Preference míst ke kladení vajíček u jasoně dymnivkového

Verze PDF

Jasoň dymnivkový Parnassius mnemosyne je na většině evropského území ochranářsky významným druhem. V této studii autoři zkoumají, jaké faktory ovlivňují samice jasoně dymnivkového při jejich výběru lokalit pro kladení vajec. Výsledky studie potvrzují, že samice jasoně dymnivkového aktivně vyhledávají místa pro ovipozici a že existují jiné faktory, než je výskyt živné rostliny, které rozhodnutí naklást vajíčka ovlivňují.  Všechny případy kladení se odehrály v blízkosti živné rostliny (průměrná vzdálenost 0,4 m), ale sama přítomnost živné rostliny nezaručuje vhodnost místa ke kladení. Z výsledků vyplývá, že vzdálenost ke křovinám a k živé rostlině, stejně jako teplota vzduchu u země, významně ovlivňují přijetí lokality pro ovipozici. Důležitost vegetační struktury pro ovipozici byla potvrzena u více druhů motýlů. Skutečnost, že si samice jasoně dymnivkového aktivně vybírají místa pro ovipozici, je pro management na lokalitách s výskytem tohoto druhu stěžejní. Hlavní hrozba pravděpodobně spočívá v zarůstání lokalit, proto by aktivní opatření měla směřovat k odstraňování stromů a keřů. Biotop by nicméně neměl být otevřený přespříliš, aby byl pro kladení vajec vhodný. Křoviny s výskytem živné rostliny by měly být ponechány pro vytvoření vhodných mikrostanovišť pro kladoucí samice.

Využitelné výstupy: 

Jasoň dymnivkový je na většině evropského území ochranářsky významným druhem. Obecné nároky na biotop jsou u tohoto druhu dobře dokumentovány a to v regionálním i krajinném měřítku. Přesto ale chybí podrobnější informace o specifických požadavcích na biotop u kladoucích samic. Jasoň dymnivkový je univoltinním druhem, přezimuje tedy ve stadiu vajíčka. Larvy se vyvíjejí časně na jaře a živí se dymnivkami. V této studii autoři zkoumají, jaké faktory ovlivňují samice jasoně dymnivkového při jejich výběru lokalit ke kladení vajíček.
Celkem bylo pozorováno 17 případů, ve kterých došlo ke snaze o kladení vajíček, ve 12 z nich došlo k úspěšnému nakladení, v pěti případech bylo kladení odmítnuto. Typickým chováním samice bylo spustit se do vysoké vegetace a propracovat se aktivně k zemi. Na úrovni země samice stočila zadeček a nakladla vajíčka na vhodný substrát, např. na větvičku nebo list. Samice strávily hodně času sluněním nebo hledáním zdroje nektaru. Byly méně viditelné než samci. U lokalit, kde se samice spouštěly k zemi kvůli ovipozici, byly živné rostliny a křoviny blíže než na kontrolních, náhodně zvolených lokalitách. Lokality s úspěšnou a neúspěšnou ovipozicí se lišily v jediném faktoru – lokality s úspěšnou ovipozicí měly významně nižší teplotu u země.
Výsledky studie potvrzují, že samice jasoně dymnivkového aktivně vyhledávají místa pro ovipozici a že existují i jiné faktory, než je výskyt živné rostliny, které rozhodnutí naklást vajíčka ovlivňují. Všechny případy kladení se odehrály v blízkosti živné rostliny (průměrná vzdálenost 0,4 m), ale sama přítomnost živné rostliny nezaručuje vhodnost místa ke kladení. Z výsledků vyplývá, že vzdálenost ke křovinám a k živé rostlině, stejně jako teplota vzduchu u země, významně ovlivňují přijetí lokality pro ovipozici. Existují názory, že samice u druhu kladoucího celkově méně vajíček, jsou více vybíravé při hledání míst pro ovipozici. Výběrem vhodné lokality zvyšuje samice pravděpodobnost přežití vývojových stadií. Investování času do výběru vhodné lokality pro nakladení vajec může být považováno za formu rodičovské péče. Preference okrajových míst s křovinami byla zaznamenána i u jiných druhů (okáč jílkový). Může být způsobena vyšší početností živné rostliny u okrajových míst a vyšším přežíváním vajec při okrajích než na slunci nebo ve stínu. Lokality v blízkosti křovin mohou být lépe chráněny proti vysychání vajíček.
Důležitost vegetační struktury pro ovipozici byla potvrzena u více druhů motýlů. Skutečnost, že si samice jasoně dymnivkového aktivně vybírají místa pro ovipozici, je pro management na lokalitách s výskytem druhu stěžejní. Hlavní hrozba pravděpodobně spočívá v zarůstání lokalit, proto by aktivní opatření měla směřovat k odstraňování stromů a keřů. Biotop by nicméně neměl být otevřený přespříliš, aby byl pro kladení vajec vhodný. Křoviny s výskytem živné rostliny by měly být ponechány pro vytvoření vhodných mikrostanovišť pro kladoucí samice.

Grafické přílohy: 
Umístění sledované lokality
Zdroj: 
Bergstorm A. 2005: Oviposition site preferences of the threatened butterfly Parnassius mnemosyne – implications for conservation. Journal of Insect Conservation 9: 21-27.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.