Přehled zmírňujících opatření pro snížení úmrtnosti volně žijících živočichů na silnicích

Verze PDF

S rostoucím počtem studií v oblasti silniční ekologie je zřejmé, že kolize volně žijících živočichů s vozidly jsou důležité jak pro biology tak dopravní úředníky. Silnice mohou ovlivnit kvalitu a kvantitu biotopu pro volně žijící živočichy, nejvíce zjevně prostřednictvím fragmentace. Doprava způsobuje mortalitu volně žijících živočichů a v některých případech může mít katastrofické následky pro populace. Spojitost biotopů a prostupnost silničního systému jsou proto důležitými faktory při zvažování zmírňujících opatření. Existuje množství přístupů, které mohou být při zmírnění efektu silnic na živočichy a pro snížení mortality využity. Cílové lokality pro snížení mortality živočichů by měly být konzultovány apriori. Zmírňující opatření jsou obvykle zaměřena na konkrétní druhy nebo skupiny druhů. Je zapotřebí další průzkum ohledně úspěšnosti rozmanitých zmírňujících opatření. Plánování před výstavbou je obecně ekonomičtější než úprava existujících silnic. Konektivita biotopů a permeabilita silnic jsou důležité faktory. Efektivita zmírňujících opatření by měla být sledována monitorovacími programy.

Využitelné výstupy: 

S rostoucím počtem studií v oblasti silniční ekologie je zřejmé, že kolize volně žijících živočichů s vozidly jsou důležité jak pro biology tak dopravní úředníky. Silnice mohou ovlivnit kvalitu a kvantitu biotopu pro volně žijící živočichy, nejvíce zjevně prostřednictvím fragmentace. Doprava je zdrojem mortality volně žijících živočichů a v některých případech může mít katastrofické následky pro populace. Spojitost biotopů a prostupnost silničního systému jsou proto důležitými faktory při zvažování zmírňujících opatření. Existuje množství přístupů, které mohou být při zmírnění efektu silnic na živočichy a pro snížení mortality využity.
Trubní propustky jsou relativně malé objekty (0,3 – 2 m v průměru) vyrobené z betonu, hladké oceli nebo vlnitého plechu pro odvod vody. V Evropě se využívají ještě menší trubní propustky, známé jako „tunely pro obojživelníky“. Hranaté propustky zůstávají kromě období zvýšených srážek většinou suché. Využití systému trubních i hranatých propustků pomohlo snížit úmrtnost volně žijících živočichů o 93,5%. Z monitoringu propustků na transkanadské dálnici bylo zjištěno 618 překročení na druhou stranu nejméně u devíti druhů. Z migračních objektů mohou být propustky nejekonomičtější. S některými úpravami může být většina propustků využita jako migrační objekty. Nevýhodou je velikost některých propustků, která neumožňuje průchod větších živočichů.
Podchody pro volně žijící živočichy jsou rozměrné podchody, které umožňují živočichům relativně volný průchod. Tam, kde silnice překračuje řeku, mohou podchody poskytnout průchod pro mnoho živočichů, obzvláště těch využívajících říční koridory. V případě, že je v podchodu značné množství vody, mohou být instalovány lávky nebo římsy. Podchody s největším průměrem byly savci využívány nejvíce. Průchody s rozšířenými břehy byly využívány více živočichy. Nevýhodou podchodů je jejich nákladnost.
Nadchody pro volně žijící živočichy jsou primárně určeny pro větší živočichy, jako jsou velké šelmy a kopytníci. Jejich šířka se může pohybovat od 30 – 50 m po 200 m. Nadchody zahrnují relativně velké pruhy přirozené vegetace. Jsou využívány více druhy živočichů než podchody. Z Nizozemska je uváděno pravidelné využívání nadchodů jelenem evropským a divokými prasaty. Za období několika let došlo k několikanásobnému zvýšení frekvence využívání u jelenů, kteří si patrně tyto objekty zvykli využívat. Srnec evropský byl nejčastěji zaznamenáván při využívání nadchodů v Německu, Švýcarsku, Francii a Nizozemsku. Nadchody relativně málo omezují průchod živočichů, zachovávají podmínky srážek, teploty, světla a slouží jak pro průchod velkých živočichů, tak jako biotopy pro menší druhy. Obvykle se jedná o nejdražší opatření vzhledem k jejich velikosti a konstrukčním nákladům.
Umístění migračních objektů je velmi důležité a může to být nejdůležitější faktor ovlivňující jejich účinnost. To platí zejména pro méně mobilní živočichy, jako jsou obojživelníci a plazi.
Rozměr a tvar objektu může být rovněž určující faktor migrační úspěšnosti. V Evropě jsou nadchody ve tvaru přesýpacích hodin využívány hojně divokými prasaty, ale nikoli jeleny, kteří jsou znepokojeni zúžením ve středu objektu. Pro některé druhy může být relativní otevřenost objektu důležitější než jeho velikost. Tunely, které umožňují zvířatům vidět na druhý konec, pozitivně ovlivňují využívání některými druhy. Někteří drobní savci preferují menší migrační objekty. Dostupnost vegetačního pokryvu u vchodu migračního objektu může ovlivnit, zda jej konkrétní druh využije. Přirozená vegetace může zvýšit přitažlivost objektu a umožnit kontinuitu biotopu. Pokryv může ovlivnit využívání malými a středně velkými druhy, ale může odradit jiné druhy, jako jsou zvěř a kopytníci.
Využití oplocení nebo zdí jako bariér spolu s průchody může usnadnit pohyb živočichů směrem k migračním objektům. Oplocení bez migračních struktur ale může mít škodlivý účinek, protože funguje jako bariéra a způsobuje fragmentaci populací. Délka oplocení je často určována cílovým druhem a konfigurací terénu.
Vlhkost, teplota, světlo, substrát a hluk mohou ovlivnit, zda živočichové průchody využijí. Obojživelníci obvykle vyžadují vlhké podmínky během migrace, tj. průchody by měly být designovány tak, aby umožnily zvlhčení z dešťových srážek. Rozdíl v teplotách mezi venkem a vnitřkem objektu může některé obojživelníky odradit. Využití průchodů je větší u hliněných substrátů než u asfaltu. Hluk může významně negativně ovlivnit využívání průchodů, např. u šelem a kopytníků.
Cílové lokality pro snížení mortality živočichů by měly být konzultovány apriori. Zmírňující opatření jsou obvykle zaměřena na konkrétní druhy nebo skupiny druhů. Je zapotřebí další průzkum ohledně úspěšnosti rozmanitých zmírňujících opatření. Plánování před výstavbou je obecně ekonomičtější než úprava existujících silnic. Konektivita biotopů a permeabilita silnic jsou důležité faktory. Efektivita zmírňujících opatření by měla být sledována monitorovacími programy.

Zdroj: 
Glista D.J., DeVault D.L. and DeWoody J.A. 2009: A review of mitigation measures for reducing wildlife mortality on roadways. Landscape and Urban Planning 91 (2009): 1 - 7.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.