Predace vajec a mláďat čejky chocholaté a břehouše černoocasého a její vliv na hnízdní úspěšnost

Verze PDF

V posledních letech dochází v Nizozemsku k setrvalému poklesu stavu ptáků zemědělské krajiny, a to i přes uskutečnění řady ochranářských opatření v rezervacích, realizaci agro-environmentálních programů a provádění fyzické ochrany hnízd dobrovolníky. Nejčastější uváděnou příčinou tohoto jevu je intenzifikace zemědělství, nicméně sílí i názory, že významný podíl na úbytku má i zvyšující se míra predace. Autoři zjišťovali predaci na vejcích a mláďatech čejky chocholaté (Vanellus vanellus) a břehouše černoocasého (Limosa limosa). Celkem bylo zaznamenáno 22 druhů predátorů na vejcích a/nebo mláďatech čejky a břehouše, z nichž nejčastější byli liška obecná, káně lesní, volavka popelavá a lasice hranostaj. Ztráty na vejcích byly nejčastěji způsobeny savci (93%), ztráty na mláďatech naopak ptáky (71%). Hlavním zjištěním této studie je, že variabilita predačního tlaku se značně liší v čase a prostoru. S ohledem na tuto heterogenitu je nutné při snižování predačního tlaku volit spíše místně specifický přístup než obecná široce pojatá doporučení. Z výsledků rovněž vyplývá, že odstranění jediného ohrožujícího faktoru, v tomto případě predace, nedokáže zastavit trend v poklesu početnosti místních populací. Je proto doporučeno se zaměřit na současné odstraňování více známých příčin v poklesu početnosti obou druhů než řešit samostatně pouze predaci.

Využitelné výstupy: 

V posledních letech dochází v Nizozemsku k setrvalému poklesu stavu ptáků zemědělské krajiny, a to i přes uskutečnění řady ochranářských opatření v rezervacích, realizaci agro-environmentálních programů a provádění fyzické ochrany hnízd dobrovolníky. Nejčastější uváděnou příčinou tohoto jevu je intenzifikace zemědělství, nicméně sílí i názory, že významný podíl na úbytku má i zvyšující se míra predace. Autoři zjišťovali predaci na vejcích a mláďatech čejky chocholaté (Vanellus vanellus) a břehouše černoocasého (Limosa limosa). Predace na vejcích byla sledována pomocí dataloggerů u 545 hnízd a u 247 hnízd probíhalo nepřetržité sledování videokamerami. 297 mláďat čejky a 365 mláďat břehouše bylo sledováno využitím radiotelemetrie.
Celkem bylo zaznamenáno 22 druhů predátorů na vejcích a/nebo mláďatech čejky a břehouše, z nichž nejčastější byli liška obecná, káně lesní, volavka popelavá a lasice hranostaj. Ztráty na vejcích byly nejčastěji způsobeny savci (93%), ztráty na mláďatech naopak ptáky (71%). Průměrná ztráta na vejcích byla 46%, což je značně vyšší, než je uváděný národní průměr pro celou zemi (27%). V míře predace byla zjištěna značná meziroční variabilita, a to i mezi jednotlivými lokalitami. Míra predace na vejcích nekorelovala s mírou predace na mláďatech. Bylo potvrzeno očekávání, že liška obecná patří mezi nejvýznamnější predátory, naopak u vrány obecné byl oproti očekávání zjištěn nevýznamný podíl na predaci. Mláďata čejek byla častěji lovena volavkami, mláďata břehoušů hranostaji. Čejky preferují krátkostébelné vlhké louky, kde volavky často loví; břehouši upřednostňují vysokostébelné porosty, kde se k nim mohou hranostajové přiblížit nepovšimnuti. 
Zhoršování kvality lokalit v důsledku intenzifikace zemědělství se může projevit nepřímo i ve vlivu predace na hnízdící ptáky. Z důvodu snížené potravní nabídky mohou dospělí ptáci trávit více času sháněním potravy a ponechat snůšky bez ochrany, stejně tak mohou být mláďata vystavena většímu riziku predace při delším času stráveném sběrem potravy.
Eliminace predátorů jako ochranářské opatření nemusí mít vždy požadovaný efekt. V Anglii bylo zdokumentováno, že se odstřel lišek a vran na hnízdní úspěšnosti čejek neprojevil, zvláště u lokalit, kde byla predace nízká. Autoři argumentují, že odstřel vran a v některých případech i lišek by účinně nepomohl snížit predační tlak na čejky a břehouše na sledovaných lokalitách. Při odfiltrování vlivu predace na vejcích bylo zjištěno, že eliminace nočních predátorů by nevedla k účinnému zvýšení hnízdní úspěšnosti čejek a břehoušů. Pouze eliminace ptačí predace by mohla pomoci k navýšení hnízdní úspěšnosti tak, aby populace byla dlouhodobě životaschopná, nicméně toho je v praxi obtížné dosáhnout.  Na většině lokalit je ale zapotřebí řešit zároveň více faktorů ovlivňujících ztráty na vejcích a mláďatech. Hlavním zjištěním této studie je, že variabilita predačního tlaku se značně liší v čase a prostoru. S ohledem na tuto heterogenitu je nutné volit místně specifický přístup při snižování predačního tlaku spíše než obecná široce pojatá doporučení. Z výsledků rovněž vyplývá, že odstranění jediného ohrožujícího faktoru, v tomto případě predace, nedokáže zastavit trend v poklesu početnosti místních populací. Je proto doporučeno zaměřit se na současné odstraňování více známých příčin v poklesu početnosti obou druhů než řešit samostatně pouze predaci.        

Grafické přílohy: 
Mapa sledovaných lokalit. Odstíny šedi znázorňují míru predace - čím tmavší odstín, tím vyšší míra predace
Osud snůšek monitorovaný dataloggery a videokamerami
Vztah mezi celkovými ztrátami na snůškách a ztrátami způsobenými predací za dne a noční predací
Zdroj: 
Teunissen W., Schekkermann H., Willems F., Majoor F. 2008: Identifying predators of eggs and chicks of Lapwing Vanellus vanellus and Black-tailed Godwit Limosa limosa in the Netherlands and the importance of predation on wader repriductive output. Ibis 150: 74-85. http://newsletter.jagdnetz.de/system/assets/243/original/wolf-teunissen.pdf
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.