Příčiny a trendy změn rozlohy městské zeleně mezi lety 1990 - 2006

Verze PDF

Pokročilá urbanizace krajiny s sebou nese řadu negativních efektů na životní prostředí, počínaje znečištěním ovzduší, hlukem a redukcí prostoru, jinak využitelného pro rekreaci. Již dříve bylo doloženo, jak zeleň ve městech ovlivňuje celkovou kvalitu života. Dosud však nebyla dostatečně vyhodnocena souvislost mezi dynamickými proměnami zastoupení zeleně ve městech v souvislosti s rozvojem měst samotných.
V této studii bylo analyzováno 202 evropských měst z hlediska porovnání nabídky/dostupnosti zelených prostranství, rozlohy rezidenčních čtvrtí, velikosti populace, počtu obytných domů/bytů, a vývoje těchto trendů mezi lety 1990 – 2006.
V západní a jižní Evropě byl mezi lety 2000-2006 zaznamenán pozvolný nárůst poměrného zastoupení zeleně v rezidenčním prostoru, zatímco mezi lety 1990 až 2000 nebyla pozorována žádná významná změna.

Využitelné výstupy: 

Zvýšení zastoupení zeleně ve městech západní a jižní Evropy je v kontrastu s městy Východní Evropy, kde byl zaznamenán úbytek, většinou v souvislosti s poklesem městského obyvatelstva.
V zemích východní Evropy je pozorován setrvalý vzestup zastoupení zeleně ve městech bez ohledu na přírůstky/úbytky počtu obyvatel. Autoři usuzují, že větší zastoupení zeleně v obytném prostoru je tedy nezávislé na populačním úbytku/přírůstku, respektive že je současným trendem.
Snížení počtu obyvatel automaticky nevyústí v pokles rozlohy rezidenčních čtvrtí, a následném „automatickém“ zvýšení počtu zelených ploch ve „velkém“ měřítku, pokud ale adoptujeme základní přístupy k revitalizaci a znovu-využití narušených prostor (demoliční lokace, brownfield, znovu-otevřené prostory), můžeme pozorovat zvýšení zastoupení zeleně ve městech.
V současnosti žije po celém světě více než 50 % lidské populace ve městech. V Evropě je to pak téměř 70 %. Podle odhadu OSN by se do roku 2050 měl tento trend projevit nárůstem městské populace až na 82 %.
Při analýze byly využity data z mapování CORINE, pořízení Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA). Mapování CORINE primárně rozlišuje 44 standardních tříd krajinného pokryvu, ale pro potřeby této analýzy byly podstatné především kategorie „umělé povrchy, zemědělské plochy, lesy, polo-přirozené oblasti, mokřiny a vodní tělesa.

Grafické přílohy: 
Příčiny a trendy změn rozlohy městské zeleně mezi lety 1990 - 2006
Příčiny a trendy změn rozlohy městské zeleně mezi lety 1990 - 2006
Příčiny a trendy změn rozlohy městské zeleně mezi lety 1990 - 2006
Příčiny a trendy změn rozlohy městské zeleně mezi lety 1990 - 2006
Zdroj: 
Kabisch N., Haase D. 2013: Green spaces of European cities revisited for 1990–2006. Landscape and Urban Planning 110: 113-122.
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.