, kdy se daný druh vyskytoval v obou lokalitách daného páru. Průměrně bylo takovýchto shod 1,69 na jeden pár, maximálně 15.
Co se týče propojenosti (connectedness), výsledky u jednotlivých hranic se velmi lišily. Neprokázal se vliv politických faktorů („nové“ vs. „staré“ země EU) ani jazyková příbuznost. Ve většině případů propojenost (connectedness) pozitivně korelovala se spojitostí (connectivity).
Spojitost (connectivity) jednotlivých taxonomických skupin se pohybovala mezi 18,7% a 30,1%. Každá taxonomická skupina měla podobný poměr druhů s vysokou a nízkou konektivitou.

Využitelné výstupy: 

V EU jsou velké rozdíly jak mezi propojeností, tak mezi konektivitou jednotlivých hranic, ale tyto dvě složky jsou v pozitivní korelaci. Tento výsledek nelze příliš vysvětlit obecnými environmentálními, zeměpisnými či politickými faktory. Ve většině případů hraje roli spíše originální soubor individuálních faktorů, jako jsou historické podmínky, náboženství, lovecká tradice, ochrana krajiny z estetických důvodů a další. Důležitým faktorem jsou dobrá data ve chvíli, kdy jsou lokality vytvářeny.
Ne vždy platí, že čím více lokalit se nachází při hranicích, tím lepší propojenost a tím i konektivita. Jako příklad je uvedena hranice České republiky s Německem, kde je mírně dobrá konektivita, ale špatná propojenost. Důvodem je rozdílný management stanovišť na obou stranách hranice.
Mnoho hranic kopíruje pohoří či sleduje tok řeky. Vzhledem k tomu, že na obou stranách pohoří/řeky mohou být odlišné biotické a abiotické podmínky, které mohou vést k výskytu odlišných druhů vyžadujících jinak stanovené lokality. Z toho důvodu nelze jednoduše říci, že propojenost a konektivita jsou buď „dobré“ nebo „špatné“, dobrá konektivita není vždy dosažitelná.
Studie neodhalila významné rozdíly v přeshraniční konektivitě mezi jednotlivými taxonomickými skupinami.

Zdroj: 
Opermanis O., MacSharry B., Aunins A., Šípková Ž. 2012: Connectedness and connectivity of the Natura 2000 network of protected areas across country borders in the European Union. Biological Conservation 153: 227-238.
Zadal: 
Lenka Vokasová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.