Proměny vegetace v různých typech polopřirozených travních porostů Západní a Střední Evropy se v dlouhodobé perspektivě liší

Verze PDF

Polopřirozené travní porosty jsou definované jako mírně hnojené sečené nebo spásané travní porosty. Zahrnují velmi různorodé vegetační typy od nížinných po horské louky na velice odlišných stanovištích a půdách a s velice odlišným druhovým zastoupením. V důsledku agroindustrializace a zavedení umělých hnojiv kolem poloviny 20. století byla většina těchto luk transformována na pole nebo lesy nebo ovlivněna změnou intenzity hospodaření (hnojení, užívání pesticidů, eutrofizace v důsledku depozice atmosférického dusíku, přetěžování, přepásání atd.).

Autoři článku hledali pomocí meta-analýzy dat existujících opakovacích průzkumů odpovědi na tři základní otázky:

  1. Proměnila se v posledních dekádách druhová pestrost polopřirozených travních porostů?

  2. Liší se vývoj zastoupení druhů běžných v různých prostředích a druhů vázaných na konkrétní prostředí?

  3. Lze vysledovat v polopřirozených travních porostech homogenizaci druhového zastoupení?

Rozsáhlá rešerše literatury ukázala, že pro plánované zpracování se hodí pouze datové soubory z 23 studií z Německa a Velké Británie (13 souborů z vlhkých travních stanovišť, 6 ze suchých stanovišť a 6 z jiných typů stanovišť). Kromě kvality dat rozhodoval o zařazení do studie také fakt, jestli následný výzkum proběhl nejméně 15 let po základním průzkumu (největší použité časové rozpětí bylo 75 let) a jestli bylo celou dobu stanoviště obhospodařováno jako travní porost. Půdní vlastnosti stanovišť (vlhkost, pH a dostupnost N) byly hodnoceny pomocí středního Ellenbergova indikátoru (Ellenberg et al. 2001). Autoři hodnotili celkový počet druhů cévnatých rostlin na stanovišti, počet druhových specialistů, poměr trav a ostatních cévnatých rostlin, dále nahrazení jednoho druhu jiným, úbytek druhů a homogennost porostu.

Podle předpokladů studie ukázala, že ve všech typech sledovaných travních porostů došlo k úbytku druhů, zejména pak těch vázaných specificky na dané stanoviště. Tento trend se projevil obzvláště tam, kde změnou managementu, například odvodněním nebo hnojením, bylo možné dosáhnout vyšší produktivity. Jedná se zejména o vlhké a mezofilní louky. V těchto porostech pokles půdní vlhkosti v důsledku odvodnění, nárůst živin v půdě a častější sekání (spásání), které straní kompetitivnějším druhům ze sušších stanovišť s vyšší tolerancí k okusu, způsobuje dramatický pokles druhové pestrosti, zejména pak druhů vázaných na vlhké prostředí. V případě suchých travních porostů nebyl vývoj bohatosti druhů ve sledovaném čase tak uniformní, ale i přes to byl pozorován celkový pokles druhů, zejména těch specializovaných na tato stanoviště.

 

Využitelné výstupy: 

V rozporu s předpoklady nedošlo obecně k homogenizaci druhového zastoupení sledovaných travních porostů i přes to, že klesl počet specializovaných druhů a některé druhy obecně přibyly (traviny, ruderální druhy). Je to pravděpodobně v důsledku různorodosti managementu a pestrosti stanovišť. Například depozice dusíku (N) se odráží velmi rozdílně na různých typech porostů. Záleží na aciditě půdy, vlhkosti, množství fosforu etc.

Bylo by třeba více dat, aby bylo možné odlišit systematické, na změnách prostředí zavislé změny od nahodilých změn a změn vyplývajících z nepřesnosti pozorování. Nicméně je zřejmé, že hlavní pro udržení pestrosti druhů v travních porostech je zachování tradiční péče tj. hnojení, sekání, hladina půdní vlhkosti a podobně. I způsob sklizně může mít vliv na druhové složení, například sečení místo pasení mění zastoupení druhů, na které má pastva pozitivní nebo negativní vliv, např. potlačuje nejedlé druhy (trnité, nechutné). Jednoznačné trendy jasně související s vývojem klimatu nebyly v daných datových souborech zaznamenány.

 

 

Zdroj: 
Diekmann et al (2019). Patterns of long‐term vegetation change vary between different types of semi‐natural grasslands in Western and Central Europe. Journal of Vegetation Science, 30 (2). 187-202 pp. https://doi.org/10.1111/jvs.12727
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Alžběta Procházková)
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.