Péče o Významný krajinný prvek „Lada pod Květnou“

Verze PDF
Autoři: 

Ondřej Sedláček

Lokalita: 

VKP Lada pod Květnou

Období sledování: 

2008 - 2013

Souhrn: 

Lada pod Květnou (2,7 ha) se nacházejí při SV okraji Příbrami mezi pražskou výpadovkou (ulice Evropská) a vrchem Květná. Území bylo dlouhodobě využíváno jako zdroj kvalitní pitné vody pro dnes již zaniklou příbramskou sodovkárnu. Proto zde bylo vyloučeno jakékoliv hnojení. Význam lokality spočívá především v zachování střídavě vlhkých až podmáčených lučních biotopů s regionálně významnou koncentrací vzácných a chráněných rostlin, bohatou faunou motýlů s přítomností specializovaných druhů modrásků i výskytem vzácnějších druhů obratlovců. Lokalita je velmi hodnotná z botanického hlediska, bylo zjištěno hojné zastoupení (desítky až stovky jedinců) mnoha ohrožených druhů, vázaných na střídavě vlhké až velmi vlhké louky. Mezi nejvýznamnější druhy patří zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), kosatec sibiřský (Iris sibirica), upolín evropský (Trollius europaeus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) nebo vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Mezi dosud 40ti zjištěnými druhy motýlů zasluhují pozornost především modrásci a ohniváčci vázaní na mezofilní až velmi vlhké louky. Nejvýznamnějšími druhy jsou modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius), které jsou chráněné směrnicemi Evropské unie. Lokalita je dosud v poměrně dobrém stavu a její biologická hodnota je velmi vysoká. Absencí péče však postupně dochází k nahrazování druhově pestrých společenstev zápojem konkurenčně silnějších druhů – trsnatých trav, např. bezkolenců a třtinou křovištní, ve vlhčích partiích pak tužebníkem jilmovým a vrbami. Proto je na lokalitě uplatňováno mozaikovité kosení s vhodným načasování s ohledem na zájmové druhy rostlin a bezobratlých. Dále je plánována obnova přirozeného toku Svatého potoka s cílem podpořit vodní režim navazujících vlhkých luk.

Metodika: 

Lokalita je dosud v poměrně dobrém stavu a její biologická hodnota je velmi vysoká. Absencí péče však postupně dochází k nahrazování druhově pestrých společenstev zápojem konkurenčně silnějších druhů – trsnatých trav, např. bezkolenců a třtinou křovištní, ve vlhčích partiích pak tužebníkem jilmovým a vrbami. Proto je na lokalitě uplatňováno mozaikovité kosení s vhodným načasování s ohledem na zájmové druhy rostlin a bezobratlých. Kosení je doposud realizováno pouze při okrajích pro podporu cílových druhů rostlin. V dalších letech se chystá rozšíření seče se zachováním mravenišť mravenců rodu Myrmica. Je plánována obnova přirozeného toku Svatého potoka s cílem podpořit vodní režim navazujících vlhkých luk.
 

Výsledky: 

Význam lokality spočívá především v zachování střídavě vlhkých až podmáčených lučních biotopů s regionálně významnou koncentrací vzácných a chráněných rostlin, bohatou faunou motýlů s přítomností specializovaných druhů modrásků i výskytem vzácnějších druhů obratlovců. Lokalita je velmi hodnotná z botanického hlediska, bylo zjištěno hojné zastoupení (desítky až stovky jedinců) mnoha ohrožených druhů, vázaných na střídavě vlhké až velmi vlhké louky. Mezi nejvýznamnější druhy patří zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), kosatec sibiřský (Iris sibirica), upolín evropský (Trollius europaeus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) nebo vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Mezi dosud 40ti zjištěnými druhy motýlů zasluhují pozornost především modrásci a ohniváčci vázaní na mezofilní až velmi vlhké louky. Nejvýznamnějšími druhy jsou modrásek bahenní (Maculinea nasithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius), které jsou chráněné směrnicemi Evropské unie. Oba druhy obývají extenzivně obhospodařované vlhké louky se zachovalým vodním režimem a s přítomností živné rostliny prvních instarů housenek – krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). Nezbytnou nutností pro zdárný vývoj modrásků je přítomnost a dostatečná abundance mravenců rodu Myrmica na lokalitě, v jejichž mraveništích housenky později parazitují.
Na území VKP Lada pod Květnou u Příbrami bylo prokázáno 402 druhů brouků ze 44 čeledí v 617 nálezových údajích.

Diskuze: 

Vlhké louky byly v dřívější době nedílnou součástí naší krajiny, běžně doprovázely říční a potoční nivy. Hlavním důvodem zániku obrovských ploch těchto biotopů v druhé polovině 20. století bylo napřímení a regulace toků a odvodnění podmáčených míst melioracemi. Po vysušení byly plochy nejčastěji převedeny na intenzivní louky a pole, případně byly zalesněny. Není tedy divu, že velké množství dříve běžných organismů vázaných na tyto biotopy, od rostlin přes bezobratlé až po obratlovce, dnes řadíme k vzácným a ohroženým. V rámci krajinného kontextu má zachování lokality jeden důležitý aspekt. Tím je podpora metapopulační dynamiky některých druhů rostlin a motýlů, schopných migrovat mezi plochami podobného charakteru. V tomto případě se jedná o návaznost na blízké další drobné plošky mokřadních biotopů v pramenné oblasti Svatého potoka a zhruba 600 m vzdálený významný krajinný prvek Motýlí step Pichce.

Závěr: 

Význam lokality spočívá především v zachování střídavě vlhkých až podmáčených lučních biotopů s regionálně významnou koncentrací vzácných a chráněných rostlin, bohatou faunou motýlů s přítomností specializovaných druhů modrásků i výskytem vzácnějších druhů obratlovců. Z výsledků rovněž vyplývá, že i v okolí středně velkého města se mohou vyskytovat cenné lokality s hodnotnými biotopy a výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin. Při dobré znalosti regionu a komunikaci s příslušnými odpovědnými orgány ochrany přírody tak může i jednotlivec přispět k zachování regionálně významných lokalit.

Grafické přílohy: 
Ostrý přechod mezi dvousečnou, hnojenou kulturní loukou a lučním ladem je na první pohled patrný.
Pohled z lokality na Příbram. V popředí loňské trsy kosatce sibiřského (Iris sibirica).
Svatý potok, který protéká územím, je zahloubený a napřímený, dno zpevňují betonové dlaždice.
Hnízdo mravenců rodu Myrmica, které hostí housenky modrásků rodu Maculinea. Při sečení lokality je potřeba mraveniště zachovat.
Upolín evropský (Trollius europaeus) roste roztroušeně v celé ploše, především v níže položené, vlhčí západní části.
Zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare) se vyskytuje roztroušeně v sušších partiích.
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants ČEPS EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.