Proč nemůže mandelinka bramborová více na sever?

Verze PDF

Na většině území mírného pásu je část roku příliš drsná na to, aby během ní mohl probíhat ontogenetický vývoj nebo jiná část reprodukčního cyklu. Během této fáze obvykle čelí ektotermní živočichové vysokým hladinám abiotického stresu, například teplotnímu stresu spojenému s poklesem teplot hluboko pod bod mrazu. Aby se s těmito podmínkami vyrovnali, soustřeďují tito živočichové svůj vývoj do té části roku, v níž nacházejí vhodné podmínky, a migrují či procházejí neaktivní fází během zbytku roku. Život ve vyšších zeměpisných šířkách často přináší sezónní změny teplot, ať už jako rozdíly mezi nočními a denními teplotami, tak i trvalejší pokles v zimních měsících, a tak vyžaduje specifické fyziologické adaptace. Autoři článku se pokusili zodpovědět otázku, zda bude mandelinka bramborová schopna dalšího šíření do vyšších zeměpisných šířek. Absence kryoprotektivních látek v těle mandelinek je důvodem, který brání této invazivní mandelince v postupu na sever.

Využitelné výstupy: 
  • Mandelinka bramborová se šíří v Evropě již několik desítek let. V posledních letech se ale rychlost jejího šíření velmi výrazně zpomaluje.
  • Autoři článku srovnávají schopnost mandelinek bramborových vyrovnávat se s nízkými teplotami se dvěma původními druhy s podobným typem zimování - Chrysolina polita a Agelastica alni.
  • V experimentu s teplotním šokem přežili všichni jedinci všech tří druhů vystavení teplotě -6 °C, zatímco 100 % mortalita byla zaznamenána při vystavení teplotě -20 °C. Při teplotách mezi těmito hraničními hodnotami se mortalita jednotlivých druhů v jednotlivých teplotách dramaticky liší. Nejtolerantnější k nízkým teplotám je Agelastica alni, následovaná druhem Chrysolina polita a mandelinkou bramborovou. S časem stráveným v diapauze se tolerovaná teplota ještě snižuje.
  • Při dlouhodobém 30-ti denním vystavení teplotě -1 °C přežily všechny mandelinky bramborové, 95 % Agelastica alni a 87 % Chrysolina polita.
  • Zajímavé je, že dlouhodobá expozice teplotě 5 °C vedla k nejnižší mortalitě u mandelinky bramborové (pouze 4 %).
  • Nejdůležitější rozdíl z hlediska schopnosti přežívat nízké teploty přinesla analýza kryoprotektivních látek. U Agelastica alni jsou nejdůležitějšími složkami myo- a scyllo-inositol, u Chrysolina polita glycerol. U mandelinky bramborové nebyl žádný druh kryoprotektantu zjištěn, což je pravděpodobně hlavní důvod zastavení rychlosti šíření druhu na sever.
Grafické přílohy: 
Proč nemůže mandelinka bramborová více na sever?
Proč nemůže mandelinka bramborová více na sever?
Proč nemůže mandelinka bramborová více na sever?
Proč nemůže mandelinka bramborová více na sever?
Proč nemůže mandelinka bramborová více na sever?
Proč nemůže mandelinka bramborová více na sever?
Zdroj: 
Lehmann, P., Kaunisto, S., Koštál, V., Margus, A., Zahradníčková, H., & Lindström, L. (2015). Comparative Ecophysiology of Cold-Tolerance-Related Traits: Assessing Range Expansion Potential for an Invasive Insect at High Latitude. Physiological and Biochemical Zoology, 88(3), 254-265.
Zadal: 
Kateřina Kucírková
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.