Ovlivňuje vyrušení člověkem chování medvědů hnědých?

Verze PDF

Navyšování abundancí ohrožených druhů velkých šelem a minimalizace jejich kontaktu s lidmi je celosvětově jedním z hlavních ochranářských cílů. Jedním z druhů, kterému je v tomto ohledu věnována značná pozornost, je i medvěd hnědý (Ursus arctos). Možná rizika vzájemného setkání těchto zvířat s lidmi jsou předmětem častých diskuzí, nicméně jejich povaha je zpravidla vztažena k ohrožení člověka. Negativní vliv vzájemných interakcí však může být směřován i na samotná zvířata. Medvědi, kteří se s člověkem setkávají jen velmi sporadicky nebo dokonce poprvé, na něho mohou reagovat obdobně jako na přítomnost predátora. Časté vyrušování zvířat, a to zejména při vyhledávání potravy či v průběhu reprodukční sezóny, tak může zásadně pozměnit rozložení a dynamiku exponované populace, či může vést ke zvyšovaní mortality vyvolané vysokou mírou stresu. Právě tomuto tématu byla věnována představovaná studie.
 

Využitelné výstupy: 

Jako modelová populace vhodně simulující celosvětový trend - tj. narůstající populace velkých šelem pronikající do prostředí často navštěvovaného lidmi (turisti, lesní dělníci apod.) byla vybrána skupina medvědů hnědých žijících ve Švédsku. V průběhu studie bylo sledováno chování celkem 52 jedinců vybavených GPS obojky, a to po dobu pěti let (2006 - 2011). Vyrušení zvířat bylo provedeno skupinami dobrovolníků - takto bylo navozeno celkem 293 simulací setkání medvědů s člověkem. Pomocí GPS záznamů byla následně vyhodnocena změna aktivity jednotlivých zvířat vyvolaná vyrušením.   
 
Shrnutí výsledků studie:
 
** Setkaní s člověkem významně narušilo obvyklou denní aktivitu všech sledovaných medvědů. Zejména první a druhý den po konfrontaci s lidmi vykazovali pozorovaní  jedinci tendence pohybovat se spíše v nočních hodinách. Vyrušení mělo také vliv na změnu načasování  hledání potravy a odpočinku (viz Obr. 1 v přílohách).
 
** Žádný ze sledovaných medvědů na dobrovolníky nereagoval agresivně a zvířata měla spíše tendence se lidem vyhýbat. Toto zjištění podporuje názor, že medvěd hnědý vnímá přítomnost člověka spíše jako ohrožující a útočí pouze v situaci kdy je zraněn nebo překvapen.

Grafické přílohy: 
Obr. 1: a) Denní aktivita medvěda hnědého bez disturbancí. b) Změna vzorce denní aktivity po disturbanci následované utlumením aktivity.
Zdroj: 
Ordiz A., Stoen O., Saebo S., Sahlén V., Pedersen B., Kindberg J., Swenson J. 2013: Lasting behavioural responses of brown bears to experimental encounters with humans. Journal of Applied Ecology 50: 306-314.
Zadal: 
Klára Šíchová
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.