Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity

Verze PDF

Navzdory rychlému růstu měst stále chybí mechanistické pochopení dopadu urbanizace na biodiverzitu. Autoři se proto pokusili vyhodnotit tento vliv na diverzitu členovců (z hlediska druhového bohatství a vyrovnanosti distribuce) v šesti městech s intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinou v přilehlém okolí.
 
Izolace jednotlivých plošek v městském ekosystému hrála jen limitovanou roli, na rozdíl od dosavadních zjištění agro-ekologických studií. Konektivita plošek je v kontextu urbánních celků méně významná. Městské prostředí může hostit přibližně stejné množství druhů jako intenzivně obdělávané zemědělské ekosystémy. Negativní dopady urbanizace na společenstva členovců mohou být omezeny tvorbou zelených ploch.

Využitelné výstupy: 
  • Autoři sesbírali celkem 41 835 exemplářů, náležejících ke 264 taxonům.

 

  • Z tohoto počtu bylo celkem 15 specialistů vázaných na břízy (dohromady 35 742 exemplářů). Nejpočetnějším zástupcem specialistů byl druh Kleidocerys resade, který tvořil 89 % podíl všech sesbíraných exemplářů (a 98 % všech březových specialistů).

 

  • Nejčetnějším broukem byl (opět) specialista vázaný na břízy Trichapion simile, který tvořil 60 % podíl všech exemplářů brouků (a 98 % brouků specialistů vázaných na břízy).

 

  • Kybos austriacus z čeledi křískovitých činil 60 % podílu všech křísů.

 

  • Nejpočetnějším zaznamenávaným rodem pavouka byl Philodromus (36 % ze všech zaznamenaných pavouků), následovaný rodem Clubiona (22 %).

 

  • Ve srovnání s ekosystémem intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny hostily městské ekosystémy prokazatelně vyšší druhové bohatství zástupců brouků, a prokazatelně vyšší počty brouků a pavouků.

 

  • Početnost křískovitých byla v městském prostředí (ve srovnání s intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinou) nižší.

 

  • Autoři prezentují poznatek, že uvnitř měst s větším podílem ploch se zelení (na velkém 500 m měřítku) mají členovci vyšší diverzitu i početnost.

 

Grafické přílohy: 
Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity
Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity
Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity
Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity
Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity
Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity
Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity
Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity
Zdroj: 
Turrini, T., Knop, E., A landscape ecology approach identifies important drivers of urban biodiversity, Global Change Biology (2015) 21, pp.: 1652–1667
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.