Organizace chránící městskou zeleň pod drobnohledem

Verze PDF

Autoři se poněkud netradičně soustředili na problematiku občanských iniciativ v roli ochranářů městské zeleně v „rozvojových“ zemích, konkrétně organizace Green Life v indickém Bangalore. Využili přístupu kvalitativních – anket a rozhovorů, a také analýzy sociální sítě organizace.

Rozvolněná struktura organizace zvyšuje množství členů a míru jejich zapojení, ale redukuje efektivitu organizace. Organizace je sice limitována v kapacitě „jednat kolektivně v případě kontroverzních rozhodnutí“, ale na druhé straně vytváří efektivní přemostění mezi heterogenními zájmy zbytku dynamické městské populace.
 

Využitelné výstupy: 

Ačkoliv se v tomto konkrétním případě jednalo o komunitu s cca 850 členy, a bylo na ní patrné centralistické rozdělení funkcí (jádro/periferie), přesto zde nevystupovali „vůdci“ (jen lidé, kteří se aktivitám věnovali více a na profesionální bázi, než ostatní členové). Organizace vynikala transparentností.
 

Členové disponovali řadou vazeb na externí hráče, především další skupiny z oblasti životního prostředí a lokální komunitní organizace. Mezi klíčové aktivity organizace patří monitoring městských ekosystémů a monitoring práce úředníků (ve smyslu kontroly rozhodnutí týkající se životního prostředí).
 

V rámci dotazníkové kampaně byli členové skupiny kategorizováni podle věku, pohlaví, zaměstnání, vzdělání, míry začlenění do aktivit (aktivní/pasivní). Ve skupině byla mírná převaha mužů, obvykle mladších čtyřiceti let, žijících ve městě 10 a více let, převážná část z nich se řadila mezi inaktivní/pasivní členy.
 

Respondenti pomocí dotazníků popisovali svůj subjektivní dojem z aktivit organizace, vyjadřovali se k jejímu charakteru a identifikovali její nedostatky.
 

Interní legitimita je v Green Life upřednostňována před centrálním způsobem vedení a externími aliancemi.
 

Green Life byla založena v roce 2005, v roce 2009 dosáhla mezního počtu členů (cca 850) a profesionalizovala se. Z původních aktivit – většinou kampaně a protesty proti kácení stromů či omezování městské zeleně – se posunula spíše k širšímu vzdělávání veřejnosti, a přejala roli konzultační (tj. zástupci města zvou zástupce Green Life k vyjádření).
 

Členové organizace klasifikují jako problém nedostatečné vzdělání a informovanost úředníků (vydávajících rozhodnutí) a také obecně veřejnosti.
 

Z hlediska sociální komunikace je Green Life tvořena padesátkou komunikačních uzlů. 48 z nich je napojeno jen v jednom bodě, dva jsou izolované. Teoreticky je možné vytvořit 2450 přímých spojení, ale přítomno jich je jen 165 (nízká hustota, resp. 0,0673). Žádný pár uzlů „hlavního vedení“ nemá více než 5 napojení (průměr=2,30, SD=0,80).
 

Jádro organizace je představováno několika komunikačně velmi dobře napojenými lidmi (hustota sítě zde dosahuje desetinásobku průměru periferií).
 

Rychle se rozvíjející města mohou vyžadovat rozdílné funkce komunitních a občanských iniciativ.

Grafické přílohy: 
Organizace chránící městskou zeleň pod drobnohledem
Organizace chránící městskou zeleň pod drobnohledem
Organizace chránící městskou zeleň pod drobnohledem
Organizace chránící městskou zeleň pod drobnohledem
Organizace chránící městskou zeleň pod drobnohledem
Zdroj: 
Enqvist, J., Tengö, M., Bodin, Ö., Citizen networks in the Garden City: Protecting urban ecosystems in rapid urbanization, Landscape and Urban Planning 130 (2014), pp.: 24–35
Zadal: 
Radomír Dohnal
EEA Grants Investice do rozvoje vzdělávání
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.