Péče o významný krajinný prvek Černé Bláto

Verze PDF
Autoři: 

Ondřej Sedláček

Lokalita: 

VKP Černé Bláto, k.ú. Višňová, okres Příbram

Období sledování: 

2008 - 2013

Souhrn: 

Černé Bláto představuje vlhčí lesní louku, která se nachází v blízkosti hájovny Placy při silnici spojující Příbram a Kamýk nad Vltavou. Vlastní zájmová lokalita odpovídá části parcely 698/1 katastrálního území Višňová. V minulosti plocha sloužila ke žďáření uhlí (odtud místní název Placy i nejbližšího vrchu Spálený) a v druhé polovině 20. století jako vojenská a policejní střelnice, od poloviny 90. let minulého století o ni nebylo nijak pečováno. Část plocha je registrována jako významný krajinný prvek z důvodu výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Nejvýznamnější je výskyt silně ohroženého hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) a kriticky ohroženého modráska hořcového (Maculinea alcon), který je na hořec svým vývojem striktně vázaný. Populace hořce hořepníku i modráska hořcového byly ještě donedávna velmi početné, v současnosti ale slábnou a při absenci péče by pravděpodobně došlo k vyhynutí v horizontu několika let. Důvodem bylo jednak zalesňování části střelnice mimo vlastní plochu VKP, kde se ale oba druhy vyskytují a v neposlední řadě absence adekvátní péče o travní porosty, která by umožňovala podporu populace konkurenčně slabšího hořce. Ten je postupně vytlačován expanzními druhy trav, jako např. třtinou křovištní nebo bezkolenci. Úplné zapojení drnu navíc znemožňuje klíčení semenáčků hořců a populace postupně dožívá. Z původních tisícových počtů tak zůstávají pouze desítky až stovky. Při dalším oslabení populace hořce dojde velmi rychle k vyhynutí kriticky ohroženého modráska.

Metodika: 

Nejdůležitější součástí ochrany lokality je komunikace s vlastníky. Původní vlastník se snažil převést louky na lesní pozemky a ty pak postupně zalesnit. Z důvodu výskytu vzácných druhů mu toto Městský úřad v Příbrami znemožnil. Vlastník tak přistoupil k ilegálnímu zalesňování a situace se zdála být bezvýchodnou. V roce 2012 však vlastník přistoupil k prodeji pozemku, s nimiž byla ihned zahájena komunikace. Pro potřeby střelnice bylo třeba přistoupit k navýšení ochranných valů, které zachycují střely z dalekonosných pušek. Vznikla idea potřebný materiál získat přímo na lokalitě, a to vyhloubením tůní. Tento záměr se podařilo zrealizovat již v roce 2013, kdy vzniklo celkem 9 tůní o celkové rozloze okolo 2 000m2. Na tento záměr se podařilo získat zdroje z MŽP ČR. Při pojezdech těžké techniky rovněž došlo ke kýženým disturbancím a narušení povrchu v místech s expanzí třtiny křovištní. V těchto místech lze očekávat klíčení nových semenáčků hořce. V roce 2012 byla zahájena komunikace s novým vlastníkem, který plánuje znovuobnovení střelnice pro sportovní dálkovou střelbu až na 500m. Tyto aktivity byly shledány příznivé pro ochranu vzácných druhů a byly zahájeny první kroky. V první řadě došlo k odstranění veškerých výsadeb borovic i spontánních náletů. V roce 2013 pak bylo přistoupeno k mozaikovitému sečení veškerých travních porostů v různých fázích. Na většině plochy byla provedena první seč v druhé polovině května a první polovině června, před hlavní vegetační sezónou hořce. Byla tak odstraněna nahromaděná stařina a utlumen růst travin, které hořec kompetičně vytlačují. Druhá fáze sečení pak proběhla v první polovině října, po skončení vegetační sezóny hořce.

Výsledky: 

Kromě hořce hořepníku a modráska hořcového byly v druhově pestrém lučním společenstvu nalezeny další druhy ohrožených rostlin, a to prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a upolín evropský (Trollius altissimus). Při okraji lesa roste silně ohrožený kociánek dvoudomý (Antennaria dioica). Lokalita hostí velmi pestré společenstvo motýlů, byl zde potvrzen výskyt čolka obecného a horského, skokana štíhlého a hnědého, blatnice skvrnité a kuňky obecné. S příchodem nového vlastníka a záměrem k obnově střelnice došlo ke kýženému obratu v péči o lokalitu. Byly provedeny první zásahy a dle reakce hořců na různé přístupy bude management postupně upravován. Na místech, kde hořec neroste došlo, k vyhloubení tůní, potenciál oživení především vodními bezobratlými a mnoha druhy obojživelníků je obrovský.

Diskuze: 

Populace hořce hořepníku i modráska hořcového byly ještě donedávna velmi početné, postupně slábly a při absenci péče by pravděpodobně došlo k vyhynutí v horizontu několika let. Důvodem bylo jednak zalesňování části střelnice mimo vlastní plochu VKP, kde se ale oba druhy vyskytují a v neposlední řadě absence adekvátní péče o travní porosty, která by umožňovala podporu populace konkurenčně slabšího hořce. Ten je postupně vytlačován expanzivními druhy trav, jako např. třtinou křovištní nebo bezkolenci. Úplné zapojení drnu navíc znemožňuje klíčení semenáčků a populace by postupně dožívala. Při dalším oslabení populace hořce by došlo k vyhynutí kriticky ohroženého modráska.

Závěr: 

Pro účinnou ochranu přírodovědně hodnotných ploch je žádoucí nejen komunikace s příslušnými orgány ochrany přírody, v jejichž kompetenci je zajistit potřebná administrativní opatření, ale i trpělivě a důsledně jednat s vlastníky, kteří mají mnohdy zcela odlišnou představu o využití území, než je v souladu s ochranou cílových druhů a společenstev. To ovšem neznamená, že nelze narazit na osvícené vlastníky, kteří výskyt vzácných druhů na svých pozemcích vítají a ochotně spolupracují při plánování péče o lokalitu a hledání kompromisních řešení vyhovujících oběma stranám. Lokalita bude v budoucnu zcela bezproblémově sloužit jako místo koexistence sportovních střelců a vzácných druhů naší flory a fauny.

Grafické přílohy: 
Mapa výskytu hořce hořepníku a modráska hořcového
Hořepníky zarůstají vysokobylinnou vegetací
Letecký snímek lokality
Louky s výskytem hořce je třeba kosit
Nepovolená výsadba na louce s výskytem hořců
Zbudování tůně
Zadal: 
Jiří Pokorný
EEA Grants ČEPS EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.