Populační trendy 48 běžných ptačích druhů v Evropě - výsledky celoevropského monitoringu

Verze PDF

Monitoring ptačích druhů je v mnoha evropských zemích dobře rozvinut. Nicméně, na evropské úrovní neexistoval dostatek hodnověrných odborných informací o změnách v početnosti ptáků. To vedlo v roce 2002 k ustanovení Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), jehož cílem je mj. zjišťovat trendy v početnosti u široce rozšířených ptačích druhů. Studie vyhodnocuje trendy v početnosti 48 běžných druhů ptáků (24 lesních druhů a 24 druhů zemědělské krajiny) na základě údajů poskytnutých 18 evropskými státy za období 1966 - 2002. U více než poloviny druhů (58%) dochází k celkovému poklesu početnosti: u 17 druhů byl zjištěn významný pokles, u jednoho druhu nevýznamný pokles a u 10 druhů pokles. U téměř dvou třetin ptáků zemědělské krajiny došlo k poklesu, zatímco u lesních ptáků u méně než poloviny. Z výsledků vyplývá, že u mnoha druhů ptáků zemědělské krajiny dochází k dlouhodobému poklesu v početnosti. Toto zjištění odpovídá výsledkům jiných studií. Je doloženo, že tento úbytek souvisí s intenzifikací zemědělství, které je patrně hlavním určujícím faktorem zodpovědným za pokles v početnosti ptáků zemědělské krajiny. Méně zjevné jsou příčiny poklesu u lesních druhů ptáků. Poprvé byly stanoveny trendy v početnosti běžných ptačích druhů v takto širokém měřítku. Vzhledem k určitým metodickým nedostatkům je ale nutné dívat se na tyto výsledky jako na předběžné.

Využitelné výstupy: 

Monitoring ptačích druhů je v mnoha evropských zemích dobře rozvinut. Nicméně, na evropské úrovní neexistoval dostatek hodnověrných odborných informací o změnách v početnosti ptáků. To vedlo v roce 2002 k ustanovení Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), jehož cílem je mj. zjišťovat trendy v početnosti u široce rozšířených ptačích druhů. Studie vyhodnocuje trendy v početnosti 48 běžných druhů ptáků (24 lesních druhů a 24 druhů zemědělské krajiny) na základě údajů poskytnutých 18 evropskými státy za období 1966 - 2002. Podle změn početnosti a zjištěných trendů byly stanoveny tyto kategorie:
Významný pokles či významný nárůst (signifikantní trend a rozsah změn v početnosti je významně vyšší než 20% v období 20 let), nevýznamný pokles či nevýznamný nárůst (trend je signifikantní, ale rozsah změn je významně nižší než 20%), nárůst či pokles (trend je signifikantní, rozsah změn není významně nižší ani vyšší než 20%), stabilní (trend nesignifikantní a změny významně nižší než 20%), neznámý (trend nesignifikantní, rozsah změn není významně nižší ani vyšší než 20%).
U více než poloviny druhů (58%) dochází k celkovému poklesu početnosti: u 17 druhů byl zjištěn významný pokles, u 1 druhu nevýznamný pokles a u 10 druhů pokles.   
U 8 druhů byl zjištěn stabilní trend, u 3 nárůst a u 7 druhů významný nárůst. U téměř dvou třetin ptáků zemědělské krajiny došlo k poklesu (významný pokles 10 druhů, pokles 7 druhů), zatímco u lesních ptáků u méně než poloviny (významný pokles 7 druhů, nevýznamný pokles – 1 druh, pokles – 3 druhy). Z ptáků zemědělské krajiny došlo u čejky chocholaté a hrdličky divoké k poklesu početnosti ve všech sledovaných regionech, u lesních druhů došlo k setrvalému poklesu u lindušky lesní a budníčka většího, zatímco setrvalý nárůst ve všech oblastech byl zaznamenán u pěnice černohlavé. 
Z výsledků vyplývá, že u mnoha ptáků zemědělské krajiny dochází k dlouhodobému poklesu v početnosti. Toto zjištění odpovídá výsledkům jiných studií. Je doloženo, že tento úbytek souvisí s intenzifikací zemědělství, které je patrně hlavním určujícím faktorem zodpovědným za pokles v početnosti ptáků zemědělské krajiny. Méně zjevné jsou příčiny poklesu u lesních druhů ptáků.
Poprvé byly stanoveny trendy v početnosti běžných ptačích druhů v takto širokém měřítku. Vzhledem k určitým metodickým nedostatkům je ale nutné dívat se na tyto výsledky jako na předběžné. Přesnost trendů a indexů v evropském měřítku závisí na přesnosti národních indexů. Indexy z let 1966 – 1980 jsou z velké míry založeny na údajích z Velké Británie. Proto jsou údaje z let 1980 – 2002 spolehlivější. Velikost populací v daném státu byla použita jako váha při váženém průměru národních indexů. Je zřejmé, že odhady početnosti se mohou lišit ve své kvalitě a spolehlivosti a tím do určité míry ovlivnit celkový výsledek. Rovněž design národních monitorovacích programů může evropské indexy ovlivnit. Současné monitorovací programy využívají náhodného výběru sčítacích bodů, zatímco starší programy nechávaly výběr dobrovolný. Pro budoucí monitoring je počítáno s odstraněním těchto metodických nedostatků a s rozšířením počtu sledovaných druhů a geografického pokrytí.

Zdroj: 
Vorisek P., Gregory R.D., Van Strien A.J., Meyling A.G. 2008: Population trends of 48 common terrestrial bird species in Europe: results from the Pan-European Common Bird Monitoring Scheme. Revista Catalana d’Ornitologia 24: 4-14.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.